Nejde o planou sémantickou debatu. Jde o jádro průmyslové strategie EU v době, kdy se zhruba 50 % baterií používaných v EU dováží z Číny, stejně jako 94 % solárních fotovoltaických modulů a článků a asi 50 % střídačů . Strategické sektory, na něž IAA cílí, představují zhruba 15 % výrobní produkce EU . Otázkou je, zda cesta k odolnosti vede přes tvrdé lokalizační mandáty, nebo přes flexibilní partnerství v dodavatelském řetězci.

Co vlastně Akt pro urychlení průmyslu (IAA) požaduje

Evropská komise zveřejnila návrh IAA (COM(2026) 100) 4. března 2026 po několika odkladech . Jde o nařízení, které by – pokud bude přijato – podmínilo veřejnou podporu a zadávání zakázek specifickými požadavky na původ z EU a nízkouhlíkovou výrobu v několika strategických odvětvích, včetně automobilového průmyslu, baterií, oceli, cementu a hliníku .

Pro elektromobily jsou navrhovaná pravidla detailní a fázovaná:

• Montáž: Vozidlo musí být kompletně smontováno na území EU .
• Komponenty (kromě baterie): Nejméně 70 % ceny ex-works všech komponentů vozidla (kromě baterie) musí pocházet z EU .
• Bateriové komponenty (1.–3. rok): Trakční baterie vozidla musí obsahovat alespoň tři hlavní specifické bateriové komponenty původem z EU, včetně bateriových článků .
• Bateriové komponenty (3+ roky): Tento počet se zvyšuje na alespoň pět hlavních specifických bateriových komponentů původem z EU, včetně bateriových článků, katodového aktivního materiálu a systému řízení baterie .

Tyto požadavky by se vztahovaly na jakýkoli systém veřejné podpory vozidel – nákupní dotace, daňové pobídky pro firemní vozy i veřejné zakázky by byly podmíněny jejich splněním . Komise navrhla, aby členské státy uplatňovaly tato pravidla na 100 % národního rozpočtu určeného na veřejnou podporu vozidel .

IAA rovněž stanovuje nízkouhlíkové prahy pro energeticky náročná odvětví: od roku 2029 musí být nejméně 25 % oceli použité v kvalifikovaných projektech nízkouhlíkových, s podobnými cíli pro hliník (25 % nízkouhlíkových a původem z EU) a cement (5 % nízkouhlíkových a původem z EU) .

Alternativa Nicolase Petera: „Made with Europe“

18. června 2026 agentura Reuters informovala, že Nicolas Peter, předseda dozorčí rady BMW, veřejně vyzval Evropu, aby usilovala o „Made with Europe“ namísto „Made in Europe“ . Myšlenkou je přijmout flexibilnější standard, podle něhož by se komponenty a materiály pocházející od důvěryhodných obchodních partnerů mimo EU – pravděpodobně včetně zemí, s nimiž má EU dohody o volném obchodu – mohly započítávat do požadavků na lokální obsah nebo odolnost dodavatelského řetězce .

Tento koncept není zcela nový. Think-tank Bruegel dříve navrhl rámec „Made with Europe“ s argumentem, že by Evropská komise neměla zavádět přísné domácí mandáty, ale místo toho budovat odolné dodavatelské řetězce s důvěryhodnými partnery . Peterův zásah je významný proto, že přichází od předsedy dozorčí rady jednoho z největších evropských výrobců automobilů a přímo zpochybňuje preferovaný směr Komise v citlivé fázi legislativního procesu.

Peterovy širší obavy, vyjádřené v dřívějších rozhovorech pro Die Zeit, zahrnují, že vysoké ceny energií brání elektromobilitě a že továrny na bateriové články v Evropě spotřebovávají kvůli svým vyhřívacím komorám tolik elektřiny jako malé město . Varoval také, že „změna nefunguje sama o sobě zákonem“, a postavil se proti plánovanému ukončení výroby spalovacích motorů v jeho současné podobě .

Jak se oba přístupy porovnávají

IAA je výslovně rámcována jako reakce na strategické závislosti. Komise ve svém návrhu uvádí, že „přibližně 50 % baterií používaných v EU je dováženo z Číny“ a že cílem IAA je „posílit evropskou výrobní kapacitu a snížit strategické závislosti“ .

Které automobilky podporují kterou stranu

Dostupné zdroje neidentifikují žádnou velkou automobilku, která by veřejně podpořila konkrétní unijní prahy IAA. Financial Times v lednu 2026 informovaly, že automobilky odmítly podpořit iniciativu komisaře EU pro průmysl Stéphana Séjourného, který vyzval lídry byznysu, aby společně napsali názorový článek prosazující politiku „made in Europe“ .

Organizace Transport & Environment (T&E), ekologická nevládní organizace, patří k nejhlasitějším zastáncům přísných pravidel „Made in EU“. V pozicních dokumentech z listopadu 2025 a května 2026 T&E argumentovala, že IAA by měla nařizovat, aby z nákupních dotací a daňových pobídek mohly profitovat pouze EV vyrobená z místních baterií a komponentů, a že by se pravidla měla vztahovat na „Made-in-EU, nikoli na partnery v dohodách o volném obchodu“ .

Postoje Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) a jednotlivých společností ke konkrétnímu 70% prahu pro komponenty a k pravidlům pro bateriové komponenty nejsou v citovaných zdrojích zdokumentovány. Podobně, zatímco vyjádření Nicolase Petera k „Made with Europe“ jsou dobře doložena agenturou Reuters a dalšími zpravodajskými servery , zdroje nepotvrzují, zda toto konkrétní rámování formálně podpořili i jiní manažeři BMW nebo jiné automobilky.

Aktuální legislativní stav IAA

Podle nejnovějších dostupných dokumentů je IAA v rané fázi řádného legislativního postupu EU:

• Návrh: Evropská komise zveřejnila návrh IAA 4. března 2026 pod referenčním číslem COM(2026) 100 .
• Rada: Rada EU obdržela návrh téhož dne. Dokumenty Rady z dubna a května 2026 ukazují, že je spis přezkoumáván, přičemž Výbor Rady pro konkurenceschopnost text zkoumá .
• Evropský parlament: Návrh byl podle jednacího řádu Parlamentu (článek 59) společně postoupen Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) .
• Další kroky: Návrh musí projít jednáními mezi Parlamentem a Radou (trialogy), než bude přijat. Klíčová ustanovení o zadávání zakázek na materiál by se měla začít uplatňovat od 1. ledna 2029 . Vstup v platnost se odhaduje na roky 2027–2028 v závislosti na rychlosti jednání .

IAA si klade za cíl zvýšit podíl průmyslové výroby na HDP EU na 20 % do roku 2035, oproti 14,3 % v roce 2024 .

Širší strategický kontext

Debata „Made with Europe“ vs. „Made in EU“ se odehrává na pozadí intenzivní globální soutěže v oblasti výroby čistých technologií. EU nereaguje jen na čínskou dominanci v bateriích a solární energii, ale také na americký zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act), který nabízí značné dotace na domácí výrobu čisté energie . IAA je pokusem EU vytvořit podobný tah na straně poptávky po evropských výrobcích, aniž by musela vynakládat stejně vysoké přímé dotace.

Návrh zahrnuje i další důležité prvky nad rámec lokalizace v automobilovém průmyslu: zjednodušené povolovací řízení prostřednictvím digitálního „jednotného kontaktního místa“, nové prověřování přímých zahraničních investic v odvětvích vznikajících technologií a oblasti pro urychlení průmyslové výroby . Návrh navazuje na stávající právní předpisy EU, včetně aktu o průmyslu s nulovou čistou emisí a aktu o kritických surovinách .

Konečná podoba IAA zůstává nejistá. Samotná Komise byla údajně rozdělena v otázce, zda rozšířit status „Made in EU“ na partnery v dohodách o volném obchodu: Generální ředitelství pro obchod (DG Trade) prosazovalo širší přístup, zatímco komisař pro průmysl Séjourné údajně preferoval přísnější pravidla . Otázka, zda se „Made with Europe“ stane formální alternativou, nebo zůstane pouze kritikou z postranní čáry, bude vyřešena během trialogů mezi Parlamentem, Radou a Komisí.

Nejde o planou sémantickou debatu. Jde o jádro průmyslové strategie EU v době, kdy se zhruba 50 % baterií používaných v EU dováží z Číny, stejně jako 94 % solárních fotovoltaických modulů a článků a asi 50 % střídačů . Strategické sektory, na něž IAA cílí, představují zhruba 15 % výrobní produkce EU . Otázkou je, zda cesta k odolnosti vede přes tvrdé lokalizační mandáty, nebo přes flexibilní partnerství v dodavatelském řetězci.

Co vlastně Akt pro urychlení průmyslu (IAA) požaduje

Evropská komise zveřejnila návrh IAA (COM(2026) 100) 4. března 2026 po několika odkladech . Jde o nařízení, které by – pokud bude přijato – podmínilo veřejnou podporu a zadávání zakázek specifickými požadavky na původ z EU a nízkouhlíkovou výrobu v několika strategických odvětvích, včetně automobilového průmyslu, baterií, oceli, cementu a hliníku .

Pro elektromobily jsou navrhovaná pravidla detailní a fázovaná:

• Montáž: Vozidlo musí být kompletně smontováno na území EU .
• Komponenty (kromě baterie): Nejméně 70 % ceny ex-works všech komponentů vozidla (kromě baterie) musí pocházet z EU .
• Bateriové komponenty (1.–3. rok): Trakční baterie vozidla musí obsahovat alespoň tři hlavní specifické bateriové komponenty původem z EU, včetně bateriových článků .
• Bateriové komponenty (3+ roky): Tento počet se zvyšuje na alespoň pět hlavních specifických bateriových komponentů původem z EU, včetně bateriových článků, katodového aktivního materiálu a systému řízení baterie .

Tyto požadavky by se vztahovaly na jakýkoli systém veřejné podpory vozidel – nákupní dotace, daňové pobídky pro firemní vozy i veřejné zakázky by byly podmíněny jejich splněním . Komise navrhla, aby členské státy uplatňovaly tato pravidla na 100 % národního rozpočtu určeného na veřejnou podporu vozidel .

IAA rovněž stanovuje nízkouhlíkové prahy pro energeticky náročná odvětví: od roku 2029 musí být nejméně 25 % oceli použité v kvalifikovaných projektech nízkouhlíkových, s podobnými cíli pro hliník (25 % nízkouhlíkových a původem z EU) a cement (5 % nízkouhlíkových a původem z EU) .

Alternativa Nicolase Petera: „Made with Europe“

18. června 2026 agentura Reuters informovala, že Nicolas Peter, předseda dozorčí rady BMW, veřejně vyzval Evropu, aby usilovala o „Made with Europe“ namísto „Made in Europe“ . Myšlenkou je přijmout flexibilnější standard, podle něhož by se komponenty a materiály pocházející od důvěryhodných obchodních partnerů mimo EU – pravděpodobně včetně zemí, s nimiž má EU dohody o volném obchodu – mohly započítávat do požadavků na lokální obsah nebo odolnost dodavatelského řetězce .

Tento koncept není zcela nový. Think-tank Bruegel dříve navrhl rámec „Made with Europe“ s argumentem, že by Evropská komise neměla zavádět přísné domácí mandáty, ale místo toho budovat odolné dodavatelské řetězce s důvěryhodnými partnery . Peterův zásah je významný proto, že přichází od předsedy dozorčí rady jednoho z největších evropských výrobců automobilů a přímo zpochybňuje preferovaný směr Komise v citlivé fázi legislativního procesu.

Peterovy širší obavy, vyjádřené v dřívějších rozhovorech pro Die Zeit, zahrnují, že vysoké ceny energií brání elektromobilitě a že továrny na bateriové články v Evropě spotřebovávají kvůli svým vyhřívacím komorám tolik elektřiny jako malé město . Varoval také, že „změna nefunguje sama o sobě zákonem“, a postavil se proti plánovanému ukončení výroby spalovacích motorů v jeho současné podobě .

Jak se oba přístupy porovnávají

IAA je výslovně rámcována jako reakce na strategické závislosti. Komise ve svém návrhu uvádí, že „přibližně 50 % baterií používaných v EU je dováženo z Číny“ a že cílem IAA je „posílit evropskou výrobní kapacitu a snížit strategické závislosti“ .

Které automobilky podporují kterou stranu

Dostupné zdroje neidentifikují žádnou velkou automobilku, která by veřejně podpořila konkrétní unijní prahy IAA. Financial Times v lednu 2026 informovaly, že automobilky odmítly podpořit iniciativu komisaře EU pro průmysl Stéphana Séjourného, který vyzval lídry byznysu, aby společně napsali názorový článek prosazující politiku „made in Europe“ .

Organizace Transport & Environment (T&E), ekologická nevládní organizace, patří k nejhlasitějším zastáncům přísných pravidel „Made in EU“. V pozicních dokumentech z listopadu 2025 a května 2026 T&E argumentovala, že IAA by měla nařizovat, aby z nákupních dotací a daňových pobídek mohly profitovat pouze EV vyrobená z místních baterií a komponentů, a že by se pravidla měla vztahovat na „Made-in-EU, nikoli na partnery v dohodách o volném obchodu“ .

Postoje Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) a jednotlivých společností ke konkrétnímu 70% prahu pro komponenty a k pravidlům pro bateriové komponenty nejsou v citovaných zdrojích zdokumentovány. Podobně, zatímco vyjádření Nicolase Petera k „Made with Europe“ jsou dobře doložena agenturou Reuters a dalšími zpravodajskými servery , zdroje nepotvrzují, zda toto konkrétní rámování formálně podpořili i jiní manažeři BMW nebo jiné automobilky.

Aktuální legislativní stav IAA

Podle nejnovějších dostupných dokumentů je IAA v rané fázi řádného legislativního postupu EU:

• Návrh: Evropská komise zveřejnila návrh IAA 4. března 2026 pod referenčním číslem COM(2026) 100 .
• Rada: Rada EU obdržela návrh téhož dne. Dokumenty Rady z dubna a května 2026 ukazují, že je spis přezkoumáván, přičemž Výbor Rady pro konkurenceschopnost text zkoumá .
• Evropský parlament: Návrh byl podle jednacího řádu Parlamentu (článek 59) společně postoupen Výboru pro mezinárodní obchod (INTA), Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) .
• Další kroky: Návrh musí projít jednáními mezi Parlamentem a Radou (trialogy), než bude přijat. Klíčová ustanovení o zadávání zakázek na materiál by se měla začít uplatňovat od 1. ledna 2029 . Vstup v platnost se odhaduje na roky 2027–2028 v závislosti na rychlosti jednání .

IAA si klade za cíl zvýšit podíl průmyslové výroby na HDP EU na 20 % do roku 2035, oproti 14,3 % v roce 2024 .

Širší strategický kontext

Debata „Made with Europe“ vs. „Made in EU“ se odehrává na pozadí intenzivní globální soutěže v oblasti výroby čistých technologií. EU nereaguje jen na čínskou dominanci v bateriích a solární energii, ale také na americký zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act), který nabízí značné dotace na domácí výrobu čisté energie . IAA je pokusem EU vytvořit podobný tah na straně poptávky po evropských výrobcích, aniž by musela vynakládat stejně vysoké přímé dotace.

Návrh zahrnuje i další důležité prvky nad rámec lokalizace v automobilovém průmyslu: zjednodušené povolovací řízení prostřednictvím digitálního „jednotného kontaktního místa“, nové prověřování přímých zahraničních investic v odvětvích vznikajících technologií a oblasti pro urychlení průmyslové výroby . Návrh navazuje na stávající právní předpisy EU, včetně aktu o průmyslu s nulovou čistou emisí a aktu o kritických surovinách .

Konečná podoba IAA zůstává nejistá. Samotná Komise byla údajně rozdělena v otázce, zda rozšířit status „Made in EU“ na partnery v dohodách o volném obchodu: Generální ředitelství pro obchod (DG Trade) prosazovalo širší přístup, zatímco komisař pro průmysl Séjourné údajně preferoval přísnější pravidla . Otázka, zda se „Made with Europe“ stane formální alternativou, nebo zůstane pouze kritikou z postranní čáry, bude vyřešena během trialogů mezi Parlamentem, Radou a Komisí.