Zásadní článek o protokolu nekrózy dřeně před, během a po ortodontické léčbě

• Toto je nejsilnější práce, kterou lze citovat pro tvrzení, že samotná ortodontická léčba běžně nevyvolává nekrózu dřeně ani její kalcifikovanou přeměnu .
• Autoři to vysvětlují na základě fyziologie dřeně, mikroskopie, patologie a buněčných a tkáňových jevů, které charakterizují řízený pohyb zubů .

Navrhovaný rámec klinického protokolu

Před ortodontickou léčbou

• Odeberte detailní anamnézu zaměřenou na úrazy zubů, luxace, avulze (vyražení), zlomeniny korunek, kazy, výplně, onemocnění parodontu, změny barvy, bolest, otoky nebo předchozí endodontické ošetření. Právě anamnéza traumatu je pro posouzení rizika pro dřeň před ortodontickým pohybem zcela zásadní .
• Zuby s předchozím úrazem vyžadují zvláštní pozornost, protože ztráta vitality dřeně, resorpce kořene a kalcifikace dřeňového kanálku patří během ortodontického pohybu k uznávaným rizikům .
• Zvažte zaznamenání výchozích testů citlivosti dřeně a periapikálních rentgenových snímků u zubů s anamnézou traumatu, změnou barvy, příznaky nebo podezřelými výplněmi. Právě tato skupina zubů je v literatuře o ortodonticko-endodontickém rozhraní zdůrazňována jako rizikovější .
• Vysvětlete pacientovi, že ortodontická léčba se obecně nepovažuje za přímou příčinu nekrózy dřeně, ale u dříve traumatizovaných či jinak oslabených zubů se mohou během léčby objevit dřeňové komplikace .

Během ortodontické léčby

• Pečlivěji sledujte zuby s anamnézou úrazu, změnou barvy, abnormálními testy citlivosti, příznaky nebo změnami na rentgenu, protože u traumatizovaných zubů je popisováno vyšší riziko ztráty vitality dřeně, resorpce kořene a kalcifikace dřeňového kanálku během ortodontického pohybu .
• Pokud se u zubu objeví bolest, změní barvu, vznikne otok, píštěl (sinus tract), periapikální projasnění nebo opakovaně negativní testy citlivosti, měli byste mít podezření na patologii dřeně, spíše než to považovat za běžnou reakci na ortodontickou léčbu .
• Zvažte přerušení ortodontického působení na postižený zub a odešlete pacienta na endodontické vyšetření, pokud je podezření na nekrózu, zejména u zubů s předchozím úrazem nebo jinými známkami dřeňového ohrožení .
• Během ortodontické léčby byly popsány vzácné dřeňové komplikace, včetně nekrózy dřeně a obliterace dřeně sekundárním dentinem .

Po ortodontické léčbě

• Znovu vyšetřete každý zub, který změnil barvu, stal se citlivým nebo vykazoval abnormální nálezy na rentgenu či při testech citlivosti, protože kazuistické důkazy popisují případy nekrotické dřeně se změnou barvy korunky po ortodontické léčbě .
• Podezření na nekrózu dřeně potvrďte kombinací klinických příznaků, testování citlivosti a rentgenových nálezů, nespoléhejte se jen na jediný ukazatel, zejména u zubů s předchozím úrazem nebo jinými rizikovými faktory .
• Potvrzenou nekrózu dřeně ošetřete endodonticky ještě před kosmetickými procedurami, jako je vnitřní bělení, jak ukazuje kazuistika nekrotické dřeně po ortodontické léčbě .

Poznámka k důkazům

• Důkazy jsou v akcentech mírně smíšené: Consolaro & Bianco argumentují, že ortodontická léčba sama o sobě nekrózu dřeně nevyvolává , zatímco klinické přehledy zdůrazňují, že zuby s předchozím úrazem jsou během ortodontického pohybu vystaveny vyššímu dřeňovému riziku .
• Nejobhajitelnější interpretací je: běžné ortodontické síly obvykle nekrózu dřeně nezpůsobují, ale ortodontická léčba se může časově shodovat s nekrózou dřeně nebo ji odhalit u zubů s předchozím úrazem či jinými již existujícími rizikovými faktory .