Skryté hvězdokupy v prstencích blízkých galaxií: Průlomový objev s ALMA, VLA a JWST

Výzkumný tým vedený Sajiou Shahrin Nehou, doktorandkou na University of Kentucky, představil na 248. setkání Americké astronomické společnosti (AAS) 17. června 2026 přelomové výsledky. Kombinací dat z radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a NSF VLA (Very Large Array) s infračervenými snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) se podařilo odhalit zhruba pět desítek dříve neznámých mladých hmotných hvězdokup. Tyto kupy jsou ukryty v hustých cirkumnukleárních prstencích dvou blízkých spirálních galaxií s příčkou – NGC 3351 a NGC 1097.

Klíčová zjištění:

• Průnik prachovou clonou: ALMA a VLA dokázaly díky rádiovým vlnám proniknout silnou vrstvou kosmického prachu, která pro běžné optické a dokonce i většinu infračervených dalekohledů zůstává neprůhledná. JWST následně potvrdil, že detekované rádiové zdroje odpovídají skutečným kompaktním hvězdokupám.
• Čtyři vývojová stádia: Vědci rozložili rádiové záření na tři složky: záření teplého prachu, záření volně vázaných elektronů (free–free) z ionizovaného plynu okolo mladých hvězd a synchrotronové záření z pozůstatků supernov. Na základě poměrů těchto složek přiřadili každou hvězdokupu k jednomu ze čtyř po sobě jdoucích stádií raného vývoje: (1) protokupy – září silně v prachu, ale slabě v rádiu, (2) extrémně mladé kupy stále pohřbené v mateřském materiálu (silný prach i ionizovaný plyn, žádný signál ze supernov), (3) kupy, které již rozfoukaly svůj porodní oblak (silný ionizovaný plyn, slabý prach), a (4) kupy, v nichž nejhmotnější hvězdy explodovaly jako supernovy.