AI gigafarmy EU: z ambiciózní vize za 20 miliard eur je výrazně menší projekt

Evropská unie původně představila plán, který měl výrazně posílit její pozici v závodě o umělou inteligenci. InvestAI Facility měla mobilizovat 20 miliard eur na vznik až pěti obřích datových a výpočetních center, takzvaných AI gigafarem. Každé z nich mělo disponovat více než 100 000 pokročilými AI procesory pro trénování nejmodernějších modelů .

O rok později je ale projekt podstatně méně ambiciózní. Brzdí ho nedostatek veřejných peněz, opakované odklady i výrazný pokles zájmu soukromých firem.

Od pěti center k omezenějšímu programu

Původní únorový plán z roku 2025 počítal s až pěti srovnatelně velkými zařízeními, která měla vzniknout díky kombinaci evropských, národních a soukromých investic. Evropská komise tehdy projekt označovala za největší veřejně-soukromé partnerství v oblasti AI na světě .

Podle zpráv z června 2026 však může být před začátkem dalšího rozpočtového období EU v roce 2028 reálně podpořeno nejvýše dvě z plánovaných center .

V některých médiích se objevuje také popis modelu se třemi většími a čtyřmi menšími centry. Tento údaj však není výslovně potvrzen v oficiálních materiálech EU. Nařízení Rady EU 2026/150 ani oficiální FAQ společného evropského podniku EuroHPC JU nehovoří o formálním dvoustupňovém rozdělení; popisují společný zadávací proces pro „až pět“ AI gigafarem .

Financování: méně peněz a později

Největší změna se týká dostupných veřejných prostředků:

• Přímé financování EU: Unie má podle současného modelu poskytnout přibližně 4,1 miliardy eur ve formě dotací. Hostitelské členské státy by měly přidat srovnatelnou částku, takže celkové veřejné příspěvky by dosáhly zhruba 8,2 miliardy eur .
• Zbytek má přijít ze soukromého sektoru: Původní částka 20 miliard eur představovala celkový veřejně-soukromý rámec, nikoli pouze peníze z rozpočtu EU .
• Dvoufázové uvolňování peněz: Financování se plánuje na roky 2028 a 2030. Kritici upozorňují, že takový harmonogram může peníze přivést až v době, kdy bude Evropa za aktuální poptávkou po výpočetním výkonu výrazně zaostávat .

Pro provozovatele datových center je problémem především kombinace vysokých počátečních nákladů a nejistoty, kdy přesně budou dotace dostupné. Náklady na jednu AI gigafarmu se podle unijních dokumentů orientačně odhadují na 3 až 5 miliard eur .

Výběrové řízení se opakovaně odkládá

Oficiální soutěž o podporu se posouvala několikrát:

• původně se očekávala na konci roku 2025 ,
• poté byla přesunuta na začátek roku 2026, pravděpodobně na leden nebo únor ,
• následně na květen 2026 ,
• podle posledních zpráv až na červenec 2026 .

Komise navíc několikrát odložila zveřejnění přesných kritérií pro datová centra. Potenciální uchazeči tak obtížně odhadují, jaké technické, finanční a provozní požadavky budou muset splnit .

Z 76 návrhů zůstává zhruba deset vážných zájemců

První nezávazná výzva k vyjádření zájmu v červnu 2025 přinesla 76 návrhů ze 16 členských států, což překonalo očekávání Evropské komise .

S postupujícími odklady a rostoucí nejistotou kolem financování se však počet firem ochotných pokračovat za současných podmínek výrazně zmenšil. V červnu 2026 se podle dostupných zpráv hovořilo přibližně o deseti vážných uchazečích či konsorciích .

Nejde přitom jen o prostý pokles zájmu. Původní počet návrhů byl výrazně vyšší než plánovaný počet center, takže část projektů by se musela sloučit nebo vyřadit tak jako tak. Současná nejistota ale zvyšuje riziko, že některé firmy od projektu ustoupí úplně.

Francouzský projekt AION ukazuje, co může nahradit veřejné peníze

Do situace vstoupil také francouzský konsorciální projekt AION. V květnu 2026 předložilo konsorcium nabídku v hodnotě přibližně 10 miliard eur na výstavbu velkého AI kampusu ve Francii .

Skupina zahrnuje mimo jiné telekomunikační společnosti Iliad a Orange, investiční firmu Ardian, energetickou společnost EDF a provozovatele datových center Scaleway. Její návrh spojuje financování, energetiku, telekomunikace, cloudové služby a výpočetní infrastrukturu.

AION tak představuje jeden z největších jednotlivých soukromých závazků spojených s evropským programem. Zároveň ukazuje, že soukromý sektor může část mezery po veřejném financování vyplnit — ovšem pouze tam, kde vidí dostatečně přesvědčivý obchodní model.

AI gigafarmy jako součást boje o technologickou suverenitu

Problémy projektu přicházejí v době, kdy se EU snaží snížit závislost na technologiích vyvíjených mimo Evropu. Evropská komise 3. června 2026 představila balíček technologické suverenity, který zahrnuje polovodiče, cloud, umělou inteligenci a open source .

Součástí širší strategie mají být například Chips Act 2.0 a Cloud and AI Development Act. Cílem je posílit evropské kapacity napříč celým technologickým řetězcem — od čipů a datových center až po software a cloudové služby .

Do této logiky AI gigafarmy zapadají: nemají být jen dalšími datovými centry, ale strategickou infrastrukturou, která evropským výzkumníkům, startupům a průmyslu zajistí přístup k rozsáhlému výpočetnímu výkonu .

Kritici se ptají, kdo bude kapacitu využívat

Tempo projektu vyvolává obavy i v evropském technologickém sektoru. Generální ředitel Nokie Pekka Lundmark varoval, že Evropa může v oblasti AI zaostat nevratně, pokud rychleji neinvestuje do potřebné infrastruktury .

Někteří politici však zpochybňují samotný obchodní základ projektu. Německý europoslanec za Zelené Sergey Lagodinsky se podle citovaných zpráv ptal: „Nikdo mi nedokázal vysvětlit, jaký obchodní model s těmito gigafarmami plánují.“

Právě otázka poptávky je pro projekt zásadní. Výstavba zařízení této velikosti dává smysl pouze tehdy, pokud se podaří dlouhodobě zajistit zákazníky, dostatek energie, vhodné čipy i odborníky.

Co zatím zůstává nejasné

• Přesný počet uchazečů se může ještě změnit.
• Není jisté, zda a v jaké podobě bude zveřejněna další výzva v červenci 2026 .
• Oficiální dokumenty EU nepotvrzují model „tří větších a čtyř menších“ center; tento popis může vycházet z interního plánování, analytických odhadů nebo průběžných jednání .
• Není jasné, jak rychle budou skutečně uvolněny prostředky plánované na roky 2028 a 2030 .

Evropský plán AI gigafarem se tak posunul od velké politické vize k mnohem opatrnějšímu programu. Z původního rámce 20 miliard eur zůstává přibližně 4,1 miliardy eur v přímých dotacích EU, výběrové řízení se posouvá do léta 2026 a počet vážných zájemců klesl z desítek návrhů na zhruba deset konsorcií.

Brusel přesto projekt neopouští. Naopak ho zasazuje do širší strategie technologické suverenity. Výzvou nyní bude přesvědčit soukromé investory, že Evropa dokáže nejen postavit obří výpočetní centra, ale také zajistit, aby měla dlouhodobě komu a čemu sloužit.