Jak první zvýšení sazeb ECB za poslední roky a Trumpův obrat vůči Íránu zvedly evropské trhy

Čtvrteční obchodní seance 11. června 2026 přinesla na evropské trhy dlouho očekávanou úlevu. Hlavní index Stoxx Europe 600 po čtyřech dnech poklesu konečně našel pevnou půdu pod nohama a uzavřel o 0,5 % výše . Za tímto obratem stála kombinace historického rozhodnutí z Frankfurtu a nevídaného geopolitického veletoče z Washingtonu.

První zvýšení sazeb ECB od roku 2023

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová oznámila, že Rada guvernérů jednomyslně rozhodla o zvýšení tří klíčových úrokových sazeb o 25 bazických bodů . Depozitní facilita, tedy sazba, za kterou si banky u ECB ukládají volné prostředky, se zvedla na 2,25 %, refinanční sazba na 2,40 % a mezní zápůjční facilita na 2,65 % . Jde o první zpřísnění měnové politiky v eurozóně od září 2023 .

Důvodem je inflační šok způsobený válkou v Íránu. Spotřebitelské ceny v eurozóně v květnu zrychlily na 3,2 % z dubnových 3 %, což je vysoko nad dvouprocentním cílem centrální banky. Hlavním viníkem jsou rostoucí náklady na energie . Konflikt na Blízkém východě vedl k uzavření Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro globální dodávky ropy, a cena severomořské ropy Brent vyskočila nad 93 dolarů za barel . ECB se tak ocitla ve stagflační pasti: zvýšením sazeb se snaží zkrotit ceny, ale zároveň tím riskuje další poškození už tak slábnoucí ekonomiky eurozóny .

Rozhodnutí nepřineslo na trhy překvapení, bylo prakticky stoprocentně započítáno v cenách – pravděpodobnost zvýšení sazeb se před zasedáním odhadovala na zhruba 91 % . Reakce tak byla učebnicová: euro oslabilo v klasickém scénáři „kupuj fámu, prodávej fakt“ a výnosy vládních dluhopisů napříč blokem klesly .

Trumpův veletoč s Íránem

Ještě větší drama se odehrávalo na geopolitické scéně. Ráno americký prezident Donald Trump na své sociální síti varoval, že USA „JEŠTĚ DNES V NOCI“ na Írán velmi tvrdě udeří a že převezmou „totální kontrolu“ nad jeho ropným a plynárenským sektorem, včetně klíčového terminálu Kharg . Tato hrozba okamžitě vyhnala ceny ropy a rizikové prémie vzhůru, z čehož těžily hlavně akcie energetických společností .

Během několika hodin však Trump otočil o 180 stupňů. Na platformě Truth Social oznámil, že „zrušil plánované údery a bombardování Íránu na dnešní večer“ s tím, že diskuse s vedením islámské republiky „dosáhly nejvyšších úrovní a obdržely jejich souhlas“ . Později dodal, že dohoda „čeká na finalizaci dokumentů“, a ta by mohla být podepsána ještě během víkendu .

Odvolání bezprostřední masivní eskalace trhy uklidnilo a zmírnilo obavy z rozsáhlého regionálního konfliktu, který by mohl vážně narušit dodávky energií . Trump nicméně dodal, že námořní blokáda bude pokračovat, takže situace zůstává křehká .

Co hnalo trhy vzhůru

Růst indexu Stoxx 600 táhly především sektory přímo spojené s událostmi dne:

• Energetické společnosti si připsaly téměř 2 %, což byl jejich nejlepší den za poslední měsíc, protože ceny ropy zůstaly po celou seanci zvýšené .
• Bankovní akcie posílily o 0,6 %, když jim zvýšení sazeb ECB zlepšilo výhled ziskovosti z úvěrů díky vyšším úrokovým maržím .
• Technologický sektor také přispěl k pozitivní náladě, zejména díky ziskům výrobců čipů, jako je nizozemský gigant ASML .

Investoři nakonec ignorovali ráznou rétoriku z Washingtonu a soustředili se na rozhodný krok ECB a signál deeskalace, který přišel na konci dne .

Co čekat dál? Prokletí stagflace

ECB si tradičně ponechala „otevřená vrátka“ a odmítla se zavázat k jakémukoli budoucímu tempu zvyšování sazeb . Analytici z MUFG však soudí, že „červencové zvýšení sazeb je nyní pravděpodobnější“, když centrální banka uznala, že práh pro zpřísnění měnové politiky byl překročen .

Trhy nyní započítávají letos celkem dvě zvýšení sazeb o 25 bodů, s rizikem třetího, podle toho, jak se bude vyvíjet inflační šok hnaný íránskou krizí . Centrální banka tak balancuje na laně. Agresivní zvyšování sazeb sice krotí inflaci, ale zároveň hrozí udušením hospodářského růstu, který už teď trpí vysokými cenami energií – scénář stagflace, který analytici RSM označili za „noční můru každého centrálního bankéře“ . Prozatím dává ECB najevo, že udělá vše pro to, aby inflaci ukotvila zpět na 2 %, ale válečná mlha nad Blízkým východem činí ekonomický výhled krajně nejistým.