Podmíněné zrušení sankcí: Evropské mocnosti deklarovaly, že jsou "připraveny zrušit příslušné sankce" vůči Íránu. Tento krok však podmiňují "jasnými a ověřitelnými kroky" Teheránu v oblasti jeho jaderného programu . Jde o jasný signál: ekonomická pomoc přijde až po konkrétních činech, nikoli na základě slibů.
Nepodmíněná plavba Hormuzem: Druhý, stejně důrazný požadavek se týká svobody mořeplavby. Prohlášení označuje "urychlené otevření Hormuzského průlivu s nepodmíněnou a neomezenou svobodou plavby" za zásadní . E4 tím dávají najevo, že na volném průjezdu touto klíčovou tepnou pro přepravu ropy a zboží budou trvat bez ohledu na další vývoj memoranda.
Tento jednotný postoj navazuje na dřívější vyjádření z března 2026, kdy skupina zemí včetně E4, Nizozemska a Japonska ostře odsoudila íránské útoky na obchodní lodě a vyzvala k okamžitému zastavení hrozeb, kladení min a raketových útoků v oblasti průlivu .
Ačkoli finální text dohody nebyl oficiálně zveřejněn, z výroků představitelů USA a íránské agentury Mehr News vyplývají následující hlavní body :
Klíčovým architektem jednání byl po celou dobu Omán. Tento malý sultanát na Arabském poloostrově tradičně těží z výjimečných diplomatických vztahů jak s Washingtonem, tak s Teheránem .
Ománští diplomaté v čele s ministrem zahraničí Badrem Albusaidim fungovali jako prostředníci během několika kol nepřímých rozhovorů. Tato „kyvadlová diplomacie“ probíhala na různých místech, mimo jiné v Ženevě a Římě . Právě Albusaidi již koncem února 2026 veřejně hovořil o „průlomu“ v jednáních a zůstal hlavním vyjednavačem až do finální dohody .
Pro evropské čtenáře je zásadní pochopit, proč čtyři největší evropské ekonomiky věnují tolik pozornosti úžině vzdálené tisíce kilometrů. Hormuzský průliv je jedno z nejvytíženějších míst světového obchodu – proudí tudy zhruba pětina celosvětové spotřeby ropy. Jeho dlouhodobé zablokování, ke kterému došlo během eskalace konfliktu na jaře 2026, okamžitě zdražuje pohonné hmoty, destabilizuje energetické trhy a vystavuje evropské domácnosti i firmy přímým ekonomickým otřesům. Právě proto je pro Evropu nepřijatelná jakákoli podmíněnost průjezdu a trvá na jeho absolutní volnosti.