Úder, který se nikdy nestal

Velitel izraelského letectva, generálmajor Omer Tishler, později v dopise svému personálu potvrdil, že byl připraven "rozsáhlý úder", který byl zrušen "pouhou hodinu před odletem k náletu" . Toto odhalení ukázalo, jak blízko byl region mnohem širší válce.

Konečný rozkaz k přerušení vydal premiér Benjamin Netanjahu. Katalyzátorem byl prezident Donald Trump, který na své síti Truth Social napsal, že údery musí přestat, s odvoláním na pokrok v jaderných rozhovorech s Íránem . Trump izraelské televizi Channel 12 řekl, že Washington byl o operaci informován až na poslední chvíli a že se mu "podařilo omezit její rozsah" .

Dle listu The New York Times byl Izrael nucen ustoupit kvůli Trumpovu tlaku na dodržování příměří a aby nedošlo k ohrožení křehkých jednání mezi USA a Íránem . Volba, před kterou Netanjahu stál, byla krutá: buď zastavit eskalaci, nebo pokračovat bez americké podpory .

Údery, ke kterým skutečně došlo

Ještě předtím, než byla rozsáhlá operace odvolána, provedl Izrael dříve téhož rána dvě vlny úderů v reakci na íránské rakety vypálené předchozí noc .

První vlna: Izrael zasáhl systémy protivzdušné obrany, raketomety a vojenskou infrastrukturu napříč středním a západním Íránem. Zasaženy byly cíle v oblastech Isfahánu, Kermánšáhu, Karadže, Tabrízu a v blízkosti letiště Mehrábád . Jedním z cílů v Isfahánu bylo i zařízení na výrobu bezpilotních letounů .

Druhá vlna: V rámci významné eskalace Izrael udeřil na petrochemický komplex Mahšahr v jihozápadním Íránu. Šlo o první zásah energetické infrastruktury od dubnového příměří .

Celkem bylo zasaženo přibližně 15 vojenských objektů ve městech jako Teherán, Isfahán, Tabríz, Karadž a Kermánšáh . Íránská státní média informovala o nejméně 15 zraněných .

"Oheň je pozastaven"

Během několika hodin od výměny úderů vyhlásily obě strany zastavení palby – ačkoli každá varovala, že tato pauza je podmínečná.

• Íránské vojenské velení, známé jako Centrální velitelství Khatam al-Anbiya, oznámilo, že zastavuje ofenzivní operace proti Izraeli. Prohlásilo, že zasadilo "bolestivou odpověď", ale varovalo před "mnohem tvrdšími a drtivějšími opatřeními", pokud by Izrael nebo jeho spojenci pokračovali v "agresivních akcích", zejména v jižním Libanonu .
• Premiér Netanjahu v televizním projevu řekl, že "oheň je nyní pozastaven" vůči Íránu, ale varoval, že Izrael bude reagovat silou, pokud Írán obnoví své útoky. "Poté, co jsme udeřili... oni (Írán) nás přestali napadat," prohlásil Netanjahu .

Diplomatický sprint

Vyhrocení situace z 8. června hrozilo zhroucením probíhajících mírových jednání mezi USA a Íránem, ale místo toho, jak se zdálo, diplomacii urychlilo .

Trump vyzval obě strany, aby "okamžitě přestaly střílet", a trval na tom, že USA dělají pokroky v dohodě . Již 12.–13. června pákistánský premiér prohlásil, že dohoda o ukončení války je blíže než "kdykoli předtím" . 14. června Trump a Írán oznámili dohodu o ukončení války a znovuotevření Hormuzského průlivu, přičemž formální podpis se očekával 19. června ve Švýcarsku .

USA a Írán podepsaly rámcovou dohodu o příměří 15. června, ačkoli hlavní sporné body – íránský jaderný program, úlevy od sankcí a Hormuzský průliv – byly ponechány na další jednání . Do 16. června Írán naznačil, že jednání o jeho jaderném programu pravděpodobně začnou koncem téhož týdne, a Trump uvedl, že Hormuzský průliv bude "zcela otevřen", jakmile bude dohoda uzavřena .

Je pozoruhodné, že Izrael nebyl stranou vznikajícího americko-íránského memoranda o porozumění .

Zrušený úder z 8. června odhalil jak mimořádně napjatou povahu konfliktu, tak rozhodující roli Washingtonu při brzdění svého nejbližšího spojence – a současně urychlil separátní mírovou cestu, která nechala Jeruzalém stranou.

Úder, který se nikdy nestal

Velitel izraelského letectva, generálmajor Omer Tishler, později v dopise svému personálu potvrdil, že byl připraven "rozsáhlý úder", který byl zrušen "pouhou hodinu před odletem k náletu" . Toto odhalení ukázalo, jak blízko byl region mnohem širší válce.

Konečný rozkaz k přerušení vydal premiér Benjamin Netanjahu. Katalyzátorem byl prezident Donald Trump, který na své síti Truth Social napsal, že údery musí přestat, s odvoláním na pokrok v jaderných rozhovorech s Íránem . Trump izraelské televizi Channel 12 řekl, že Washington byl o operaci informován až na poslední chvíli a že se mu "podařilo omezit její rozsah" .

Dle listu The New York Times byl Izrael nucen ustoupit kvůli Trumpovu tlaku na dodržování příměří a aby nedošlo k ohrožení křehkých jednání mezi USA a Íránem . Volba, před kterou Netanjahu stál, byla krutá: buď zastavit eskalaci, nebo pokračovat bez americké podpory .

Údery, ke kterým skutečně došlo

Ještě předtím, než byla rozsáhlá operace odvolána, provedl Izrael dříve téhož rána dvě vlny úderů v reakci na íránské rakety vypálené předchozí noc .

První vlna: Izrael zasáhl systémy protivzdušné obrany, raketomety a vojenskou infrastrukturu napříč středním a západním Íránem. Zasaženy byly cíle v oblastech Isfahánu, Kermánšáhu, Karadže, Tabrízu a v blízkosti letiště Mehrábád . Jedním z cílů v Isfahánu bylo i zařízení na výrobu bezpilotních letounů .

Druhá vlna: V rámci významné eskalace Izrael udeřil na petrochemický komplex Mahšahr v jihozápadním Íránu. Šlo o první zásah energetické infrastruktury od dubnového příměří .

Celkem bylo zasaženo přibližně 15 vojenských objektů ve městech jako Teherán, Isfahán, Tabríz, Karadž a Kermánšáh . Íránská státní média informovala o nejméně 15 zraněných .

"Oheň je pozastaven"

Během několika hodin od výměny úderů vyhlásily obě strany zastavení palby – ačkoli každá varovala, že tato pauza je podmínečná.

• Íránské vojenské velení, známé jako Centrální velitelství Khatam al-Anbiya, oznámilo, že zastavuje ofenzivní operace proti Izraeli. Prohlásilo, že zasadilo "bolestivou odpověď", ale varovalo před "mnohem tvrdšími a drtivějšími opatřeními", pokud by Izrael nebo jeho spojenci pokračovali v "agresivních akcích", zejména v jižním Libanonu .
• Premiér Netanjahu v televizním projevu řekl, že "oheň je nyní pozastaven" vůči Íránu, ale varoval, že Izrael bude reagovat silou, pokud Írán obnoví své útoky. "Poté, co jsme udeřili... oni (Írán) nás přestali napadat," prohlásil Netanjahu .

Diplomatický sprint

Vyhrocení situace z 8. června hrozilo zhroucením probíhajících mírových jednání mezi USA a Íránem, ale místo toho, jak se zdálo, diplomacii urychlilo .

Trump vyzval obě strany, aby "okamžitě přestaly střílet", a trval na tom, že USA dělají pokroky v dohodě . Již 12.–13. června pákistánský premiér prohlásil, že dohoda o ukončení války je blíže než "kdykoli předtím" . 14. června Trump a Írán oznámili dohodu o ukončení války a znovuotevření Hormuzského průlivu, přičemž formální podpis se očekával 19. června ve Švýcarsku .

USA a Írán podepsaly rámcovou dohodu o příměří 15. června, ačkoli hlavní sporné body – íránský jaderný program, úlevy od sankcí a Hormuzský průliv – byly ponechány na další jednání . Do 16. června Írán naznačil, že jednání o jeho jaderném programu pravděpodobně začnou koncem téhož týdne, a Trump uvedl, že Hormuzský průliv bude "zcela otevřen", jakmile bude dohoda uzavřena .

Je pozoruhodné, že Izrael nebyl stranou vznikajícího americko-íránského memoranda o porozumění .

Zrušený úder z 8. června odhalil jak mimořádně napjatou povahu konfliktu, tak rozhodující roli Washingtonu při brzdění svého nejbližšího spojence – a současně urychlil separátní mírovou cestu, která nechala Jeruzalém stranou.