Dohoda USA a Íránu má ukončit 107denní válku. Spor o poplatky v Hormuzu ale trvá

Prezident Donald Trump zároveň na sociální síti Truth Social oznámil, že Spojené státy ukončí námořní blokádu íránských přístavů. Americká strana tak dohodu prezentuje jako potvrzení principu svobody plavby a jako jasný diplomatický úspěch . Zprávy amerických médií rovněž popisují memorandum jako závazek k neomezené plavbě bez poplatků .

Teherán: poplatky za „služby“, nikoli mýtné

Írán však tvrdí, že konečné znění dohody uznává společnou pravomoc Íránu a Ománu nad námořními službami v průlivu. To by podle Teheránu mohlo umožnit vybírat od obchodních lodí příjmy po uplynutí 60denního odkladného období .

Íránské ministerstvo zahraničí rozlišuje mezi „mýtným“ a poplatky za „navigační služby“. Do této kategorie řadí například pilotáž, bezpečnostní ochranu, řízení provozu či opatření na ochranu životního prostředí. Tyto služby by měla zajišťovat nově vytvořená správa pro tranzit v Hormuzském průlivu .

Íránský velvyslanec v Moskvě Kazem Džalálí prohlásil, že průliv bude otevřen, ovšem za nových podmínek stanovených íránskými a ománskými úřady — včetně tranzitního poplatku . Íránská státní média zároveň informovala o návrhu čtrnáctibodového memoranda, který má obsahovat ustanovení o ukončení americké blokády a o režimu plavby v průlivu .

Co zatím není možné ověřit

• Spojené státy tvrdí, že dohoda zaručuje průjezd bez poplatků.
• Írán tvrdí, že dohoda uznává íránsko-ománskou pravomoc vybírat po 60 dnech poplatky za poskytované služby.
• Nezávislé, veřejně dostupné znění memoranda zatím zveřejněno nebylo. Přesná formulace proto zůstává nepotvrzená až do plánovaného podpisu 19. června .

Právě tato nejasnost může být jedním z prvních testů, zda se podaří dohodu skutečně uvést do praxe. Írán by mohl poplatky označovat za úhradu konkrétních služeb, zatímco Washington by je mohl považovat za nepřípustné mýtné.

Evropa dohodu vítá, ale chce vlastní bezpečnostní roli

Evropští představitelé dohodu obecně přivítali. Jejich vyjádření se však soustředila nejen na konec bojů, ale také na dlouhodobé zajištění bezpečné plavby.

• Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že očekává konec „této nákladné války“ a úplné obnovení svobody plavby v Hormuzském průlivu .
• Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila příměří za tolik potřebné uklidnění situace .
• Francouzský prezident Emmanuel Macron signalizoval připravenost Evropy přispět k trvalému míru i k opětovnému otevření průlivu .
• Šéfka unijní zahraniční politiky zdůraznila, že bezpečný průjezd po skončení konfliktu si vyžádá více evropských plavidel a posílení stávající námořní operace EU .

Spojené království a Francie už v květnu spolupředsedaly mezinárodnímu summitu, jehož cílem bylo připravit „nezávislou a čistě obrannou mnohonárodní“ námořní misi pro průliv. Evropa tím dává najevo, že nechce bezpečnost Hormuzu ponechat výhradně na dohodě mezi Washingtonem a Teheránem .

Lodní společnosti čekají na skutečnou bezpečnost

Pro lodní průmysl je diplomatický průlom pozitivní zprávou, návrat k běžné plavbě ale nebude okamžitý. Dopravci v Asii i Evropě upozorňují, že provoz obnoví až ve chvíli, kdy bude bezpečnost přímo na vodě skutečně ověřena .

Největším praktickým problémem může být odminování. Operace s využitím klasických minolovek a podvodních dronů mohou podle odhadů trvat 40 až 50 dní, než pojišťovny, rejdaři a obchodníci s ropou získají dostatečnou jistotu pro obnovení běžných tranzitů .

Velké kontejnerové společnosti zatím uvedly, že v regionu své operace nemění . Dopravci dohodu vítají, zároveň ale požadují konkrétní bezpečnostní záruky, dostupné pojištění a dokončení odminování .

Jaderný program zůstává na později

Institut pro studium války (ISW) popisuje dohodu jako dvoufázový proces. První fáze se týká ukončení bojů, obnovení provozu v Hormuzském průlivu a ekonomických výhod pro Írán — například prostředků na obnovu, zmírnění sankcí, uvolnění zmrazených aktiv a ukončení americké blokády .

Druhá fáze má řešit omezení íránského jaderného programu. Právě tato otázka zůstává jedním z nejspornějších bodů. Americká média informovala, že omezení byla součástí návrhu memoranda, zatímco íránská média tvrdila, že jaderná jednání budou vedena odděleně až po podpisu dokumentu .

Analytici proto upozorňují, že současná dohoda nemusí být konečným mírovým urovnáním. Spíše vytváří prostor pro další vyjednávání — a zároveň odkládá nejsložitější otázky na později.

Co z toho plyne

Rámcová dohoda může ukončit aktivní boje a na papíře znovu otevřít jednu z nejdůležitějších námořních tras světa. Zda se tak skutečně stane, však bude záviset na několika podmínkách: na zveřejnění přesného textu memoranda, na vyřešení sporu o poplatky, na odminování a na důvěře pojišťoven i rejdařů.

Největší bezprostřední nejasností zůstává rozdíl mezi americkým „volným průjezdem“ a íránskými „poplatky za služby po 60 dnech“. Evropa dohodu podporuje, ale současně buduje vlastní kapacity pro ochranu plavby. A jaderný program, který byl odložen do druhé fáze, zůstává dlouhodobě největším zdrojem nejistoty.