Podívejme se na jednotlivé příčiny podrobněji:
Mírová dohoda USA–Írán a znovuotevření Hormuzského průlivu — V neděli 14. června oznámili prezident USA Donald Trump a íránský náměstek ministra zahraničí dosažení prozatímní dohody, která ukončila patnáctitýdenní válku a obnovila lodní dopravu strategickým Hormuzským průlivem . Tato zpráva okamžitě srazila ceny ropy: severomořská ropa Brent klesla zhruba o 4,6 % na přibližně 83,30 dolarů za barel, americká lehká ropa WTI zaznamenala podobný propad . Pro těžařský koncern jako Shell to v praxi znamená výrazné snížení očekávaných příjmů a zisku z těžby.
Výprodej v celém energetickém sektoru — Propad cen ropy spustil lavinu prodejů napříč energetickými tituly. Shell v předobchodní fázi oslabil o více než 3 %, ale jiní velcí hráči na tom byli ještě hůře: akcie TotalEnergies padly o více než 4 %, Equinor rovněž o více než 4 %, BP přibližně o 3,7 % a Exxon Mobil s Chevronem shodně odepsaly přes 2 % .
Pozastavený zpětný odkup akcií Shellu za 3 miliardy dolarů — V pátek 12. června Shell oznámil, že pozastavuje svůj program zpětného odkupu akcií v hodnotě 3 miliard dolarů, a to od 12. června do 14. července 2026. Důvodem jsou zákonné požadavky spojené se zveřejněním oběžníku pro akcionáře kanadské společnosti ARC Resources, kterou Shell hodlá převzít za 16,4 miliardy dolarů . Kombinace absence této klíčové podpory ceny akcií a zároveň propadu cen ropy způsobila, že akcie v předobchodní fázi neměly žádnou oporu a pokles se ještě prohloubil.
Rotace investorů a celkový růst trhu — Ironií je, že akciové a dluhopisové trhy jako celek na zprávu o míru reagovaly prudkým růstem, protože se snížilo geopolitické riziko . Investoři však začali přesouvat kapitál z defenzivních energetických titulů do cyklických a rizikovějších aktiv. Tato rotace vyvinula na akcie Shellu a dalších ropných společností dodatečný tlak, i když širší trh posiloval. Energetický sektor se tak ocitl v paradoxní situaci, kdy klesal, zatímco zbytek trhu slavil.