Izraelský ministr pohrozil Sýrií válkou „dříve či později“

Čtrnáctibodové memorandum, jehož cílem je ukončení nepřátelství mezi USA a Íránem, bylo oficiálně zveřejněno Spojenými státy 17. června a digitálně potvrzeno prezidenty Trumpem a Pezeškiánem . Slavnostní podpis se očekával 19. června ve Švýcarsku . Podle zpravodajství BBC, Bloomberg, CNN a Al Jazeera patří mezi klíčové body:

• Okamžité příměří mezi USA a Íránem.
• Znovuotevření Hormuzského průlivu.
• 60denní lhůta pro širší jednání o íránském jaderném programu a uvolnění sankcí .
• Závazek Íránu zdržet se vývoje jaderných zbraní .
• Rámec má méně než 800 slov a mnoho konkrétních otázek odkládá, včetně podrobností o Libanonu a rozsahu sankcí .

Odmítnutí Izraele a vyhrazená svoboda jednání

Izrael nebyl součástí jednání a byl „odsunut stranou a rozzuřen“ – dohoda byla vyjednána zcela za jeho zády . Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir prohlásil, že dohoda Izrael žádným způsobem nezavazuje . Ministr obrany Israel Katz a premiér Netanjahu uvedli, že jsou proti stažení izraelských sil z Libanonu a budou pokračovat v operacích proti Hizballáhu . Izraelští představitelé napříč politickým spektrem signalizovali, že nepřestanou s „demontáží“ Hizballáhu, a to navzdory implicitnímu příměří na všech frontách, které dohoda mezi USA a Íránem předpokládá . Navzdory počátečnímu odmítnutí agentura AP 19. června informovala, že Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o ukončení intenzivních bojů v jižním Libanonu .

Chikliho varování a jestřábí postoj vůči Sýrii

Během rozhovoru pro izraelský armádní rozhlas 18. června Chikli prohlásil, že Sýrie a Turecko jsou „daleko znepokojivější záležitostí než Írán“ a že válka se Sýrií je nevyhnutelná . Není to jeho první eskalace. V prosinci 2025, poté, co syrští vojáci skandovali propalestinská hesla, Chikli napsal: „Válka je nevyhnutelná“ . V červenci 2025 otevřeně vyzval k likvidaci syrského prezidenta Ahmada aš-Šaraa, kterého označil za „barbarského vraha“ . Od pádu Asadova režimu 8. prosince 2024 Izrael vpadl do demilitarizovaného nárazníkového pásma v jihozápadní Sýrii sousedícího s okupovanými Golanskými výšinami a nadále ho okupuje, přičemž také vede rozsáhlou náletovou kampaň proti syrským vojenským cílům .

Netanjahuův požadavek na demilitarizaci jižní Sýrie

Netanjahu opakovaně požaduje úplnou demilitarizaci jižní Sýrie – konkrétně provincií Kunejtra, Dar'á a Suvajda, od oblasti jižně od Damašku až po pohoří Džabal ad-Durúz . Prohlásil, že Izrael bude tyto červené linie vymáhat vojenskými prostředky, včetně zabránění jakýmkoli syrským silám v přesunu na jih od Damašku .

Riziko eskalace na Západním břehu v důsledku útlumu íránské fronty

Dohoda mezi USA a Íránem snižuje regionální válečnou stopu. Analytici varovali, že Netanjahuova krajně pravicová koalice by mohla přesunout vojenské zaměření na Západní břeh Jordánu, jakmile dojde k deeskalaci multifrontového konfliktu s Íránem a jeho spojenci . The New York Times uvedl, že izraelskou náladu vůči dohodě vystihl titulek „Špatná dohoda“, odrážející hlubokou obavu, že izraelské bezpečnostní priority jsou odsouvány stranou .

Rostoucí tření mezi USA a Izraelem

Širší tření je dobře zdokumentováno. Otevřené odmítnutí Izraele cítit se vázán americko-íránskou dohodou a jeho trvání na pokračování operací v Libanonu proti duchu dohody vytváří značné napětí s Washingtonem . The Washington Times uvedl, že Izrael „v pondělí signalizoval, že nemá v úmyslu zastavit bojové operace proti Hizballáhu v Libanonu, navzdory příslibu příměří na všech frontách obsaženém v dohodě USA a Íránu“ .