Květnovému obratu předcházelo období mimořádného odlivu kapitálu. Od začátku roku 2025 do března 2026 byli zámořští investoři čistými prodejci dluhopisů denominovaných v jüanech po 11 po sobě jdoucích měsíců, což byla nejdelší taková série od doby, kdy centrální banka začala v dubnu 2020 data zveřejňovat .
Během zhruba 13 měsíců se celkové zahraniční držby na mezibankovním dluhopisovém trhu snížily přibližně o 28 %, což představuje odhadovaný odliv ve výši 180 miliard dolarů . Prodejní tlak obzvláště tvrdě dopadl na čínský státní dluh. Do srpna 2025 snížily zahraniční instituce své držby čínských státních dluhopisů na pouhých 2,01 bilionu jüanů (282 miliard dolarů), což byla nejnižší úroveň od ledna 2021 .
Nejsilnějším katalyzátorem obratu bylo vypuknutí války v Íránu a její devastující dopad na globální trhy s pevným výnosem . Jak ceny energií prudce rostly a Hormuzský průliv se stal ohniskem napětí, výnosy státních dluhopisů po celém světě vystřelily vzhůru z obav, že centrální banky budou nuceny zvýšit úrokové sazby, aby zkrotily inflaci.
V ostrém kontrastu s tím se čínský dluhopisový trh téměř nepohnul. Výnos desetiletého čínského státního dluhopisu v tomto období ve skutečnosti mírně klesl na přibližně 1,81 %, zatímco západní výnosy explodovaly směrem nahoru . Toto mimořádné oddělení udělalo z CGB jedinečně účinný nástroj pro diverzifikaci portfolia právě ve chvíli, kdy globální správci aktiv zoufale hledali úkryt.
Tato odolnost nebyla náhodná. Pramenila ze strukturálních faktorů, které Čínu izolovaly od inflačního cyklu poháněného energiemi, jenž pustošil ostatní ekonomiky.
Nízká domácí inflace. Čína vstupovala do krize s indexem spotřebitelských cen (CPI) na pouhých 1,3 %, což je výrazně pod oficiálním 2% cílem . S prakticky žádným domácím inflačním tlakem nebyla Čínská lidová banka pod tlakem zvyšovat úrokové sazby, na rozdíl od Fedu nebo Bank of England.
Odolnost vůči energetickým šokům. Navzdory tomu, že je Čína jedním z největších světových dovozců ropy, její rozsáhlé zásoby uhlí a státem kontrolované cenové mechanismy jí umožnily absorbovat komoditní cenový šok, aniž by jej přímo přenášela na spotřebitele nebo do výnosů dluhopisů .
Téměř nulová korelace se západními trhy. Správci aktiv, které oslovila agentura Reuters, výslovně uváděli, že CGB nenakupují kvůli výnosu – který byl minimální – ale kvůli ochraně kapitálu a diverzifikaci, a to právě kvůli takřka neexistující korelaci trhu s padajícími západními dluhopisy .
Strukturální, politikou řízený faktor posílil tržně motivované přílivy. V únoru 2026 čínské regulační orgány doporučily finančním institucím, aby omezily své držby amerických státních dluhopisů s odvoláním na riziko koncentrace a volatility trhu . Ačkoli se toto nařízení nevztahovalo na státní držby, signalizovalo širší strategický posun.
Oficiální držby amerických státních dluhopisů Čínou již předtím rychle klesaly:
Tato záměrná diverzifikace od aktiv denominovaných v dolarech vytvořila strukturální pobídku k přesunu rezervních portfolií do alternativ denominovaných v jüanech, včetně domácích dluhopisů .
Navzdory působivým květnovým datům jsou analytici hluboce rozděleni v otázce, zda to znamená trvalý trend, nebo jen další planý výstřel .
Jednou z hlavních překážek je zhroucení takzvaného „carry trade“, tedy obchodu založeného na úrokovém diferenciálu mezi dolarem a jüanem. Dříve populární strategie – směna dolarů za jüany za účelem nákupu čínských obchodovatelných depozitních certifikátů (NCD) – zaznamenala pokles svého celkového výnosu na zhruba 4 %, čímž poprvé od začátku roku 2023 ztratila svou výnosovou prémii oproti americkým státním pokladničním poukázkám . Se zmizením této strukturální pobídky se zadrhl jeden z hlavních motorů zahraniční poptávky po krátkodobém čínském dluhu.
Také historie velí k opatrnosti. Zahraniční přílivy do čínských dluhopisů již v minulosti přerušily dlouhé série prodejů, jen aby po několika měsících opět obnovily odlivy. Držby opět prudce klesly v srpnu a září 2025 po krátké stabilizaci na začátku téhož roku .
A konečně, geopolitické nejistoty – včetně strategické rivality mezi USA a Čínou, rizika sankcí a periodických regulačních zásahů – zůstávají silným odstrašujícím faktorem pro trvalou zahraniční účast.
Prozatím je květnový obrat především příběhem vynuceného vyvažování portfolií uprostřed globální dluhopisové krize, která přichází jednou za desetiletí. Zda přílivy kapitálu vydrží, závisí na vývoji íránského konfliktu, kurzu jüanu a schopnosti Číny udržet si nezávislost úrokových sazeb, pokud globální inflační tlaky dále zesílí.
Květnovému obratu předcházelo období mimořádného odlivu kapitálu. Od začátku roku 2025 do března 2026 byli zámořští investoři čistými prodejci dluhopisů denominovaných v jüanech po 11 po sobě jdoucích měsíců, což byla nejdelší taková série od doby, kdy centrální banka začala v dubnu 2020 data zveřejňovat .
Během zhruba 13 měsíců se celkové zahraniční držby na mezibankovním dluhopisovém trhu snížily přibližně o 28 %, což představuje odhadovaný odliv ve výši 180 miliard dolarů . Prodejní tlak obzvláště tvrdě dopadl na čínský státní dluh. Do srpna 2025 snížily zahraniční instituce své držby čínských státních dluhopisů na pouhých 2,01 bilionu jüanů (282 miliard dolarů), což byla nejnižší úroveň od ledna 2021 .
Nejsilnějším katalyzátorem obratu bylo vypuknutí války v Íránu a její devastující dopad na globální trhy s pevným výnosem . Jak ceny energií prudce rostly a Hormuzský průliv se stal ohniskem napětí, výnosy státních dluhopisů po celém světě vystřelily vzhůru z obav, že centrální banky budou nuceny zvýšit úrokové sazby, aby zkrotily inflaci.
V ostrém kontrastu s tím se čínský dluhopisový trh téměř nepohnul. Výnos desetiletého čínského státního dluhopisu v tomto období ve skutečnosti mírně klesl na přibližně 1,81 %, zatímco západní výnosy explodovaly směrem nahoru . Toto mimořádné oddělení udělalo z CGB jedinečně účinný nástroj pro diverzifikaci portfolia právě ve chvíli, kdy globální správci aktiv zoufale hledali úkryt.
Tato odolnost nebyla náhodná. Pramenila ze strukturálních faktorů, které Čínu izolovaly od inflačního cyklu poháněného energiemi, jenž pustošil ostatní ekonomiky.
Nízká domácí inflace. Čína vstupovala do krize s indexem spotřebitelských cen (CPI) na pouhých 1,3 %, což je výrazně pod oficiálním 2% cílem . S prakticky žádným domácím inflačním tlakem nebyla Čínská lidová banka pod tlakem zvyšovat úrokové sazby, na rozdíl od Fedu nebo Bank of England.
Odolnost vůči energetickým šokům. Navzdory tomu, že je Čína jedním z největších světových dovozců ropy, její rozsáhlé zásoby uhlí a státem kontrolované cenové mechanismy jí umožnily absorbovat komoditní cenový šok, aniž by jej přímo přenášela na spotřebitele nebo do výnosů dluhopisů .
Téměř nulová korelace se západními trhy. Správci aktiv, které oslovila agentura Reuters, výslovně uváděli, že CGB nenakupují kvůli výnosu – který byl minimální – ale kvůli ochraně kapitálu a diverzifikaci, a to právě kvůli takřka neexistující korelaci trhu s padajícími západními dluhopisy .
Strukturální, politikou řízený faktor posílil tržně motivované přílivy. V únoru 2026 čínské regulační orgány doporučily finančním institucím, aby omezily své držby amerických státních dluhopisů s odvoláním na riziko koncentrace a volatility trhu . Ačkoli se toto nařízení nevztahovalo na státní držby, signalizovalo širší strategický posun.
Oficiální držby amerických státních dluhopisů Čínou již předtím rychle klesaly:
Tato záměrná diverzifikace od aktiv denominovaných v dolarech vytvořila strukturální pobídku k přesunu rezervních portfolií do alternativ denominovaných v jüanech, včetně domácích dluhopisů .
Navzdory působivým květnovým datům jsou analytici hluboce rozděleni v otázce, zda to znamená trvalý trend, nebo jen další planý výstřel .
Jednou z hlavních překážek je zhroucení takzvaného „carry trade“, tedy obchodu založeného na úrokovém diferenciálu mezi dolarem a jüanem. Dříve populární strategie – směna dolarů za jüany za účelem nákupu čínských obchodovatelných depozitních certifikátů (NCD) – zaznamenala pokles svého celkového výnosu na zhruba 4 %, čímž poprvé od začátku roku 2023 ztratila svou výnosovou prémii oproti americkým státním pokladničním poukázkám . Se zmizením této strukturální pobídky se zadrhl jeden z hlavních motorů zahraniční poptávky po krátkodobém čínském dluhu.
Také historie velí k opatrnosti. Zahraniční přílivy do čínských dluhopisů již v minulosti přerušily dlouhé série prodejů, jen aby po několika měsících opět obnovily odlivy. Držby opět prudce klesly v srpnu a září 2025 po krátké stabilizaci na začátku téhož roku .
A konečně, geopolitické nejistoty – včetně strategické rivality mezi USA a Čínou, rizika sankcí a periodických regulačních zásahů – zůstávají silným odstrašujícím faktorem pro trvalou zahraniční účast.
Prozatím je květnový obrat především příběhem vynuceného vyvažování portfolií uprostřed globální dluhopisové krize, která přichází jednou za desetiletí. Zda přílivy kapitálu vydrží, závisí na vývoji íránského konfliktu, kurzu jüanu a schopnosti Číny udržet si nezávislost úrokových sazeb, pokud globální inflační tlaky dále zesílí.