Mezi dalšími body se uvádí stažení izraelských sil z jižního Libanonu a uvolnění zhruba 24 miliard dolarů ve zmrazených fondech .
Izrael formálně požádal o přístup k návrhu memoranda – a byl odmítnut . Jako první o tom informoval izraelský web N12 a několik dalších médií potvrdilo, že Trumpova administrativa Izraeli zablokovala možnost si dokument před slavnostním podpisem prostudovat
. Zdroj CNN uvedl, že se administrativa obávala, že by premiér Benjamin Netanjahu text předčasně vypustil na veřejnost
. Američtí činitelé Izrael o některých prvcích informovali, ale sám Netanjahu přiznal, že úplné podrobnosti neznal, dokud nebyla dohoda digitálně podepsána
.
Ohlas uvnitř Izraele byl zuřivý a zastihl celé politické spektrum. Izraelští analytici a opoziční představitelé označili dohodu za „katastrofu“ a svůj hněv namířili přímo na Netanjahua :
Jádrem kritiky je to, co dohoda neobsahuje: ponechává islámskou republiku nedotčenou, nijak neomezuje íránský balistický program ani financování regionálních zástupců, jako je Hizballáh, a Íránu poskytuje sankční úlevu, která může tyto zástupce naopak posílit . Zkrátka – válka nepřinesla výsledky, které Netanjahu sliboval.
Po více než 24 hodinách mlčení Netanjahu večer 14. června promluvil k veřejnosti s odvážným tvrzením: „Zachránili jsme Stát Izrael a jeho občany před jaderným zničením“ . Argumentoval, že vojenská kampaň Íránu zabránila zničit Izrael, ale uznal, že výsledek „není takový, v jaký Izrael doufal“
. Politická opozice ho okamžitě obvinila z „historického selhání“
.
Analytici napříč médii jsou ve svých hodnoceních nekompromisní . Válka začala se dvěma deklarovanými izraelskými cíli – a příměří nesplňuje ani jeden:
Pro Netanjahua je domácí politická cena zdrcující. Svou podzimní volební kampaň postavil na vztahu s Trumpem, ale teď čelí dohodě, která je v Izraeli převážně vnímána jako strategická porážka . Bývalí spojenci i středoví rivalové dohodu využívají, aby ho vylíčili jako odstrčeného, neinformovaného a politicky odepsaného.
Comments
0 comments