Jak íránská válka a super El Niño ženou svět do potravinové krize: 150 milionů lidí na hraně hladomoru

• Cena močoviny (urey) vyskočila meziměsíčně o 46 %, jakmile zásilky uvízly na moři, a výroba hnojiv v Indii, Alžírsku a na Slovensku byla utlumena nebo zcela přerušena kvůli drahému zemnímu plynu . Světová obchodní organizace (WTO) označila hnojiva za momentálně nejkritičtěji zasaženou komoditu .
• Hlavní ekonom Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) hovořil o „jedné z nejprudších a nejtěžších disruptivních událostí v globálních komoditních tocích za poslední dobu“ a šéf Mezinárodního záchranného výboru David Miliband nazval situaci „časovanou bombou potravinové bezpečnosti“ .
• Írán sice 27. března přistoupil na výzvu OSN a povolil humanitární a omezené zásilky hnojiv průlivem – to však globální trhy nezachránilo, jen mírně zpomalilo eskalaci cen .

Jak se íránská válka a El Niño vzájemně zesilují

Dva otřesy udeřily v mimořádně citlivé fázi zemědělského roku – právě když začíná sezóna setí pro sklizeň 2026/2027. Dražší hnojiva a pohonné hmoty přímo zvyšují náklady farmářů, což je nutí omezovat aplikaci živin, a tím snižovat očekávané výnosy. To by samo o sobě bylo těžké – jenže současně udeří i super El Niño, u něhož je 61–87% pravděpodobnost, že vznikne do poloviny roku 2026 a potrvá hluboko do roku 2027 .

• El Niño typicky přináší srážkové deficity do jižní Asie, severní východní Afriky, Sahelu, západní Afriky a Střední Ameriky – tedy právě do regionů silně závislých na dešťovém zemědělství. Současně na jiná území přináší vlny veder a záplavy . Evropské Společné výzkumné středisko (JRC) varuje, že kombinace El Niña a vysokých cen vstupů přímo ohrožuje zemědělskou produkci .
• Světová banka upozorňuje, že indexy zemědělských a obilnářských cen od března vzrostly o 3 % a 4 %, a varuje, že pokud se dodávky přes Hormuz brzy neobnoví, hrozí plnohodnotná krize dostupnosti potravin .

Kam až ceny potravin vystřelí – a koho to postihne

Následky už jsou vidět, ale to hlavní má teprve přijít. Světová banka ve své květnové aktualizaci varuje, že pokračující blokáda Hormuzu může spustit kaskádové zdražování obilovin, rostlinných olejů a dalších základních potravin – zemědělský cenový index jen kvůli zdražení močoviny vyskočil o 8 % .

• Analýza JP Morgan citovaná v médiích tvrdí, že kvůli kombinaci války a El Niña ceny chleba a těstovin „sotva klesnou“ – jde o trvalou změnu, ne dočasný výkyv .
• FAO varuje, že pokud krize v průlivu potrvá, výsledkem by mohla být globální potravinová „katastrofa“ .

Kolik lidí přijde na pokraj hladu

• FEWS NET (systém včasného varování před hladomorem) odhaduje, že do září 2026 bude ve sledovaných zemích potřebovat humanitární pomoc 140–150 milionů osob (fáze IPC 3 a horší) .
• Světový potravinový program (WFP) ve svém výhledu na rok 2026 uvádí, že 318 milionů lidí čelí akutnímu hladu – dvojnásobek stavu před pandemií – z toho 41 milionů ve stavu nouze (IPC fáze 4+) .
• FAO ve své Globální výzvě pro mimořádné situace a odolnost žádá 2,5 miliardy dolarů na pomoc více než 100 milionům lidí v 54 zemích .

Shrnutí: proč se všechny krize sešly právě teď

Blokáda Hormuzského průlivu přeťala dodavatelské řetězce hnojiv přesně ve chvíli, kdy to bolí nejvíc – těsně před setím. Ceny vstupů vyletěly o desítky procent během jediného měsíce, což samo o sobě snižuje výnosy po celém světě. K tomu se přidává super El Niño, které přímo poškozuje úrodu v mnoha klíčových obilnicích planety. Tyto dva šoky se vzájemně zesilují: dražší hnojivo snižuje hektarové výnosy, zatímco El Niño ubírá celkovou sklizeň – a výsledkem je cenová spirála, která tlačí stovky milionů lidí hlouběji do hladu. Jak varovala OSN, světu tikají hodiny .