Maloobchod v Číně poprvé od konce covidu klesl. Tahounem ekonomiky zůstává jen export čipů

Investice do developerských projektů klesly za prvních pět měsíců o 13,7 % (leden–duben) a navázaly na 11,2% pokles v prvním čtvrtletí . Některé zdroje uvádějí ještě strmější propad – 16,2 % za první pět měsíců – v důsledku zhoršující se finanční situace realitního sektoru .

Jefferies označil celkový domácí obraz jako „znepokojivý trend“: exportní sektory (zejména polovodiče) vzkvétají, zatímco domácí poptávka ochabuje, spotřebitelská důvěra je i nadále nízká, realitní sektor se potýká s problémy a úvěrový růst zpomaluje – což podle analytiků naznačuje rostoucí závislost na vnějších trzích místo na vnitřní rovnováze .

Exportní boom v ostrém kontrastu

Zatímco čínští spotřebitelé a developeři šetřili, továrny a exportní terminály jely na plný výkon:

• Export zboží v květnu vzrostl o 19,4 % (v dolarech), čímž překonal očekávání ekonomů, kteří počítali s růstem kolem 15 % .
• Export integrovaných obvodů se meziročně zvýšil o zhruba 111 % – trojciferné tempo tažené výhradně globální poptávkou po AI infrastruktuře. Kumulativní export čipů od ledna do dubna dosáhl přibližně 103,5 miliardy dolarů .
• Obchodní přebytek v květnu vzrostl na 105,4 miliardy dolarů, což je nejvíce od ledna .
• Zahraniční prodeje integrovaných obvodů v květnu samotném dosáhly rekordních 35,55 miliardy dolarů, čímž předčily všechny ostatní kategorie a staly se největší položkou čínského exportu .

Růst byl silně koncentrován v produktech spojených s AI: zásilky počítačů a dílů vyskočily o 66 % , zatímco high-tech export vzrostl o 51 % .

Reakce Pekingu: nižší cíle, strukturální posun

Místo spuštění rozsáhlých stimulů domácí poptávky se Peking rozhodl formálně snížit očekávání a signalizovat dlouhodobý strategický obrat.

Cíl růstu HDP pro rok 2026 ve výši 4,5–5 % je nejnižší od roku 1991 – poprvé za více než tři desetiletí klesl pod 5 %. Premiér Li Čchiang oznámil tento rozsah na zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců v březnu 2026 .

Bloomberg to označil za „tiché přiznání, že model, který poháněl hospodářský vzestup země, vykazuje známky vyčerpání“ a za signál, že „Peking toleruje pomalejší tempo expanze, zatímco hledá nové udržitelné zdroje růstu“ .

Reuters poznamenal, že cíl odráží „praktickou strategii uprostřed obtížné globální a domácí situace“, přičemž analytici poukazují na oslabenou vnější poptávku, geopolitickou nestabilitu a přetrvávající deflační tlaky jako na faktory omezující růstovou dynamiku .

Státní média (CCTV) rámovala slabá domácí data jako důkaz záměrného „přechodu od starých růstových motorů k novým a posunu investic od agregátní expanze ke kvalitě“ .

OECD předpovídá, že se čínský růst do roku 2027 dále zpomalí na 4,3 % – tato konkrétní projekce nebyla v rámci tohoto vyhledávání nezávisle ověřena a je třeba ji brát jako konsenzuální odhad.

Co to znamená

Data z června 2026 potvrzují, že Čína funguje jako ekonomika na dvou rychlostech: exportní motor přeplňovaný poptávkou po AI a polovodičích na jedné straně a domácí ekonomika zabržděná kolabujícím trhem s nemovitostmi, slabou spotřebitelskou důvěrou a klesajícími investicemi na straně druhé. Místo rozsáhlých stimulů poptávky se Peking rozhodl snížit cíl HDP, tolerovat pomalejší růst a vsadit na nabídkové reformy a inovace – záměrný strategický obrat, který přiznává, že starý model založený na nemovitostech a úvěrech je vyčerpán, a to i za cenu prohlubující se krátkodobé domácí bolesti.