Falešná vlajka za 2 miliardy? Írán obviňuje USA z fingování útoku na letiště v Kuvajtu kvůli obchodu se zbraněmi

Obchod se systémy Anduril za 1,98 miliardy dolarů

Jen několik dní po útoku, 5. až 6. června 2026, americké ministerstvo zahraničí schválilo možný zahraniční vojenský prodej (Foreign Military Sale) Kuvajtu. Předmětem jsou protidronové systémy (c-UAS) od americké společnosti Anduril Industries v odhadované hodnotě 1,98 miliardy dolarů .

Ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že prodej "zlepší schopnost Kuvajtu čelit současným i budoucím hrozbám" a podpoří bezpečnostní cíle Spojených států. Hlavním dodavatelem je kalifornská zbrojní společnost Anduril .

Íránské obvinění z "falešné vlajky"

Ve dnech 9. až 10. června přišel Írán s novým, překvapivým narativem. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaeil Baghaei obvinil Spojené státy, že zinscenovaly operaci pod falešnou vlajkou – tedy fingovaný dronový útok na kuvajtské letiště. Cíl byl podle něj jasný: vyrobit poptávku po amerických protidronových systémech a ospravedlnit tak rychlý prodej technologií Anduril za téměř dvě miliardy dolarů .

Baghaei tvrdil, že USA použily zkopírovaný íránský dron k provedení útoku a následně uspíšily schválení zbrojního obchodu, aby vydělaly na vyvolané panice .

Původní íránské popírání a teorie o selhání Patriotů

Ještě před tímto obviněním Írán jakoukoli odpovědnost za útok odmítal. Bezprostředně po incidentu 3. června přišly Íránské revoluční gardy (IRGC) s vlastní verzí událostí. Mluvčí gard Hossein Mohebbi prohlásil, že škody na terminálu způsobila nefunkční americká protiraketová střela Patriot, která nedokázala zachytit příchozí íránský projektil a místo toho dopadla na budovu letiště .

Tento narativ okamžitě převzala a šířila íránská státní média .

Odpověď Amerického centrálního velení (CENTCOM)

Americké centrální velení (CENTCOM) kategoricky odmítlo íránské tvrzení o selhání Patriotů a označilo ho za "falešné". CENTCOM trval na tom, že íránské drony zasáhly civilní terminál v rámci "vypočítavého a neospravedlnitelného útoku" . Podle vyjádření CENTCOMu trosky a důkazy z místa jednoznačně potvrdily komponenty pocházející z Íránu.

Širší kontext: Íránská válka od 28. února 2026

Útok na letiště není izolovanou událostí. Je součástí širšího konfliktu, tzv. Íránské války z roku 2026, která začala 28. února 2026, kdy USA a Izrael zahájily operaci Epic Fury. Ta se skládala z překvapivých leteckých úderů na íránské vojenské a vládní cíle, při nichž zahynul i nejvyšší vůdce Alí Chameneí a další vysocí představitelé .

Írán v odvetě zahájil raketové a dronové údery proti americkým silám a spojencům v Zálivu. Od té doby Írán opakovaně útočí na státy Perského zálivu, které hostí americké jednotky .

Politická bitva v Kongresu o válečné pravomoci

Válka vyvolala v USA intenzivní debatu o válečných pravomocích prezidenta. Podle Zákona o válečných pravomocích (War Powers Resolution) musela Trumpova administrativa do 60 dnů (tedy zhruba do konce dubna) získat od Kongresu souhlas k pokračování bojových operací.

30. dubna 2026 vysoce postavený americký představitel prohlásil, že příměří z počátku dubna "ukončilo" nepřátelské akce pro účely Zákona o válečných pravomocích, čímž se Bílý dům pokusil právně "resetovat" odpočítávání . V květnu 2026 Sněmovna reprezentantů hlasovala o rezoluci, která by nařídila stažení amerických sil bez souhlasu Kongresu. Hlasování skončilo nerozhodně 212:212, čímž rezoluce neprošla .

Křehké příměří, které se rozpadlo

Dne 8. dubna 2026 se USA a Írán dohodly na dvoutýdenním příměří zprostředkovaném Pákistánem . Příměří však bylo od počátku křehké. Do konce dubna se obě strany vzájemně obviňovaly z jeho porušování. 1. května Trumpova administrativa formálně oznámila Kongresu, že válka "skončila", aby se tak vyhnula tlaku Zákona o válečných pravomocích .

Navzdory tomu boje nikdy zcela neustaly. Útok na kuvajtské letiště 3. června a pokračující americké nálety na íránské pobřežní cíle ukázaly, že příměří se fakticky zhroutilo .

Přehled konkurenčních narativů

Důkazy, včetně kamerových záznamů z Kuvajtu a forenzních tvrzení CENTCOMu silně podporují verzi, že letiště zasáhl íránský dron. Íránská vyprávění o "falešné vlajce" a "selhání Patriotů" jsou šířena převážně státem kontrolovanými médii (např. PressTV, TASS, Tasnim) a byla CENTCOMem výslovně odmítnuta na základě důkazů .