Kolaps trhu s hnojivy: Časovaná bomba pro úrodu

Skutečnost, že Hormuzským průlivem proudí až třetina světového obchodu s hnojivy – včetně močoviny, amoniaku a fosfátů –, znamená pro zemědělce od Brazílie po Indii katastrofu .

• Prudký růst cen: Už v polovině března vyskočila cena močoviny nad 600 dolarů za tunu a cena fosfátů (DAP/MAP) nad 700 dolarů za tunu . To je dramatický skok oproti stavu před krizí. Analytici varují, že v případě vleklých bojů by cena močoviny mohla do léta vyšplhat až k 880 dolarům za tunu .
• Dominový efekt: Problém není jen v tom, že hnojiva z Perského zálivu nemohou ven. Výrobci v jiných částech světa (např. v Indii, Bangladéši či Pákistánu) zase přišli o klíčové suroviny, jako je zemní plyn z Kataru, a museli zastavit vlastní produkci . Světová obchodní organizace (WTO) označila situaci s hnojivy za nejpalčivější problém a Mezinárodní záchranný výbor (IRC) ji nazval „časovanou bombou pro potravinovou bezpečnost“ .

Drahé palivo brzdí pole i humanitární pomoc

Zablokování pětiny globálních dodávek ropy a čtvrtiny LNG se promítlo do extrémní volatility cen pohonných hmot . To zásadně prodražuje nejen zemědělskou výrobu – od pohonu traktorů po sušení obilí – ale i samotnou distribuci potravin .

Nejhůře jsou na tom velcí asijští dovozci, jako jsou Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea, jejichž ekonomiky jsou na dovozu energií závislé . Zdvojnásobení nákladů na dopravu a logistiku ale drtivě dopadá i na agentury OSN, které dovážejí jídlo do hladovějících regionů .

WFP škrtá pomoc: Méně peněz, méně jídla

Světový potravinový program (WFP) se potýká s fatálním nedostatkem zdrojů. Zatímco potřeba pomoci raketově roste, financování se propadá. Před vypuknutím konfliktu čelil WFP rozpočtovému deficitu přibližně 13 miliard dolarů oproti odhadovaným potřebám ve výši 16,2 miliardy .

• Škrty v praxi: Výkonný ředitel WFP Carl Skau varoval, že rostoucí ceny paliv a dopravy dusí operace a agentura letos obslouží o 1,5 milionu lidí méně, než plánovala .
• „Dokonalá bouře“: Pokud bude konflikt pokračovat, hrozí, že pomoc ztratí dalších 9 milionů lidí – vinou kombinace vyšších provozních nákladů a zdražování lokálních potravin . OSN situaci označuje za „dokonalou bouři“ pro humanitární systém .

45 milionů nových hladových: Regionální katastrofa

Čísla, která WFP a další experti předkládají, jsou bezprecedentní. Pokud boje nepoleví, vrhne krize do akutní potravinové nejistoty dalších 45 milionů lidí. Dohromady s již existujícími 318 miliony by počet hladovějících dosáhl historicky nejvyšší úrovně . Dopady se přitom nevyhýbají ani vzdáleným regionům.

Nejhůře zasažené země

• Srí Lanka: Země zmítaná dluhovou a potravinovou krizí čelí dalšímu propadu – odhadem 1,3 milionu lidí zde bude čelit těžkému hladu kvůli dražším dovozům a nedostatku hnojiv .
• Somálsko: Již tak kritická situace se ještě zhorší pro dalších 2,5 milionu obyvatel, kteří jsou zcela závislí na dovozu potravin a humanitární pomoci .
• Afghánistán: Do stavu těžké podvýživy zde klesne dalších 2,3 milionu lidí .

Další státy pod tlakem

• Indie a Brazílie: Tyto zemědělské velmoci patří k největším dovozcům dusíkatých a fosforečných hnojiv ze Zálivu. Blokáda přímo ohrožuje jejich produkci. Brazílie dováží přes 80 % hnojiv a náhlý výpadek dodávek dusí a fosfátů pro ni představuje existenční riziko pro celý agrosektor .
• Afrika: Celý kontinent čelí akutnímu nedostatku paliv a hnojiv . Problémy s lodní dopravou prohlubují potravinovou nejistotu a hrozí vyvoláním ekonomických krizí v zemích, které se již nyní potýkají s obrovským zadlužením.

Humanitární koridor: Řešení na papíře

Americké velitelství CENTCOM sice deklarovalo, že umožní průjezd lodí s humanitární pomocí, jídlem a zdravotnickým materiálem po inspekci, avšak realita je jiná . Humanitární organizace upozorňují, že raketově rostoucí ceny pohonných hmot, neúnosné pojistné a chaotické narušení lodních tras jakýkoli koridor paralyzují .

Hrozí, že jarní setí na severní polokouli proběhne s kritickým nedostatkem hnojiv, což se projeví na úrodě a cenách potravin po celý rok 2027 . Výzkumníci varují, že takový šok by mohl odstartovat vleklou potravinovou krizi srovnatelnou s dopady pandemie covidu-19.

Kolaps trhu s hnojivy: Časovaná bomba pro úrodu

Skutečnost, že Hormuzským průlivem proudí až třetina světového obchodu s hnojivy – včetně močoviny, amoniaku a fosfátů –, znamená pro zemědělce od Brazílie po Indii katastrofu .

• Prudký růst cen: Už v polovině března vyskočila cena močoviny nad 600 dolarů za tunu a cena fosfátů (DAP/MAP) nad 700 dolarů za tunu . To je dramatický skok oproti stavu před krizí. Analytici varují, že v případě vleklých bojů by cena močoviny mohla do léta vyšplhat až k 880 dolarům za tunu .
• Dominový efekt: Problém není jen v tom, že hnojiva z Perského zálivu nemohou ven. Výrobci v jiných částech světa (např. v Indii, Bangladéši či Pákistánu) zase přišli o klíčové suroviny, jako je zemní plyn z Kataru, a museli zastavit vlastní produkci . Světová obchodní organizace (WTO) označila situaci s hnojivy za nejpalčivější problém a Mezinárodní záchranný výbor (IRC) ji nazval „časovanou bombou pro potravinovou bezpečnost“ .

Drahé palivo brzdí pole i humanitární pomoc

Zablokování pětiny globálních dodávek ropy a čtvrtiny LNG se promítlo do extrémní volatility cen pohonných hmot . To zásadně prodražuje nejen zemědělskou výrobu – od pohonu traktorů po sušení obilí – ale i samotnou distribuci potravin .

Nejhůře jsou na tom velcí asijští dovozci, jako jsou Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea, jejichž ekonomiky jsou na dovozu energií závislé . Zdvojnásobení nákladů na dopravu a logistiku ale drtivě dopadá i na agentury OSN, které dovážejí jídlo do hladovějících regionů .

WFP škrtá pomoc: Méně peněz, méně jídla

Světový potravinový program (WFP) se potýká s fatálním nedostatkem zdrojů. Zatímco potřeba pomoci raketově roste, financování se propadá. Před vypuknutím konfliktu čelil WFP rozpočtovému deficitu přibližně 13 miliard dolarů oproti odhadovaným potřebám ve výši 16,2 miliardy .

• Škrty v praxi: Výkonný ředitel WFP Carl Skau varoval, že rostoucí ceny paliv a dopravy dusí operace a agentura letos obslouží o 1,5 milionu lidí méně, než plánovala .
• „Dokonalá bouře“: Pokud bude konflikt pokračovat, hrozí, že pomoc ztratí dalších 9 milionů lidí – vinou kombinace vyšších provozních nákladů a zdražování lokálních potravin . OSN situaci označuje za „dokonalou bouři“ pro humanitární systém .

45 milionů nových hladových: Regionální katastrofa

Čísla, která WFP a další experti předkládají, jsou bezprecedentní. Pokud boje nepoleví, vrhne krize do akutní potravinové nejistoty dalších 45 milionů lidí. Dohromady s již existujícími 318 miliony by počet hladovějících dosáhl historicky nejvyšší úrovně . Dopady se přitom nevyhýbají ani vzdáleným regionům.

Nejhůře zasažené země

• Srí Lanka: Země zmítaná dluhovou a potravinovou krizí čelí dalšímu propadu – odhadem 1,3 milionu lidí zde bude čelit těžkému hladu kvůli dražším dovozům a nedostatku hnojiv .
• Somálsko: Již tak kritická situace se ještě zhorší pro dalších 2,5 milionu obyvatel, kteří jsou zcela závislí na dovozu potravin a humanitární pomoci .
• Afghánistán: Do stavu těžké podvýživy zde klesne dalších 2,3 milionu lidí .

Další státy pod tlakem

• Indie a Brazílie: Tyto zemědělské velmoci patří k největším dovozcům dusíkatých a fosforečných hnojiv ze Zálivu. Blokáda přímo ohrožuje jejich produkci. Brazílie dováží přes 80 % hnojiv a náhlý výpadek dodávek dusí a fosfátů pro ni představuje existenční riziko pro celý agrosektor .
• Afrika: Celý kontinent čelí akutnímu nedostatku paliv a hnojiv . Problémy s lodní dopravou prohlubují potravinovou nejistotu a hrozí vyvoláním ekonomických krizí v zemích, které se již nyní potýkají s obrovským zadlužením.

Humanitární koridor: Řešení na papíře

Americké velitelství CENTCOM sice deklarovalo, že umožní průjezd lodí s humanitární pomocí, jídlem a zdravotnickým materiálem po inspekci, avšak realita je jiná . Humanitární organizace upozorňují, že raketově rostoucí ceny pohonných hmot, neúnosné pojistné a chaotické narušení lodních tras jakýkoli koridor paralyzují .

Hrozí, že jarní setí na severní polokouli proběhne s kritickým nedostatkem hnojiv, což se projeví na úrodě a cenách potravin po celý rok 2027 . Výzkumníci varují, že takový šok by mohl odstartovat vleklou potravinovou krizi srovnatelnou s dopady pandemie covidu-19.