Eurozóna se propadla do obchodního deficitu: Dovoz vzrostl o 9,3 % a přehlušil export

Zahraničně-obchodní pozice eurozóny se v dubnu 2026 dramaticky zhoršila, když se z pohodlného přebytku neočekávaně propadla do deficitu. Stalo se tak poprvé od roku 2023. Hlavní příčinou byl prudký nárůst dovozu o 9,3 %, který výrazně předčil 5,0% růst vývozu. To poukazuje na tlak vyvolaný vysokými cenami energií a slábnoucí konkurenceschopností evropského zpracovatelského průmyslu .

Hlavní čísla: Meziroční zhoršení o 9,7 miliardy eur

První odhady Eurostatu ukázaly, že eurozóna v dubnu 2026 vykázala deficit obchodu se zbožím ve výši 1,0 miliardy eur se zbytkem světa. Pro srovnání, v dubnu 2025 byl zaznamenán přebytek 8,7 miliardy eur, což představuje během dvanácti měsíců zhoršení o 9,7 miliardy eur . Výsledek zaostal za tržním očekáváním přebytku kolem 4,9 miliardy eur .

Vývoz zboží z eurozóny dosáhl v dubnu 2026 hodnoty 255,4 miliardy eur, což je 5,0% nárůst oproti 243,3 miliardám eur před rokem. Dovoz však rostl mnohem rychleji, o 9,3 %, na 256,4 miliardy eur, a bilanci tak posunul do záporných čísel . Obrat oproti přebytku 4,9 miliardy eur z března 2026 signalizoval náhlý konec série přebytků, kterou blok zažíval od konce energetické krize .

Celkové výsledky EU: paralelní skluz do deficitu

Podobný obrat zažila i širší sedmadvacítka Evropské unie. Obchodní bilance EU se posunula z přebytku 7,3 miliardy eur v dubnu 2025 do deficitu 7,1 miliardy eur v dubnu 2026 . Tento trend byl patrný po celý začátek roku 2026: přebytek EU za první čtvrtletí se již předtím snížil na polovinu, a to z 23,6 miliardy eur ve 4. čtvrtletí 2025 na 12,7 miliardy eur .

Hlavní příčiny zhoršení: které sektory trpěly nejvíce

Přestože předběžná zpráva Eurostatu za duben 2026 neobsahuje kompletní měsíční rozpis podle sektorů, hlavní negativní vlivy jsou jasně patrné z dat za první čtvrtletí a z celkového prudkého nárůstu dovozu .

Dovoz energií drží náklady vysoko

Skokový nárůst dovozu byl silně ovlivněn energiemi. Deficit EU v obchodu s energiemi se za celý rok 2025 prohloubil na 298,9 miliardy eur a náklady na dovoz energií zůstaly vysoké i v prvním čtvrtletí 2026, protože blok nadále platil vysoké ceny za zkapalněný zemní plyn (LNG) a ropné produkty . Francouzská verze zprávy Eurostatu výslovně uvádí, že dubnový propad do deficitu byl "primárně způsoben nárůstem energetického deficitu" .

Přebytek u strojů a vozidel se rychle snižuje

Tradiční tahoun EU – sektor strojů a vozidel – zaznamenal prudké zmenšení obchodního přebytku. V prvním čtvrtletí 2026 klesl kombinovaný přebytek na 27,8 miliardy eur z 39,8 miliardy eur v předchozím čtvrtletí . Eurostat na tento pokles upozorňoval již koncem roku 2025, kdy prosincové údaje ukázaly zmenšující se přebytky u strojů a vozidel, chemikálií a dalšího zpracovaného zboží . Za celý rok 2025 klesl přebytek u strojů na 252 miliard eur z 276 miliard eur v roce 2024 .

Rekordní deficit s Čínou situaci výrazně zhoršuje

Obchodní deficit EU s Čínou dosáhl v dubnu 2026 bezprecedentní výše 1 miliardy eur denně, přičemž měsíční schodek činil 31,9 miliardy eur, jak vyplývá z nejnovějších údajů Eurostatu . Za celý rok 2025 činil deficit EU s Čínou 359,8 miliardy eur, přičemž ve vývozu i dovozu dominovaly stroje a elektrická zařízení . Tato strukturální nerovnováha nejeví známky zmírnění a je významnou brzdou celkového obchodního výkonu bloku.

Celní napětí s USA vytváří nejistotu

USA zůstávají pro EU největším bilaterálním přebytkovým partnerem s přebytkem 199,6 miliardy eur v roce 2025 . Eskalující celní třenice s USA však vnesly nejistotu do prognóz vývozu, zejména u kapitálových statků, jako jsou stroje, vozidla a farmaceutické výrobky. Zatímco data amerického statistického úřadu (US Census) ukazují, že USA měly v dubnu 2026 s EU schodek 8,2 miliardy dolarů – což znamená, že vývoz EU do USA stále převyšuje dovoz –, širší obchodně-politické prostředí nadále zatěžuje konkurenceschopnost evropského exportu .

Širší ekonomický kontext: stagnace a kazící se nálada

Obchodní deficit přišel v době slabých ekonomických signálů, které posilují obavy, že ekonomika eurozóny ztrácí dynamiku.

Téměř stagnující růst HDP: Reálný HDP eurozóny vzrostl v prvním čtvrtletí 2026 ve srovnání s předchozím čtvrtletím jen o 0,1 %, což je pokles z 0,2 % ve 4. čtvrtletí 2025 . Z největších ekonomik rostlo Španělsko o 0,6 %, Německo o 0,3 %, Itálie o 0,2 % a Nizozemsko o 0,1 %, zatímco výkon Francie zůstal beze změny .

Zmenšující se přebytek Německa: Německo zaznamenalo v dubnu obchodní přebytek 14,3–14,5 miliardy eur, což bylo pod očekáváním 15 miliard eur, jelikož meziměsíční růst dovozu o 1,2 % předčil růst vývozu o 0,9 % . Německé tovární zakázky mezitím v dubnu klesly o 3,8 % .

Klesající důvěra a očekávání zaměstnanosti: Zpráva Eurostatistics za duben 2026 potvrdila, že jak ekonomická nálada, tak očekávání zaměstnanosti během měsíce poklesly . Ukazatel očekávání zaměstnanosti v eurozóně se prudce propadl o 4,6 procentního bodu na 91,7 bodu, zatímco ukazatel pro celou EU klesl o 4,0 body na 93,2 bodu . Index ekonomické nálady ZEW klesl v dubnu na -17,2 bodu, což je jeho nejslabší úroveň od prosince 2022 .

Tlak na nezaměstnanost: Zatímco míra nezaměstnanosti v březnu 2026 dosáhla rekordního minima 6,2 %, v Německu sezónně očištěná nezaměstnanost v dubnu poprvé od roku 2011 překročila hranici 3 milionů .

Inflace a vstupní náklady: Kompozitní index nákupních manažerů (PMI) eurozóny ukázal, že v dubnu prudce vzrostly vstupní ceny ve výrobě, což bylo způsobeno hromaděním zásob a geopolitickým narušením dodávek energií . Německá harmonizovaná inflace v dubnu vzrostla na 2,9 %, tažena cenami energií .

Křehká pozice na prahu poloviny roku 2026

Deficit 1 miliardy eur v dubnu není jen ojedinělým měsíčním výkyvem, ale součástí širšího oslabování vnější síly eurozóny. Blok nyní vykazuje deficit obchodu se zbožím, když dovoz roste téměř dvakrát rychleji než vývoz, jeho tradiční přebytkové sektory slábnou a jeho největší bilaterální deficit – s Čínou – se nadále prohlubuje. V situaci, kdy HDP téměř neroste, nálada se zhoršuje a obchodní politika USA přináší další nejistotu, vstupuje eurozóna do poloviny roku 2026 ve výrazně křehké obchodní pozici.