Důvěra ve zprávy je na rekordním minimu. Sociální sítě poprvé předběhly televizi, ukazuje zpráva Reuters Institute

Mnozí čtenáři tak již nechodí přímo na web oblíbeného deníku, ale zprávy objevují pasivně při scrollování na Instagramu nebo sledování videí na YouTube. Tento posun je patrný zejména u mladších ročníků, pro které je algoritmem řízený feed hlavní branou k informacím.

Důvěra na historickém minimu

S proměnou návyků souvisí i další znepokojivý trend: důvěra ve zprávy klesla na rekordně nízkou úroveň. Celosvětově médiím věří jen 37 % lidí, což je o 3 procentní body méně než v předchozím roce a vůbec nejméně od začátku měření v roce 2015.

Největší propad důvěry zaznamenaly Filipíny. Tam důvěra ve zprávy spadla o 10 procentních bodů na pouhých 28 %, čímž se země dostala pod celosvětový průměr. Následovaly Irsko (-9) a Thajsko, Peru a Polsko (všechny -8). Ve Velké Británii spadla důvěra na 30 %, v USA na 25 %.

Existuje však jeden paradox: zatímco obecná důvěra v „média“ klesá, důvěra v konkrétní zavedené zpravodajské značky zůstává odolnější. Například v Irsku, přestože celková důvěra spadla o 8 bodů na 42 %, zpravodajství veřejnoprávní RTÉ stále důvěřuje 71 % lidí. Podobný vzorec lze pozorovat i v jiných státech. Lidé nedůvěřují celku, ale vybraným zdrojům jsou loajální.

TikTok, influenceři a „osobnostní“ žurnalistika

Zásadní roli v novém mediálním světě hrají individuální tvůrci obsahu. YouTubery, podcastery, TikTokery a další influencery lze označit za novodobé vydavatele, kteří tradiční redakce vytlačují nejen na obrazovkách, ale i v srdcích diváků. Jejich sdělení působí autentičtěji, zatímco instituce se mnohdy jeví odtažitě a méně zajímavě.

Téměř polovina mladých dospělých nyní spoléhá na TikTok jako na hlavní zdroj zpráv. Video-first přístup a tvůrci, kteří komentují aktuální dění lidskou řečí, jsou pro generaci Z magnetem. Politici a populisté po celém světě navíc dokážou stále častěji obcházet tradiční žurnalistiku a mířit přímo k přátelským osobnostem a influencerům, kteří jim poskytují exkluzivní přístup, ale zřídka kladou nepříjemné otázky.

AI chatboti: Malý, ale rostoucí hráč

Zatím nenápadnou, ale sledovanou revoluci představují generativní AI chatboti, jako je ChatGPT, Google Gemini či Perplexity. Zpráva uvádí, že 5 % respondentů celosvětově pravidelně využívá chatboty pro přístup k aktuálním zprávám, což je nárůst oproti roku 2025. Ve Velké Británii a USA je tento podíl stabilní, v jiných zemích ale výrazně roste. Mezi mladými do 35 let používá chatboty pro zprávy už 12 % dotázaných.

Lidé chatboty využívají hlavně k pokládání dotazů na aktuální témata (48 %), zjednodušení vysvětlení (28 %), sumarizaci textu (27 %) nebo dohledání kontextu. Důvěra v odpovědi AI je zatím nízká – věří jim zhruba pětina lidí, oproti 37 % důvěřujícím „lidským“ zprávám. Přesto jejich role poroste; technologičtí giganti jako Google a OpenAI nástroje neustále vylepšují a hrozí, že odčerpají zbytky návštěvnosti z vydavatelských webů.

Ztráta zájmu a nová rutina

Vedle důvěry klesá i prostý zájem o zpravodajství. Mnoho trhů hlásí nárůst fenoménu „vyhýbání se zprávám“ (news avoidance). Lidé, přehlcení negativními zprávami či nedůvěrou, záměrně omezují jejich sledování. K tomuto trendu přispívá i rostoucí fragmentace mediální scény, kde si každý může vybrat zdroj odpovídající jeho názorovému spektru.

Celkově lze rok 2026 označit za bod zlomu. Tradiční obchodní modely médií, postavené na inzerci a předplatném, čelí existenční hrozbě. Vydavatelé se zatím snaží sázet na off-platform strategie, nejčastěji na YouTube, Instagram a TikTok, a na spolupráci s AI platformami. Výzkum Reuters Institute ale jasně ukazuje, že publikum masově přehodnotilo, koho považuje za věrohodného zprostředkovatele reality.

Budoucnost žurnalistiky proto nebude stát na udržení starých struktur, ale na schopnosti adaptovat se na svět, kde důvěru nevlastní titul, ale osobnost – a kde bránou k informacím není homepage, ale algoritmus.