Jak první zvýšení sazeb ECB za poslední roky a Trumpův obrat vůči Íránu zvedly evropské trhy

Důvodem je inflační šok způsobený válkou v Íránu. Spotřebitelské ceny v eurozóně v květnu zrychlily na 3,2 % z dubnových 3 %, což je vysoko nad dvouprocentním cílem centrální banky. Hlavním viníkem jsou rostoucí náklady na energie . Konflikt na Blízkém východě vedl k uzavření Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro globální dodávky ropy, a cena severomořské ropy Brent vyskočila nad 93 dolarů za barel . ECB se tak ocitla ve stagflační pasti: zvýšením sazeb se snaží zkrotit ceny, ale zároveň tím riskuje další poškození už tak slábnoucí ekonomiky eurozóny .

Rozhodnutí nepřineslo na trhy překvapení, bylo prakticky stoprocentně započítáno v cenách – pravděpodobnost zvýšení sazeb se před zasedáním odhadovala na zhruba 91 % . Reakce tak byla učebnicová: euro oslabilo v klasickém scénáři „kupuj fámu, prodávej fakt“ a výnosy vládních dluhopisů napříč blokem klesly .

Trumpův veletoč s Íránem

Ještě větší drama se odehrávalo na geopolitické scéně. Ráno americký prezident Donald Trump na své sociální síti varoval, že USA „JEŠTĚ DNES V NOCI“ na Írán velmi tvrdě udeří a že převezmou „totální kontrolu“ nad jeho ropným a plynárenským sektorem, včetně klíčového terminálu Kharg . Tato hrozba okamžitě vyhnala ceny ropy a rizikové prémie vzhůru, z čehož těžily hlavně akcie energetických společností .

Během několika hodin však Trump otočil o 180 stupňů. Na platformě Truth Social oznámil, že „zrušil plánované údery a bombardování Íránu na dnešní večer“ s tím, že diskuse s vedením islámské republiky „dosáhly nejvyšších úrovní a obdržely jejich souhlas“ . Později dodal, že dohoda „čeká na finalizaci dokumentů“, a ta by mohla být podepsána ještě během víkendu .

Odvolání bezprostřední masivní eskalace trhy uklidnilo a zmírnilo obavy z rozsáhlého regionálního konfliktu, který by mohl vážně narušit dodávky energií . Trump nicméně dodal, že námořní blokáda bude pokračovat, takže situace zůstává křehká .

Co hnalo trhy vzhůru

Růst indexu Stoxx 600 táhly především sektory přímo spojené s událostmi dne:

• Energetické společnosti si připsaly téměř 2 %, což byl jejich nejlepší den za poslední měsíc, protože ceny ropy zůstaly po celou seanci zvýšené .
• Bankovní akcie posílily o 0,6 %, když jim zvýšení sazeb ECB zlepšilo výhled ziskovosti z úvěrů díky vyšším úrokovým maržím .
• Technologický sektor také přispěl k pozitivní náladě, zejména díky ziskům výrobců čipů, jako je nizozemský gigant ASML .

Investoři nakonec ignorovali ráznou rétoriku z Washingtonu a soustředili se na rozhodný krok ECB a signál deeskalace, který přišel na konci dne .

Co čekat dál? Prokletí stagflace

ECB si tradičně ponechala „otevřená vrátka“ a odmítla se zavázat k jakémukoli budoucímu tempu zvyšování sazeb . Analytici z MUFG však soudí, že „červencové zvýšení sazeb je nyní pravděpodobnější“, když centrální banka uznala, že práh pro zpřísnění měnové politiky byl překročen .

Trhy nyní započítávají letos celkem dvě zvýšení sazeb o 25 bodů, s rizikem třetího, podle toho, jak se bude vyvíjet inflační šok hnaný íránskou krizí . Centrální banka tak balancuje na laně. Agresivní zvyšování sazeb sice krotí inflaci, ale zároveň hrozí udušením hospodářského růstu, který už teď trpí vysokými cenami energií – scénář stagflace, který analytici RSM označili za „noční můru každého centrálního bankéře“ . Prozatím dává ECB najevo, že udělá vše pro to, aby inflaci ukotvila zpět na 2 %, ale válečná mlha nad Blízkým východem činí ekonomický výhled krajně nejistým.