Centrální banky v roce 2026: Kdo zvyšuje sazby kvůli válkou vyvolané inflaci a kdo zatím vyčkává?

Zde je přehled kroků centrálních bank v roce 2026 v reakci na inflaci vyvolanou válkou na Blízkém východě.

Kdo zvýšil sazby?

Evropská centrální banka (ECB) — Nejvýraznější a nejčerstvější krok. Na svém zasedání 11. června 2026 zvýšila všechny tři klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazba tak stoupla z 2,00 % na 2,25 % . Bylo to první zvýšení sazeb ECB za téměř tři roky a banka jej explicitně zdůvodnila inflačními tlaky plynoucími z války na Blízkém východě (konkrétně z konfliktu v Íránu) a z toho plynoucího prudkého růstu cen energií . Prezidentka ECB Christine Lagardeová zdůvodnila krok jako „proaktivní opatření“, aby se inflace nevymkla kontrole .

Japonská centrální banka (BOJ) — Podle dostupných zpráv také přistoupila ke zvýšení sazeb v rámci celosvětové vlny utahování měnové politiky vyvolané íránskou válkou .

Rezervní banka Austrálie (RBA) — Zvýšila v březnu 2026 svou hotovostní sazbu na 4,1 %, a to již druhý měsíc po sobě, s odkazem na inflační tlaky .

Kdo zatím vyčkává?

Švýcarská národní banka (SNB) — Na svém zasedání 18. června 2026 ponechala svou klíčovou sazbu na 0 % . Bylo to již čtvrté rozhodnutí v řadě, kdy sazbu nezměnila. Banka sice přiznává, že vyšší ceny energií v důsledku narušení dopravy v Hormuzském průlivu a konfliktu na Blízkém východě krátkodobě zvedly inflaci, ale střednědobé inflační tlaky považuje za v podstatě nezměněné . Současně posílila svůj závazek intervenovat na devizovém trhu, aby zabránila prudkému posilování švýcarského franku, který je v dobách geopolitické nejistoty považován za bezpečné útočiště .

Centrální banka Taiwanu (CBC) — Taiwan drží svou základní diskontní sazbu na 2,00 % již deváté čtvrtletí po sobě, tedy od března 2024 . Na svých zasedáních v březnu a červnu 2026 sazbu nezměnila, a to ani přes zvýšení odhadu inflace. Pro rok 2026 nyní predikuje růst spotřebitelských cen (CPI) na 1,80 % a jádrové inflace na 1,75 %, přičemž hlavním důvodem jsou rostoucí mezinárodní ceny energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě . Banka sice varovala, že válka představuje klíčové riziko , a signalizuje „jestřábí“ tendenci (možné zpřísnění v budoucnu), ale zatím se rozhodla vyčkávat a sledovat další ekonomický vývoj .

Evropská centrální banka (ECB) — cesta ke zvýšení sazeb

ECB před svým červnovým krokem několik měsíců vyčkávala. Na zasedáních v březnu a dubnu 2026 ponechala sazby na 2,00 % s odkazem na obrovskou nejistotu plynoucí z války na Blízkém východě . V dubnu 2026 už ale inflace v eurozóně vystřelila na 3,0 % (z únorových 1,9 %), tažená skokovým růstem cen energií o 10,9 % . To přesvědčilo Radu guvernérů, že je nutné jednat. 11. června tedy zvýšila nejen depozitní sazbu, ale i hlavní refinanční sazbu na 2,40 % a sazbu pro mezní zápůjčky na 2,65 % . Trhy nyní očekávají v horizontu do začátku roku 2027 jedno až dvě další zvýšení .

Shrnutí

Ze tří zmiňovaných centrálních bank (SNB, CBC, ECB) pouze Evropská centrální banka skutečně zvýšila úrokové sazby v přímé reakci na cenový šok z Blízkého východu. Švýcarsko a Taiwan se rozhodly vyčkávat – obě země posuzují energetickou inflaci jako spíše přechodnou nebo v tuto chvíli zvládnutelnou a chtějí nejprve lépe zhodnotit plný dopad konfliktu na své ekonomiky.