Síla důkazů a nejistota

• Polohování je široce doporučováno pro osoby s rizikem proleženin, ale optimální frekvence a přesný způsob polohování zůstávají nejisté .

• Cochrane review zjistila, že není jasné, zda je polohování každé 2 hodiny lepší než každé 4 hodiny při použití tlakově redistribučních podložek .

• Řada klinických guidelines běžně doporučuje výraznou změnu polohy přibližně každé 2 hodiny, ale některé důkazy naznačují, že u pěnových matrací může polohování každé 4 hodiny rovněž snižovat výskyt dekubitů .

• Nadzvednutí plachty je tedy v souladu s důkazy, protože snižuje tření a střižné síly, ale není dostatek důkazů, že by tento samotný úkon zabránil proleženinám bez zbytku preventivního plánu .

Kvalitní vědecké články, literatura a časopisy založené na důkazech

• Směrnice Wound Healing Society pro léčbu proleženin – aktualizace 2023.
  Tato směrnice doporučuje stanovit plán polohování a neumisťovat pacienty na proleženiny a kostěné výčnělky .

• Cochrane Review: „Repositioning for pressure injury prevention in adults.“
  Tento systematický přehled zjistil, že důkazy jsou nejisté při srovnání polohování každé 2 a každé 4 hodiny u dospělých na tlakově redistribučních podložkách .

• „Is repositioning effective for pressure injury prevention in adults?“
  Tento přehled uvádí, že důkazy o frekvenci a vhodném způsobu polohování jsou nedostatečné, současná doporučení však podporují individuální přístup zohledňující úroveň aktivity, mobility a schopnost samostatného polohování .

• NCBI Bookshelf: „Pressure Injury Prevention and Wound Management.“
  Tato klinická referenční příručka identifikuje tlak, tření, střižné síly a vlhkost jako vnější faktory, které by zdravotníci měli upravovat, aby zabránili poškození kůže .

• NCBI Bookshelf: „Utilize Principles of Mobility to Assist Clients.“
  Tato referenční příručka z oblasti ošetřovatelské mobility vysvětluje střižné síly a podporuje bezpečné zásady polohování imobilních pacientů .

• „Turning and Repositioning Frequency to Prevent Hospital-Acquired Pressure Injuries Among Adult Patients: Systematic Review“ – Saeed Asiri, 2023.
  Tento systematický přehled uvádí, že mnohé směrnice doporučují výraznou změnu polohy přibližně každé 2 hodiny, ale zároveň upozorňuje na důkazy týkající se pěnových matrací a polohování každé 4 hodiny .

Klinické doporučení založené na důkazech

Při polohování hospitalizovaného pacienta by personál měl mírně nadzvednout prostěradlo nebo podložní plachtu před úpravou ramene, místo aby pacienta tahal přes postel. Tím se sníží tření a střižné síly působící na kůži a měkké tkáně. Tento postup by měl být součástí individualizovaného plánu prevence proleženin, který zahrnuje pravidelné polohování a tlakovou redistribuci .

Síla důkazů a nejistota

• Polohování je široce doporučováno pro osoby s rizikem proleženin, ale optimální frekvence a přesný způsob polohování zůstávají nejisté .

• Cochrane review zjistila, že není jasné, zda je polohování každé 2 hodiny lepší než každé 4 hodiny při použití tlakově redistribučních podložek .

• Řada klinických guidelines běžně doporučuje výraznou změnu polohy přibližně každé 2 hodiny, ale některé důkazy naznačují, že u pěnových matrací může polohování každé 4 hodiny rovněž snižovat výskyt dekubitů .

• Nadzvednutí plachty je tedy v souladu s důkazy, protože snižuje tření a střižné síly, ale není dostatek důkazů, že by tento samotný úkon zabránil proleženinám bez zbytku preventivního plánu .

Kvalitní vědecké články, literatura a časopisy založené na důkazech

• Směrnice Wound Healing Society pro léčbu proleženin – aktualizace 2023.
  Tato směrnice doporučuje stanovit plán polohování a neumisťovat pacienty na proleženiny a kostěné výčnělky .

• Cochrane Review: „Repositioning for pressure injury prevention in adults.“
  Tento systematický přehled zjistil, že důkazy jsou nejisté při srovnání polohování každé 2 a každé 4 hodiny u dospělých na tlakově redistribučních podložkách .

• „Is repositioning effective for pressure injury prevention in adults?“
  Tento přehled uvádí, že důkazy o frekvenci a vhodném způsobu polohování jsou nedostatečné, současná doporučení však podporují individuální přístup zohledňující úroveň aktivity, mobility a schopnost samostatného polohování .

• NCBI Bookshelf: „Pressure Injury Prevention and Wound Management.“
  Tato klinická referenční příručka identifikuje tlak, tření, střižné síly a vlhkost jako vnější faktory, které by zdravotníci měli upravovat, aby zabránili poškození kůže .

• NCBI Bookshelf: „Utilize Principles of Mobility to Assist Clients.“
  Tato referenční příručka z oblasti ošetřovatelské mobility vysvětluje střižné síly a podporuje bezpečné zásady polohování imobilních pacientů .

• „Turning and Repositioning Frequency to Prevent Hospital-Acquired Pressure Injuries Among Adult Patients: Systematic Review“ – Saeed Asiri, 2023.
  Tento systematický přehled uvádí, že mnohé směrnice doporučují výraznou změnu polohy přibližně každé 2 hodiny, ale zároveň upozorňuje na důkazy týkající se pěnových matrací a polohování každé 4 hodiny .

Klinické doporučení založené na důkazech

Při polohování hospitalizovaného pacienta by personál měl mírně nadzvednout prostěradlo nebo podložní plachtu před úpravou ramene, místo aby pacienta tahal přes postel. Tím se sníží tření a střižné síly působící na kůži a měkké tkáně. Tento postup by měl být součástí individualizovaného plánu prevence proleženin, který zahrnuje pravidelné polohování a tlakovou redistribuci .