Summit EU 2026: Lídři schválili nové obchodní zbraně proti Číně. Kdo tlačil na tvrdý postup a kdo chtěl mírnit?

Na dvoudenním summitu v Bruselu 18.–19. června 2026 udělali lídři Evropské unie dosud nejrozhodnější krok k tomu, co sami označili za „šok“ pro evropskou ekonomiku z čínského vývozu . Jednání odhalila hluboké vnitřní rozpory, přinesla jasný mandát pro nové nástroje na ochranu obchodu a vedla k významným výsledkům v oblasti sankcí vůči Rusku a podpory Ukrajině.

Nové obchodní nástroje

Hned první den summitu formálně pověřilo všech 27 lídrů předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou vývojem dvou nových obchodních nástrojů :

1. Mechanismus „evropské preference“: Tento nový nástroj má nasměrovat veřejné zakázky a investice k evropským dodavatelům. Odráží princip reciprocity, který von der Leyenová dlouhodobě prosazuje v oblasti veřejných zakázek .

2. Posílený soubor nástrojů na ochranu obchodu: Zahrnuje agresivnější využívání stávajících nástrojů proti subvencování a dumpingu, stejně jako návrhy zcela nových opatření k zastavení přílivu státem dotovaného čínského zboží . Komise už před summitem avizovala, že navrhne nové nástroje, včetně přísnějšího prověřování zahraničních dotací a „nového nástroje“ pro diverzifikaci kritických dodavatelských řetězců od Číny .

Co stojí za naléhavostí

Lídři EU popsali situaci jako „šok“ pro evropskou ekonomiku . Za naléhavostí stojí několik vzájemně propojených faktorů:

• Příval levného, silně dotovaného čínského zboží zaplavujícího odvětví jako elektromobily, ocel, solární panely a základní zboží, čímž podráží evropské výrobce .
• Rychle se zhoršující obchodní bilance EU s Čínou – objem zboží, které Čína prodává do EU, za poslední desetiletí výrazně vzrostl a tempo se zrychluje .
• Obrovská nadvýroba v Číně ve strategických odvětvích, o níž EU věří, že je záměrnou státní strategií k vývozu deflace a získání globálního tržního podílu .
• Křehká evropská průmyslová základna – mnohá odvětví jsou již oslabena vysokými cenami energií a poklesem po pandemii, což je činí mimořádně zranitelnými vůči cenové válce .

Jestřábi vs. holubice: Vnitřní rozkol

Summit odhalil hluboké neshody, přičemž členské státy se rozdělily do dvou hlavních táborů :

Tlačí na agresivní postup („Jestřábi“):

• Francie (v čele tlaku), Itálie, Španělsko a Polsko – společně podepsaly neformální dokument (non-paper) vyzývající k mnohem tvrdším opatřením, včetně rychlejšího využívání antisubvenčních vyšetřování a nových cel . Francie dříve navrhovala plošné 30% clo na čínský dovoz nebo 20–30% oslabení eura vůči jüanu . Evropská lidová strana (EPP) varovala, že EU musí jednat „dříve, než Čína ochromí evropský průmysl“ .

Tlačí na zdrženlivost („Holubice“):

• Německo a několik severoevropských států varovalo před plnohodnotnou obchodní válkou z obavy z odvetných opatření proti vývozu německých aut a z narušení hluboce provázaných dodavatelských řetězců .
• Maďarsko a Slovensko se také ohradily s argumentem, že agresivní cla by poškodila jejich ekonomiky a že je lepší dialog s Pekingem .

Výsledkem byl kompromis: von der Leyenová dostala mandát k vývoji nových nástrojů, přesná opatření a harmonogram však zůstávají předmětem dalších jednání. Očekávají se ostré bitvy o konkrétní výši cel a rozsah sektorů .

Další klíčová rozhodnutí: Sankce proti Rusku a Ukrajina

Summit přinesl několik významných výsledků ohledně Ruska a Ukrajiny :

• Jednomyslné prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku o jeden rok: Lídři se dohodli na přechodu od dřívějšího šestiměsíčního cyklu obnovování (který vytvářel pravidelné příležitosti pro veto) na jediné roční prodloužení, což poskytuje sankčnímu režimu větší stabilitu .
• Schválení společného textu závěrů o Ukrajině poprvé od začátku války, znovu potvrzující závazek EU podporovat Ukrajinu „tak dlouho, jak to bude potřeba“ .
• Setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským k debatě o přistoupení k EU a možných mírových jednáních, ačkoli nebylo oznámeno žádné formální rozhodnutí o harmonogramu přistoupení .