Británie zakáže sociální sítě dětem do 16 let. Které platformy se to týká a kdy začne zákaz platit?

Pravidla se mají vztahovat na deset velkých platforem a jejich dodržování bude kontrolovat britský telekomunikační regulátor Ofcom . Londýn otevřeně říká, že se inspiruje australským modelem. Návrh však zároveň rozšiřuje ochranu i na další rizikové funkce online služeb.

Které platformy budou pro mladší 16 let nepřístupné?

Vládní seznam zahrnuje těchto deset služeb:

• TikTok
• Snapchat
• Instagram
• YouTube
• Reddit
• Twitch
• X, dříve Twitter
• Threads
• Facebook
• Kick

Zákaz je zaměřený na platformy, jejichž hlavním účelem je komunikace mezi uživateli a sdílení obsahu. Výslovně se nemá týkat komunikačních aplikací WhatsApp a Signal. Přístupná má zůstat také služba YouTube Kids .

Za ověření věku budou odpovídat provozovatelé platforem. Firmy budou muset zavést takzvané „robustní ověřování věku“, aby dětem do 16 let zabránily ve vytvoření nebo používání účtu . Konkrétní technické řešení zatím vláda nepředstavila.

Kdy začne zákaz platit?

Starmer uvedl, že vláda chce potřebná pravidla dokončit před Vánocemi 2026. Vymáhání by tak mohlo začít na začátku následujícího roku, nejspíše na jaře 2027 . Ministryně pro technologie Liz Kendallová už dříve uvedla, že příslušná regulace bude přijata do konce roku 2026 .

Na dodržování pravidel dohlédne Ofcom. Regulace se zařadí k již platnému britskému zákonu Online Safety Act, který platformám ukládá povinnosti při ochraně dětí před škodlivým obsahem .

Británie vs. Austrálie: v čem se pravidla liší?

Austrálie se stala první zemí, která zavedla plošný zákaz účtů na sociálních sítích pro děti do 16 let. Její zákon Online Safety Amendment (Social Media Minimum Age) Act 2024 vstoupil v účinnost 10. prosince 2025 .

Britská vláda chce podle vlastních slov „použít stejný model jako Austrálie“ . Hlavní rozdíl spočívá v dodatečných omezeních pro starší děti a teenagery. Pro uživatele do 18 let chce Británie omezit livestreaming a možnost, aby je na dalších online službách kontaktovali cizí lidé. Zároveň chce zakázat romantické nebo sexuální AI chatboty pro tuto věkovou skupinu .

Jak se k zákazu dospělo?

Návrh prošel několikaměsíčním politickým sporem mezi Dolní sněmovnou a Sněmovnou lordů:

• Leden 2026: Sněmovna lordů podpořila pozměňovací návrh, který měl zákaz přidat k návrhu zákona o blahu dětí a škol, poměrem 261 ku 150 .
• Březen 2026: Poslanci Dolní sněmovny tento návrh odmítli poměrem 307 ku 173. Vláda zároveň spustila tříměsíční celostátní konzultaci nazvanou „Growing up in the online world“ .
• Březen až květen 2026: Konzultace obdržela 81 283 odpovědí, z toho 42 410 od rodičů a 13 890 od mladých lidí .
• Výsledek konzultace: Zákaz podpořilo devět z deseti rodičů. Přibližně dvě třetiny mladých lidí souhlasily s tím, že děti do 16 let by neměly používat alespoň některé sociální sítě .
• Konec března 2026: Lordové hlasovali pro zákaz znovu, tentokrát poměrem 266 ku 141 .
• Duben 2026: Poslanci Dolní sněmovny návrh podruhé odmítli, a to poměrem 256 ku 150. Ministři však uvedli, že zavedou „nějakou formu“ věkových nebo funkčních omezení .
• Červen 2026: Starmer oznámil, že vláda zavede úplný zákaz. Prohlásil, že je čas „vrátit dětem dětství“ .

Proč kritici považují zákaz za problematický?

Přestože má návrh výraznou podporu rodičů, okamžitě se proti němu ozvaly organizace na ochranu dětí, skupiny hájící lidská práva, zastánci digitálního soukromí i samotné technologické firmy.

Amnesty International: správný problém, špatný recept

Amnesty International UK označila návrh za „správnou diagnózu, ale špatný recept“. Její výkonná ředitelka Kerry Moscogiuriová uvedla, že plošný zákaz může děti zatlačit do méně viditelných částí internetu, odříznout je od důležitých podpůrných sítí a neřešit skutečné příčiny online škod .

Podle Amnesty není hlavním problémem samotná přítomnost dětí na sociálních sítích. Kritika míří především na obchodní modely platforem a algoritmy, které uživatele u obrazovek udržují co nejdéle, někdy na úkor jejich pohody, soukromí a práv .

Další námitky

• Dětská komisařka Skotska Nicola Killeanová uvedla, že neexistují dostatečné důkazy o tom, že by zákaz děti skutečně učinil bezpečnějšími. Podle ní může část teenagerů nasměrovat k méně regulovaným nebo nebezpečnějším místům internetu .
• Organizace Big Brother Watch varovala, že návrh děti nemusí ochránit a může mít vážné nezamýšlené dopady na soukromí všech uživatelů internetu .
• Koalice 42 organizací a odborníků na práva dětí upozornila, že důkazy o tom, zda zákazy zlepšují duševní zdraví mladých lidí, jsou zatím omezené .
• Výzkumnice z Cambridge Amy Orbenová uvedla, že samotný zákaz pravděpodobně v krátkodobém horizontu nepřinese výrazné zlepšení duševní pohody ani velkou změnu v chování nebo množství konfliktů mezi dětmi a rodiči .
• Open Rights Group upozornila na rizika vytvoření systému hromadného ověřování věku. Ten by podle ní mohl ohrozit soukromí, ochranu osobních údajů i svobodu projevu .

Platformy se brání

Meta, TikTok, Snap a YouTube označily zákaz za nepřiměřený. Tvrdí, že už nyní investují do ochrany dětí a že plošné omezení může mladé uživatele nasměrovat k méně bezpečným službám .

Co bude rozhodovat dál?

Politické rozhodnutí je nyní jasné, praktická podoba zákazu ale teprve vznikne. Klíčové bude, jak přesně budou platformy ověřovat věk a jak Ofcom posoudí, zda jsou jejich opatření dostatečně účinná.

Stejně důležitá zůstává otázka, zda zákaz opravdu sníží rizika pro děti, nebo pouze přesune jejich online aktivitu do hůře kontrolovaného prostředí. Británie tak vstupuje do experimentu, který už začala Austrálie, ale jehož dlouhodobé dopady na bezpečnost, soukromí i duševní zdraví mladých lidí zatím nejsou jisté.