„Jedním z vývojových trendů, které můžeme v příštích – je těžké přesně určit kdy, ale pravděpodobně do 10 až 20 let – očekávat, je výstavba těchto kolosálních gigawattových center ve vesmíru,“ řekl Bezos . Očekává, že tato orbitální zařízení nakonec svými parametry překonají vše, co lze postavit na Zemi .

Háček ovšem není fyzikální ani inženýrský. „Náklady, nikoliv věda nebo technika, jsou to jediné, co brzdí orbitální datová centra,“ konstatoval . Technicky je koncept schůdný, ale logistika vynesení tisíců tun hardwaru – serverů, solárních panelů, chladičů – je stále ekonomicky neúnosná. Jeden odhad uvádí, že samotné vynesení solárních panelů pro jediné gigawattové zařízení by při současných cenách startů vyšlo na více než 17,1 miliardy dolarů, což by celkové náklady na projekt posunulo nad 25 miliard dolarů .

Bezos je však přesvědčen, že se tato matematika změní. Předpověděl, že během několika desetiletí se orbitální datová centra stanou cenově konkurenceschopnými a nakonec i levnějšími než ta pozemní. „V příštích několika dekádách dokážeme v nákladech na provoz pozemská datová centra ve vesmíru překonat,“ prohlásil . Některé oborové projekce odhadují, že provozní náklady ve vesmíru by mohly po vybudování infrastruktury a dostatečném poklesu ceny startů klesnout až na zhruba 0,1 centu za kilowatthodinu – oproti přibližně 5 centům na Zemi jde o snížení o 97 procent .

Přesun celého výrobního řetězce mimo Zemi: Čipy, asteroidy a suroviny

Bezosova vize orbitální výpočetní techniky jde mnohem dál než za prosté přestěhování serverových stojanů. Naznačil, že do vesmíru by se mohl přesunout i samotný proces výroby čipů – mikroprocesory by jednoho dne mohly vznikat přímo na orbitě jako součást soběstačného průmyslového ekosystému .

Tato myšlenka zapadá do širší ambice: využít suroviny z vesmíru ke stavbě infrastruktury, místo aby se každý kilogram složitě vynášel ze zemské gravitační studny. Bezos propojil vizi datových center s cílem těžit zdroje z asteroidů, měsíčních materiálů a blízkozemních objektů . Popsal budoucnost, kde „použijeme asteroidy, blízkozemní objekty a Měsíc k budování výpočetních kapacit, solárních článků a podobně, přímo ve vesmíru“ .

Jeho základní teze je, že skutečného průmyslového měřítka na orbitě lze dosáhnout jen tehdy, když se vymaníme z omezení pozemských surovin. Ve vesmíru podle něj v podstatě neexistují limity energie ani zdrojů – jedinou překážkou jsou počáteční náklady .

Problémy Blue Origin: Oprava rampy a první externí investice

Bezos se také vyjádřil k palčivějšímu pozemskému problému svých vesmírných ambicí. V květnu 2026 došlo během statické zkoušky na Mysu Canaveral ke zničení rakety New Glenn společnosti Blue Origin, která výrazně poškodila startovací rampu .

Na VivaTechu označil Bezos incident za „extrémně náročnou situaci, velmi těžký den pro Blue Origin“ . Zdůraznil však rychlou reakci na místě: poblíž pracující stavební četa byla okamžitě přesměrována k místu nehody a během krátké doby bylo nasazeno přes 400 kusů těžké techniky na vyklizení trosek .

Bezos potvrdil, že rekonstrukce rampy začala den před jeho vystoupením a že několik klíčových systémů – včetně infrastruktury pro pohonné hmoty a palivo – výbuch přečkalo z velké části nepoškozeno . Generální ředitel Blue Origin David Limp na stejné konferenci uvedl, že společnost očekává obnovení letů New Glenn do konce roku 2026 .

Více než 25 let Bezos financoval Blue Origin z vlastní kapsy, především z výnosů z Amazonu. To se možná brzy změní. Na VivaTechu potvrdil, že firma poprvé ve své historii zvažuje získání kapitálu od externích investorů . Důvodem jsou značné kapitálové požadavky: nejen oprava poškozené rampy, ale i navyšování kadence startů, investice do těžkých nosičů a nyní i dlouhodobá ambice podílet se na výstavbě orbitálních datových center.

AI vytvoří nedostatek pracovních sil, ne masovou nezaměstnanost

V silném odklonu od převládajících obav Bezos publiku sdělil, že věří, že umělá inteligence vytvoří více pracovních míst, než jich zničí. „Vím, že mnoho lidí, včetně mnoha chytrých lidí, má obavy, že AI učiní lidi nadbytečnými. Já s tím naprosto nesouhlasím. Věřím, že AI způsobí nedostatek pracovních sil,“ prohlásil .

Bezos argumentuje tím, že AI zvýší poptávku po lidské práci, protože sníží bariéry pro inovace a umožní vznik zcela nových kategorií práce. Technologie podle něj neodstraní úkoly, ale urychlí tempo, jakým se objevují nové problémy a příležitosti – a všechny budou vyžadovat lidskou vynalézavost a pracovní sílu .

Jeho stanovisko se opírá o práci v novém startupu Prometheus, který založil s cílem urychlit fyzickou výrobu. Společnost nedávno získala 12 miliard dolarů a Bezos ji představil jako praktický příklad toho, jak může AI lidské úsilí spíše doplňovat, než nahrazovat . „AI způsobí nedostatek pracovních sil,“ zopakoval. Technologii rámuje jako katalyzátor širší vlny produktivity a inovací, nikoliv jako hrozbu pro zaměstnanost .

„Jedním z vývojových trendů, které můžeme v příštích – je těžké přesně určit kdy, ale pravděpodobně do 10 až 20 let – očekávat, je výstavba těchto kolosálních gigawattových center ve vesmíru,“ řekl Bezos . Očekává, že tato orbitální zařízení nakonec svými parametry překonají vše, co lze postavit na Zemi .

Háček ovšem není fyzikální ani inženýrský. „Náklady, nikoliv věda nebo technika, jsou to jediné, co brzdí orbitální datová centra,“ konstatoval . Technicky je koncept schůdný, ale logistika vynesení tisíců tun hardwaru – serverů, solárních panelů, chladičů – je stále ekonomicky neúnosná. Jeden odhad uvádí, že samotné vynesení solárních panelů pro jediné gigawattové zařízení by při současných cenách startů vyšlo na více než 17,1 miliardy dolarů, což by celkové náklady na projekt posunulo nad 25 miliard dolarů .

Bezos je však přesvědčen, že se tato matematika změní. Předpověděl, že během několika desetiletí se orbitální datová centra stanou cenově konkurenceschopnými a nakonec i levnějšími než ta pozemní. „V příštích několika dekádách dokážeme v nákladech na provoz pozemská datová centra ve vesmíru překonat,“ prohlásil . Některé oborové projekce odhadují, že provozní náklady ve vesmíru by mohly po vybudování infrastruktury a dostatečném poklesu ceny startů klesnout až na zhruba 0,1 centu za kilowatthodinu – oproti přibližně 5 centům na Zemi jde o snížení o 97 procent .

Přesun celého výrobního řetězce mimo Zemi: Čipy, asteroidy a suroviny

Bezosova vize orbitální výpočetní techniky jde mnohem dál než za prosté přestěhování serverových stojanů. Naznačil, že do vesmíru by se mohl přesunout i samotný proces výroby čipů – mikroprocesory by jednoho dne mohly vznikat přímo na orbitě jako součást soběstačného průmyslového ekosystému .

Tato myšlenka zapadá do širší ambice: využít suroviny z vesmíru ke stavbě infrastruktury, místo aby se každý kilogram složitě vynášel ze zemské gravitační studny. Bezos propojil vizi datových center s cílem těžit zdroje z asteroidů, měsíčních materiálů a blízkozemních objektů . Popsal budoucnost, kde „použijeme asteroidy, blízkozemní objekty a Měsíc k budování výpočetních kapacit, solárních článků a podobně, přímo ve vesmíru“ .

Jeho základní teze je, že skutečného průmyslového měřítka na orbitě lze dosáhnout jen tehdy, když se vymaníme z omezení pozemských surovin. Ve vesmíru podle něj v podstatě neexistují limity energie ani zdrojů – jedinou překážkou jsou počáteční náklady .

Problémy Blue Origin: Oprava rampy a první externí investice

Bezos se také vyjádřil k palčivějšímu pozemskému problému svých vesmírných ambicí. V květnu 2026 došlo během statické zkoušky na Mysu Canaveral ke zničení rakety New Glenn společnosti Blue Origin, která výrazně poškodila startovací rampu .

Na VivaTechu označil Bezos incident za „extrémně náročnou situaci, velmi těžký den pro Blue Origin“ . Zdůraznil však rychlou reakci na místě: poblíž pracující stavební četa byla okamžitě přesměrována k místu nehody a během krátké doby bylo nasazeno přes 400 kusů těžké techniky na vyklizení trosek .

Bezos potvrdil, že rekonstrukce rampy začala den před jeho vystoupením a že několik klíčových systémů – včetně infrastruktury pro pohonné hmoty a palivo – výbuch přečkalo z velké části nepoškozeno . Generální ředitel Blue Origin David Limp na stejné konferenci uvedl, že společnost očekává obnovení letů New Glenn do konce roku 2026 .

Více než 25 let Bezos financoval Blue Origin z vlastní kapsy, především z výnosů z Amazonu. To se možná brzy změní. Na VivaTechu potvrdil, že firma poprvé ve své historii zvažuje získání kapitálu od externích investorů . Důvodem jsou značné kapitálové požadavky: nejen oprava poškozené rampy, ale i navyšování kadence startů, investice do těžkých nosičů a nyní i dlouhodobá ambice podílet se na výstavbě orbitálních datových center.

AI vytvoří nedostatek pracovních sil, ne masovou nezaměstnanost

V silném odklonu od převládajících obav Bezos publiku sdělil, že věří, že umělá inteligence vytvoří více pracovních míst, než jich zničí. „Vím, že mnoho lidí, včetně mnoha chytrých lidí, má obavy, že AI učiní lidi nadbytečnými. Já s tím naprosto nesouhlasím. Věřím, že AI způsobí nedostatek pracovních sil,“ prohlásil .

Bezos argumentuje tím, že AI zvýší poptávku po lidské práci, protože sníží bariéry pro inovace a umožní vznik zcela nových kategorií práce. Technologie podle něj neodstraní úkoly, ale urychlí tempo, jakým se objevují nové problémy a příležitosti – a všechny budou vyžadovat lidskou vynalézavost a pracovní sílu .

Jeho stanovisko se opírá o práci v novém startupu Prometheus, který založil s cílem urychlit fyzickou výrobu. Společnost nedávno získala 12 miliard dolarů a Bezos ji představil jako praktický příklad toho, jak může AI lidské úsilí spíše doplňovat, než nahrazovat . „AI způsobí nedostatek pracovních sil,“ zopakoval. Technologii rámuje jako katalyzátor širší vlny produktivity a inovací, nikoliv jako hrozbu pro zaměstnanost .