Čínské držby amerických dluhopisů v dubnu 2026 klesly na nejnižší úroveň od finanční krize

Širší trend a příčiny snižování držeb

Čína soustavně omezuje expozici vůči americkému dluhu již více než deset let. Hlavní důvody zahrnují:

• Geopolitické napětí — Zhoršující se vztahy mezi USA a Čínou včetně obchodní války a bezpečnostních rizik tlačí Peking ke snižování závislosti na amerických aktivech .
• Diverzifikace rezerv — Čína přesouvá devizové rezervy do zlata (nakupuje rekordním tempem) a do zahraničních akcií jako alternativy k americkým státním dluhopisům .
• Pokyny z Pekingu — Čínské úřady doporučily komerčním bankám omezit držbu amerických dluhopisů jako součást strategického odklonu od dolarových aktiv .
• Dopady konfliktu v Íránu — Širší geopolitické prostředí a obavy z měnových turbulencí vedly centrální banky (včetně čínské) k prodeji amerických dluhopisů .

Srovnání s celkovou zahraniční poptávkou

• Celkové zahraniční držby amerických dluhopisů vzrostly v dubnu 2026 na 9,353 bilionu dolarů, což je mírný nárůst oproti březnu .
• Zahraniční investoři v dubnu celkově nakoupili americké cenné papíry v hodnotě 103 miliard dolarů, včetně státních dluhopisů .
• Podíl Číny na celkových zahraničních držbách klesl na přibližně 7 % — nejméně za 15 let — oproti více než 14 % na vrcholu .
• Kontrast je výrazný: zatímco Čína prodávala, většina ostatních velkých zahraničních držitelů naopak nakupovala.

Pozice největších zahraničních držitelů

• Japonsko zůstalo největším zahraničním držitelem a navýšilo svou pozici na přibližně 1,21 bilionu dolarů v dubnu, oproti 1,19 bilionu v březnu .
• Velká Británie rovněž zvýšila své držby v dubnu a upevnila si pozici druhého největšího držitele před Čínou .
• Japonské držby vykazují rostoucí trend od začátku roku 2026 a dosáhly nejvyšší úrovně od začátku roku 2022 .