Evropa je připravena otevřít Hormuz: Macron oznámil nasazení námořní mise po americko-íránské mírové dohodě

V neděli 15. června 2026 oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron během setkání lídrů G7 ve Francii, že mnohonárodnostní námořní mise vedená Francií a Velkou Británií je „připravena“ k nasazení v Hormuzském průlivu . Stalo se tak pouhý den poté, co USA a Írán oznámily uzavření mírové dohody .

Cíl mise je jasný: znovu otevřít jednu z nejdůležitějších námořních tepen světa, kterou proudí přibližně 20 % globálních ropných produktů. Po měsících válečného konfliktu je průliv zaminován a komerční plavba je ochromena .

Rekordní mezinárodní koalice

Mise, na jejíž přípravě se podílelo nejméně 51 zemí, je svým rozsahem bezprecedentní. Formální společné prohlášení podpořilo přes 22 států včetně Albánie, Austrálie, Bahrajnu, Belgie, Kanady, Dánska, Německa, Řecka, Itálie, Japonska, Nizozemska, Norska, Portugalska, Kataru nebo Jižní Koreje .

Samotné operační jádro se opírá o robustní vojenské prostředky:

• Britský torpédoborec HMS Dragon (Typ 45) je již předem umístěn v oblasti .
• Francie přesunula svou údernou skupinu s jadernou letadlovou lodí Charles de Gaulle Suezským průplavem do Rudého moře .
• Velká Británie poskytla stíhačky Typhoon pro vzdušné hlídkování, autonomní systémy pro hledání min a technologii proti dronům .
• Itálie přispěla minolovkami a své zapojení potvrdila i řada dalších zemí .

Klíčové úkoly mise – odminování, eskorta obchodních plavidel, vzdušný dohled a ochrana komerční lodní dopravy – jsou Brity i Francouzi označovány za „přísně obranné“ a „zcela mírové“ .

Mírová dohoda jako spouštěč

Operace byla od počátku koncipována jako nezávislá na válčících stranách (USA a Írán) a může být spuštěna pouze po dosažení stabilního příměří . To se zdálo být naplněno 14. června, kdy americký prezident Donald Trump potvrdil „trvalou dohodu“ s Íránem, což následně potvrdil i íránský náměstek ministra Kazem Gharibabadi .

Součástí dohody, kterou uvítalo i libanonské hnutí Hizballáh, je příměří na všech frontách a okamžité obnovení provozu v Hormuzském průlivu .

Co brání okamžité akci?

I když jsou síly v pohotovosti, mise čelí několika vážným překážkám:

• Nejistý postoj Íránu: To je zásadní otazník. Teherán nikdy výslovně nepřijal myšlenku mezinárodní námořní operace ve svých strategických vodách. Není jisté, zda by do průlivu vpustil válečné lodě západních zemí, byť v obranné roli .
• Realita příměří: Vyhlášení trvalého míru je jedna věc, praktické ověření a dodržování podmínek na místě druhá. Mise může plně fungovat jen při stabilním klidu zbraní .
• Rozsah zaminování: Během konfliktu byl průliv hustě zaminován. Rozsah odminovacích prací je enormní a vyžádá si čas .