Proč je ropa pod 100 dolary navzdory největšímu výpadku dodávek v historii?

Globální trh s ropou zažívá zdánlivý paradox. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) označila současnou krizi v Hormuzském průlivu za „největší výpadek dodávek v historii globálního ropného trhu“ – z trhu zmizelo zhruba 14 milionů barelů denně z oblasti Perského zálivu . Cena ropy Brent v dubnu vystřelila až na 138 dolarů za barel, ale od té doby se vrátila do pásma 95–110 dolarů a po delší dobu se drží i pod stodolarovou hranicí . Odpověď na tuto záhadu začíná v Pekingu.

Ministr Wright: Obnova potrvá „mnoho měsíců“

Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý na desátém výročním fóru Global Energy Forum pořádaném think-tankem Atlantic Council ve Washingtonu poskytl střízlivý odhad dalšího vývoje. Uvedl, že ačkoli lodní doprava Hormuzským průlivem již „velmi významně“ roste, úplný návrat k normálu potrvá „mnoho měsíců“ . Konflikt tuto klíčovou námořní trasu paralyzoval na zhruba tři měsíce, a přestože platí křehké příměří, s Íránem dosud nebyla uzavřena žádná finální dohoda o plném znovuotevření průlivu . Wright také zdůraznil, že narušení se netýká jen ropy a plynu, ale i přepravy síry, helia, maziv a dalších kritických komodit .

Wright současně připustil, že ceny energií zatím nevzrostly natolik, aby vyvolaly významnou „destrukci poptávky“ – tedy jev, kdy spotřebitelé a firmy kvůli vysokým cenám omezují spotřebu . Tento tlak na ceny je však podle analytiků pouze dočasný.

Čínský nárazník: propad dovozu o 4 miliony barelů denně

Nejsilnějším faktorem, který drží ceny na uzdě, je jednoznačně Čína. Největší světový dovozce ropy v květnu snížil své námořní nákupy na přibližně 6,7 milionu barelů denně, což je podle dat společnosti Kpler nejnižší úroveň za posledních deset let . Ještě před vypuknutím války Čína dovážela zhruba 11 milionů barelů denně . Tento propad o přibližně 4 miliony barelů denně v podstatě absorboval obří část ztracených dodávek ze Zálivu a ochránil globální trhy před mnohem horším cenovým šokem . Analytici ze Société Générale tento pokles poptávky označili za nejsilnější faktor, který brzdí růst cen .

Čínské omezení dovozů je částečně záměrné. Peking sáhl do svých obřích domácích zásob, jejichž objem analytici z Kolumbijské univerzity odhadují na zhruba 1,4 miliardy barelů. Toto množství by dokázalo pokrýt výpadek dodávek z Blízkého východu po dobu až šesti měsíců . Namísto shánění vzácných a drahých nákladů na promptním trhu tak Čína raději sahá do rezerv. Čínské rafinerie navíc výrazně omezily zpracování ropy, které meziročně kleslo o přibližně 1,8 milionu barelů denně .

Strategické rezervy: dočasný most přes propast

Dalším důležitým faktorem je koordinované uvolňování strategických rezerv. Spojené státy se v březnu zavázaly uvolnit 172 milionů barelů ze své Strategické ropné rezervy (SPR), přičemž tento proces potrvá přibližně čtyři měsíce . Předpokládá se, že také Čína v tichosti uvolňuje ropu ze svých strategických rezerv na domácí trh. Energetický analytik Rory Johnston ve svém newsletteru Commodity Context uvedl, že právě toto opatření pomáhá vysvětlit, proč ceny navzdory geopolitickému napětí nerostou rychleji .

IEA zorganizovala koordinované uvolnění celkem 400 milionů barelů z rezerv členských zemí, což je největší taková operace v její historii. Ani toto opatření však při svém oznámení v polovině března bezprostředně nesnížilo ceny .

Proč analytici varují, že tento klid nevydrží

Současná rovnováha je extrémně vratká. Cena ropy Brent se pohybuje v „relativně úzkém pásmu kolem 95–110 dolarů za barel“, místo aby explodovala vysoko nad 150 dolarů . Každý z pilířů, který toto pásmo podpírá, je však dočasný:

• Čínské omezení dovozů je vratné. Jakmile čínská ekonomika získá zpět dynamiku nebo Peking vyčerpá své zásoby, jeho návrat na trh by mohl vyvolat prudký cenový skok .
• Strategické rezervy nejsou bezedné. Americká SPR ani národní zásoby jiných zemí nemohou být uvolňovány věčně .
• Ke skutečné destrukci poptávky zatím nedošlo. Jak poznamenal sám ministr Wright, ceny energií zatím nevzrostly natolik, aby si vynutily významný pokles spotřeby. To znamená, že cenový strop závisí výhradně na umělých zásazích, nikoli na skutečné tržní rovnováze .

Jak shrnul jeden z analytických komentářů: „Vyčerpané rezervy pravděpodobně v dlouhodobém horizontu vyženou ceny nahoru“ .

Svět prozatím žije na dluh – z vypůjčeného času a vypůjčených barelů.