Základní fakta o projektu:
Videberg Kraft odhaduje, že elektrárna bude po dobu své šedesátileté životnosti dodávat zhruba 6 % roční spotřeby elektřiny ve Švédsku . Vattenfall chce uvést první reaktor do provozu v polovině 30. let 21. století. Finální výběr technologie přišel po tříletém procesu, který začal s asi 75 variantami
.
Vattenfall začal hledat vhodného technologického partnera v roce 2022. Z původního seznamu 75 možných designů se postupně přešlo na užší výběr pěti – včetně velkých reaktorů od Westinghouse a Framatome – než se veřejná společnost zaměřila na dva finalisty v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR): Rolls-Royce SMR a BWRX-300 od GE Vernova .
Obě firmy zařadil Vattenfall do užšího výběru v srpnu 2025 a pak zhruba deset měsíců detailně hodnotil, než se v červnu 2026 přiklonil k britské variantě .
V centru celé dohody stojí Videberg Kraft. V něm se spojili:
Politicky celou renesanci jádra zaštiťuje středopravicová koaliční vláda (křesťanští demokraté, liberálové, Umírnění a Švédští demokraté) v čele s premiérem Ulfem Kristerssonem .
Projekt Videberg je jen první vlaštovkou. Švédská vláda totiž uzákonila mnohem ambicióznější cíl: alespoň 5 000 MW nového jaderného výkonu, což odpovídá čtyřem velkým blokům, anebo větší flotile menších modulárních reaktorů .
Harmonogram, který vláda předložila:
Parlament schválil rámcovou legislativu v květnu 2025 a nový zákon umožňující státní podporu jaderných investic vstoupil v platnost 1. srpna 2025 .
Aby stát překonal vysoké počáteční náklady, které běžně odrazují soukromé investory, připravil jeden z nejkomplexnějších vládních podpůrných balíčků pro novou jadernou výstavbu v Evropě .
Mechanismus rozdílových smluv garantuje provozovatelům reaktorů minimální výkupní cenu elektřiny – podle dokumentace Evropského parlamentu nastavenou na 80 öre/kWh – a zároveň je zavazuje, aby případné tržby nad sjednanou referenční cenou odváděli státu . Podpora je omezena stropem zhruba 5 000 MW instalovaného výkonu
. Součástí balíčku je i pomoc s nakládáním s jaderným odpadem
.
K obratu od postupného utlumování jádra, které trvalo desítky let, vedly tři hlavní síly.
Zdvojnásobení spotřeby elektřiny. Vláda i Agentura pro jadernou energii při OECD počítají s tím, že se spotřeba elektřiny ve Švédsku do roku 2045 zhruba zdvojnásobí . Mohou za to hlavně průmyslová elektrifikace – zelená ocel, továrny na baterie, výroba vodíku – a také přechod dopravy a vytápění na elektřinu.
Právně závazné klimatické cíle. Švédsko musí do roku 2045 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů a do roku 2040 vyrábět elektřinu pouze z bezemisních zdrojů, jak vyplývá z Národního energetického a klimatického plánu . Samotné obnovitelné zdroje se pro spolehlivé pokrytí základního zatížení ukázaly jako nedostatečné.
Energetická bezpečnost a konkurenceschopnost. Po letech silného spoléhání na nestálou větrnou energii dospěli vláda i těžký průmysl k závěru, že jedině jádro dokáže dodat předvídatelnou a cenově dostupnou elektřinu v obřím měřítku a zároveň splnit klimatické závazky .
Výsledkem je státem silně podpořená sázka na to, že malé modulární reaktory dokážou to, s čím se velké bloky potýkaly při financování: nabídnout opakovatelnou a nákladově efektivní cestu k masivnímu rozšíření jaderné energie .
Comments
0 comments