Japonská centrální banka zvedne úroky na třicetileté maximum. Rozhodne o tom bez svého guvernéra

Japonská centrální banka (BOJ) vstupuje do nejdůležitějšího zasedání za poslední desetiletí. Až dvoudenní jednání skončí 16. června, centrální banka téměř jistě zvýší svou krátkodobou úrokovou sazbu z 0,75 % na 1,0 % . To by znamenalo nejvyšší úroveň japonských výpůjčních nákladů od roku 1995, což je historický milník na dlouhé cestě země pryč od desetiletí ultraměkké měnové politiky .

Za tímto krokem stojí externí cenové šoky, oslabená měna a vzácný konsensus mezi ekonomy. Zároveň přichází s nečekanou zápletkou: guvernér, který tento jestřábí obrat řídí, nebude v místnosti.

Téměř jednomyslný mandát ke zvýšení sazeb

Finanční trhy a ekonomové již zvýšení o 25 bazických bodů považují za hotovou věc. Průzkum agentury Reuters provedený ve dnech 2. až 8. června ukázal, že 94 % ekonomů – 66 ze 70 – předpovídá zvýšení sazeb na 1 % do konce června . V samostatném průzkumu Bloomberg očekávalo stejný výsledek 49 z 51 ekonomů a silná většina předpokládá do konce roku ještě minimálně jedno další zvýšení .

Podobnou jistotu odrážejí i predikční trhy, kde je pravděpodobnost zvýšení o 25 bazických bodů oceněna na více než 96 % . Přesvědčení pramení z nezaměnitelných cenových tlaků.

Inflační spoušť: 6,3% šok pro ekonomiku

Japonský index cen podnikových výrobků, klíčové měřítko toho, kolik si firmy navzájem účtují, vzrostl v květnu meziročně o 6,3 %, čímž výrazně překonal tržní odhady ve výši 5,5 % . Jednalo se o nejrychlejší tempo velkoobchodní inflace od března 2023 a prudké zrychlení z revidovaného 5,3% nárůstu v dubnu .

Hlavním viníkem jsou energie. Eskalující konflikt v Íránu drží ceny ropy na vysoké úrovni, což přímo dopadá na zemi silně závislou na dovozu energií . Data BOJ ukázala, že ceny ropných a uhelných produktů meziročně vyskočily o 13,8 %, zatímco ceny chemikálií – vázané na petrochemii – vzrostly o 13,4 % .

Tato velkoobchodní inflace nyní hrozí přelitím do spotřebitelských cen. Ve svém dubnovém čtvrtletním výhledu BOJ zvýšila prognózu jádrové spotřebitelské inflace pro fiskální rok 2026 na rozmezí 2,5 % až 3,0 %, což je výrazný nárůst oproti dřívějšímu odhadu 1,9 %, přičemž výslovně uvedla vyšší náklady na ropu .

Jen v ohrožení

Naléhavost jednat zesiluje přetrvávající slabost japonského jenu. Měna se pohybuje kolem 160,5 za dolar, poblíž své nejslabší úrovně od července 2024 . Slabý jen prodražuje dovoz energií a potravin a přidává další vrstvu nákladové inflace, která poškozuje domácnosti a menší podniky. Analytici poznamenávají, že červnové zvýšení sazeb je ve svém jádru „obranným“ krokem, který má zabránit dalšímu oslabování jenu a tím i dalšímu podněcování domácí inflace .

Bezprecedentní absence guvernéra Uedy

Poprvé v historii bude rozhodnutí učiněno bez přítomnosti šéfa centrální banky. BOJ 10. června oznámila, že čtyřiasedmdesátiletý guvernér Kazuo Ueda byl hospitalizován kvůli léčbě infikované jaterní cysty a celé zasedání vynechá .

Jednání bankovní rady povede viceguvernér Ryozo Himino, zatímco tiskovou konferenci po zasedání bude řídit viceguvernér Shinichi Uchida . Přestože Ueda pracuje na dálku a zdrží se hlasování, představitelé i analytici tvrdí, že samotné rozhodnutí není ohroženo .

Uedova absence však přináší značné komunikační riziko. Guvernér byl architektem jestřábího obratu, když 3. června prohlásil, že rada povede „komplexní diskusi“ o zvýšení sazeb – poznámky, které byly široce interpretovány jako předběžný závazek ke zvýšení . Trhy nyní budou zkoumat prohlášení po zasedání a tiskovou konferenci, zda bez guvernérova přímého sdělení naleznou důvěryhodný závazek k budoucímu zpřísňování měnové politiky .

Cesta vpřed: Na obzoru jsou další zvýšení

Červnové zasedání je široce vnímáno jako odrazový můstek. Stejný průzkum Reuters, který předpověděl nadcházející zvýšení, také ukázal mediánovou prognózu, podle níž sazba dosáhne ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 úrovně 1,25 % a do třetího čtvrtletí roku 2027 pak 1,50 % . Průzkum Bloomberg tuto trajektorii potvrdil, přičemž 49 z 51 respondentů předpokládá v letošním roce celkem dvě zvýšení sazeb .

Tento výhled je v souladu s názory bývalých tvůrců politiky BOJ, kteří se domnívají, že neutrální sazba pro Japonsko – tedy úroveň, která ekonomiku ani nestimuluje, ani neochlazuje – leží někde mezi 1,5 % a 1,75 % . Mezinárodní měnový fond rovněž předpověděl, že japonské sazby dosáhnou svého neutrálního pásma do konce roku 2027 .

Očekávaná 1,0% sazba představuje jasný inflexní bod. Signalizuje, že éra boje s deflací definitivně skončila a nahradil ji boj s externě poháněnou inflací, která hrozí destabilizací ekonomiky. „Řekl bych, že zvýšení sazeb je v podstatě hotová věc,“ uvedl Cujoši Ueno z NLI Research Institute, čímž vyjádřil sentiment, který je nyní na finančních trzích hluboce zakořeněn .