Jak farmaceutičtí giganti tlačí na Evropu: Hrozby stažením investic mění pravidla cen léků

Jak funguje farmaceutický scénář

Globální farmaceutické společnosti nasazují koordinovanou strategii, jejíž hlavní zbraní jsou hrozby stažením investic. Varují, že omezí, odloží nebo zcela zruší projekty výzkumu a vývoje (R&D) i výrobní kapacity, pokud jim evropské vlády nezaručí vyšší ceny léků nebo výhodnější podmínky úhrad . Tento přístup zesílil poté, co změny politiky v USA – včetně Trumpovy politiky „nejvýhodnějšího národa“ (MFN) a zákona o snížení inflace (Inflation Reduction Act) – donutily firmy akceptovat nižší ceny na americkém trhu a hledat náhradní příjmy v Evropě .

Scénář zahrnuje několik konkrétních taktik:

• Odkládání nebo úplné zrušení uvedení nových léků v evropských zemích, dokud se nezlepší cenové podmínky .
• Přímé lobby na nejvyšší úrovni – například šéf Pfizeru Albert Bourla napsal osobní dopis německému kancléři Friedrichu Merzovi .
• Veřejná varování lobbyistických skupin, že firmy mohou evropské trhy zcela obejít .
• Hrozby omezením klinických studií a investic do R&D v konkrétních zemích .

Británie: Kde se scénář osvědčil

V prosinci 2025 uzavřela Velká Británie s USA přelomovou obchodní dohodu v oblasti léčiv. Zaručila nulová cla na britský farmaceutický vývoz po dobu nejméně tří let výměnou za to, že Británie navýší výdaje NHS na léky a reformuje svůj systém cenotvorby . Klíčové bylo, že britský Dobrovolný systém cen značkových léků, přístupu a růstu (VPAG) snížil sazbu odvodů za novější léky z prudce zvýšených 22,9 % na 14,5 % od dubna 2026 – a to poté, co se do dříve zablokovaných jednání vložila Washingtonem zprostředkovaná dohoda .

Tento výsledek přesvědčil globální farmaceutický průmysl, že hrozba stažením investic funguje. Jak v červnu 2026 informovala agentura Reuters, firmy nyní „sahají po scénáři, který jim nedávno přinesl úspěch v Británii“ – používají explicitní výhrůžky odchodem jako páku v dalších evropských metropolích .

Německo: Nejžhavější fronta sporu

Německo se stalo hlavním bojištěm. Vláda zde aktivně projednává legislativu týkající se cen léků a slev . Kampaň farmaceutického průmyslu je agresivní a koordinovaná:

• Boehringer Ingelheim a Eli Lilly stáhly každá miliardy dolarů ze svých investičních závazků v Německu poté, co vláda navrhla reformu variabilních slev na léky .
• Pfizer oznámil, že „přezkoumává načasování a rozsah plánovaných investic“ v Německu; generální ředitel Albert Bourla v přímém dopise varoval vládu, že její cenová politika ohrožuje budoucí výdaje .
• Roche potvrdil investici 600 milionů eur do nového diagnostického závodu v Penzbergu, ale zároveň jasně varoval, že další rozšíření bude záviset na cenových podmínkách .
• Německá farmaceutická lobby (vfa) veřejně prohlásila, že americká cenová pravidla donutí firmy buď požadovat v Německu vyšší ceny, nebo nové léky v zemi vůbec neuvedou na trh .

Ústupky, které Německo již učinilo

15. června 2026 německá vláda upustila od plánů na zavedení variabilních slev na léky po intenzivním odporu průmyslu – pouhé týdny poté, co Boehringer a Lilly stáhly své závazky a Pfizer pohrozil přezkumem investic . Vláda nahradila návrh variabilních slev méně agresivní alternativou, což je přímý obrat vyvolaný tlakem farmaceutického průmyslu .

Tento ústup je pozoruhodný, protože ještě v prosinci 2025 představitelé německého ministerstva zdravotnictví tvrdili, že americko-britská farmaceutická dohoda německé ceny neovlivní . Koordinovaná kampaň průmyslu si vynutila legislativní obrat, který úředníci dříve veřejně vylučovali.

Jak reagují Francie a Nizozemsko

Francie zaujala tvrdší postoj. Zákon o financování sociálního zabezpečení (LFSS) pro rok 2026 cílí na rekordní úspory ve výši 2,3 miliardy eur z léků, přičemž hlavním nástrojem kontroly nákladů jsou slevy . Francouzský zdravotní úřad (CEPS) v dubnu 2026 obvinil výrobce léčiv z používání „nátlakového tlaku“ – včetně výhrůžek stažením léků z trhu – k ovlivňování klinických hodnocení a cen . Francie také zavedla novou daň z obratu farmaceutických společností a zpřísňuje vymáhání pravidel, zatímco zástupci farmaceutického průmyslu varují před dalším zpožděním v přístupu k lékům a stahováním přípravků z úhradových seznamů .

Nizozemsko zpřísňuje referenční ceny prostřednictvím úprav zákona o cenách léčiv (Wgp) a systému úhrad (GVS), čímž vyvíjí tlak na snižování cen . Nizozemská biotechnologická lobby HollandBio uvádí, že společnosti jsou nyní mnohem opatrnější při podávání žádostí o úhradu a tempo uvádění nových produktů na trh se znatelně zpomalilo .

Širší dopad na přístup k lékům v Evropě

Celkově počet uvedení nových léků v Evropě klesl o 35 % v deseti měsících po změnách americké cenové politiky ve srovnání s předchozím obdobím . Tento údaj – z analýzy Price Intelligence společnosti GlobalData – podtrhuje reálné důsledky cenového konfliktu: méně nových léků se dostává k evropským pacientům, protože firmy zadržují uvádění na trh, aby se vyhnuly stanovení nízkých cen, které by se mohly referenčně přenést zpět na americký trh .

Co to znamená pro budoucnost

Spor mezi globálními farmaceutickými firmami a evropskými vládami nemá na dohled řešení. Britská dohoda ukázala, že obchodní tlak může vynutit cenové ústupky, a firmy nyní tuto lekci aplikují v celé Evropě. Rychlý obrat Německa dokazuje páku, jakou hrozby stažením investic mají. Francie a Nizozemsko však tlačí opačným směrem – zpřísňují regulace a veřejně obviňují průmysl z vydírání, čímž připravují půdu pro vleklý boj o to, kdo ponese náklady na nové léky.