Ruské odvetné údery po největším ukrajinském dronovém útoku na Moskvu

18. června 2026 provedla Ukrajina dosud nejmasivnější dronový útok na Moskvu od začátku plnohodnotné války. Úder byl zaměřen na ropnou rafinerii Gazprom Neft v jihovýchodní části města, kde poškodil klíčové technologické jednotky a způsobil několik požárů, nad metropolí se valil černý dým . Rusko odpovědělo bleskově a pohrozilo pravidelnými „masivními skupinovými údery“ proti Ukrajině .

Ruské odvetné údery

• Okamžitá odveta: Již 19. června 2026 – den po moskevském dronovém útoku – Rusko zesílilo bombardování napříč Ukrajinou. Podle ukrajinských úřadů si útoky vyžádaly tři mrtvé, včetně osmileté dívky .
• Širší vzorec odvet: Nejde o ojedinělý incident. Po velkém ukrajinském dronovém útoku na ruské letecké základny na začátku června 2025 Rusko spustilo masivní dronový a raketový útok na Kyjev a další regiony, který zabil pět lidí a 80 zranil . V listopadu 2025 zabila ruská palba osm lidí (šest v Kyjevě, dva na jihu) a zasáhla energetickou infrastrukturu .

Civilní oběti a škody na infrastruktuře

• Rostoucí počet obětí v letech 2025–2026: Podle monitorovací mise OSN byly civilní oběti v prvních pěti měsících roku 2025 o téměř 50 % vyšší než ve stejném období roku 2024. Duben 2025 zaznamenal 1 389 obětí (221 mrtvých, 1 168 zraněných) – což byl v té době nejkrvavější měsíc války . Při samostatném ruském útoku 28. září 2025 zemřeli čtyři lidé, včetně dvanáctileté dívky .
• Energetická infrastruktura: Ruské údery systematicky cílí na ukrajinská energetická zařízení. Listopadový útok v roce 2025 se zaměřil na energetické objekty a tento trend pokračoval i v roce 2026.

Útoky na nákladní lodě v Černém moři

• Zaměřeno na civilní plavidla: 30. prosince 2025 Rusko zaútočilo na přístavní zařízení a civilní lodě v Oděské oblasti. Pomocí dronů zasáhlo dvě plavidla plující pod panamskou vlajkou – Emmakris III a Captain Karam . Tomu předcházel útok 23. prosince 2025, který poškodil přístavní infrastrukturu a jednu loď .
• Námořní rozměr konfliktu: Rusko během roku 2025 opakovaně útočilo na oděský přístav, ničilo sklady obilí a civilní zařízení. Útoky zesílily poté, co Moskva odstoupila od obilné dohody pod patronací OSN . Ukrajina také udeřila – 29. listopadu 2025 přiznala zásah dvou ruských tankerů „stínové flotily“, Kairos a Virat, pomocí námořních dronů .

Hrozba Kremlu: „masivní skupinové údery“

• Politika odvety: Po dronovém útoku z 18. června 2026 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva bude pravidelně provádět „masivní skupinové údery“ proti Ukrajině s tím, že Putin dříve nařídil zvýšit intenzitu ostřelování . Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 2. června 2026 potvrdil, že ruské síly vedou „systematické údery“ proti ukrajinské vojenské infrastruktuře .
• Rámec ospravedlnění: Rusko své odvetné údery důsledně označuje za odpověď na to, co nazývá „teroristickými činy kyjevského režimu“ proti cílům na ruském území .

Širší eskalace čtyřleté války

• Denní dronové útoky na Moskvu: Počátkem roku 2026 Rusko hlásilo, že Ukrajina na Moskvu útočí drony každý den – výrazná eskalace oproti dřívějším, méně častým útokům .
• Rekordní útoky: Ve dnech 13.–14. května 2026 provedlo Rusko „největší vzdušný útok“ od invaze, když vypálilo 1 567 dronů a 56 raket na několik ukrajinských měst . Předcházela tomu ukrajinská dronová ofenzíva ze 17. května 2026, která v Rusku zabila nejméně čtyři lidi .
• Válka opotřebovávací: Počet civilních obětí dramaticky vzrostl. OSN uvedla, že v prvních pěti měsících roku 2025 bylo obětí o téměř 50 % více než ve stejném období roku 2024 . Celkově si válka vyžádala téměř 56 000 civilních obětí, 3,7 milionu lidí je vnitřně vysídleno a 5,9 milionu je registrováno jako uprchlíci .
• Patová situace s rostoucím dosahem: Konflikt přerostl ve vzájemnou kampaň hlubokých úderů – Ukrajina systematicky ničí ruskou energetickou infrastrukturu a rafinérie (což způsobuje nedostatek paliva v Rusku) , zatímco Rusko drony a raketami bombarduje ukrajinská města, přístavy a energetické sítě. Cyklus útoků a odvet nejeví známky deeskalace.