EU plánuje masivní výstavbu plynových elektráren. Podle kritiků jde o energetickou „sebesabotáž“

Masivní roční spotřeba plynu: Pokud by byly tyto elektrárny postaveny a provozovány při průměrném vytížení z roku 2024, spálily by ročně zhruba 28 miliard metrů krychlových (mld. m³) plynu . To odpovídá 9 % celkového dovozu plynu do EU v roce 2025 nebo roční spotřebě plynu 46,4 milionů průměrných domácností .

Politické načasování: Zpráva byla zveřejněna 15. června 2026, těsně před summitem Evropské rady, aby maximalizovala tlak na lídry EU k přehodnocení plánů expanze plynu .

Cena nečinnosti versus transformace: Zpráva zdůrazňuje, že urychlení odklonu od fosilních paliv by mohlo přinést výrazné úspory. EU utratila jen v roce 2025 za dovoz fosilních paliv přibližně 340 miliard eur a volatilita cen plynu – zhoršená březnovým konfliktem na Blízkém východě, který uzavřel Hormuzský průliv – již přidala dalších 24 miliard eur k evropskému účtu za fosilní paliva .

Prohlubující se závislost na americkém LNG: USA již nyní dodávají 55 % dovozu LNG do EU (údaj z roku 2025 od Evropské komise) . Samostatná analýza naznačuje, že by tento podíl mohl do let 2028–2030 vzrůst až na 80 % dodávek LNG, čímž by se Evropa uzamkla do závislosti na drahém americkém plynu .

Jádro debaty

Zpráva rámcově staví volbu velmi ostře: výstavba téměř 60 GW nových plynových elektráren riskuje nákladné uvěznění ve fosilních palivech na desítky let, což podkopává jak klimatické závazky EU, tak její energetickou suverenitu . Alternativa – masivní nasazení obnovitelných zdrojů, zvyšování energetické účinnosti a investice do sítí – by snížila náklady na dovoz, omezila vystavení cenovým šokům a zajistila soulad s cíli dosažení nulových čistých emisí. Zpráva označuje současný kurz za „energetickou sebesabotáž“ .