Čísla jsou alarmující: v první polovině roku 2024 bylo 66 % všech karetních plateb v eurozóně zpracováno přes mezinárodní sítě, které nejsou evropské. Pokud by tito poskytovatelé ukončili své aktivity v Evropě, 15 z 20 zemí eurozóny by zůstalo bez funkčního řešení pro karetní platby.
Piero Cipollone z Výkonné rady ECB to loni shrnul jednoznačně: „Naše přílišná závislost na zahraničních poskytovatelích plateb nás činí závislými na laskavosti cizinců v době vyhroceného geopolitického napětí.“
Evropský parlament ve své analýze z června 2026 označil trvalou závislost na neevropských platebních sítích za kritickou zranitelnost finanční architektury Unie a vyzval k rozšíření extrateritoriálního dosahu práva EU jako k dočasnému posílení odolnosti.
Evropská centrální banka vidí řešení v digitální měně centrální banky, tedy digitálním euru. Projekt, který vstoupil v říjnu 2025 do další fáze, má ambiciózní, ale realistický harmonogram.
Digitální euro by podle ECB mělo být bezpečnou a univerzálně přijímanou digitální platební možností – pod evropskou správou, která sníží závislost na zahraničních hráčích. ECB ale zdůrazňuje, že formální rozhodnutí o vydání digitálního eura nepadne, dokud nebude dokončen legislativní proces.
Podle poslední zprávy ECB z června 2026 mezinárodní role eura v roce 2025 mírně posílila a jeho podíl napříč klíčovými ukazateli globálního užívání měn dosáhl zhruba 20 %. Euro tak zůstává druhou nejdůležitější měnou mezinárodního měnového systému.
Co stojí za povšimnutí:
Navzdory tomuto mírnému posílení ale dolar nadále dominuje: drží přes 58 % alokovaných devizových rezerv a téměř polovinu globálních plateb, zatímco euro jen asi 23 %. Euro si tedy sice polepšilo, ale žádnou revoluci nečekejte.
Moulinova slova o posílení eura přicházejí v době, kdy eurozóna čelí rostoucí inflaci. Ta v květnu 2026 podle předběžných dat Eurostatu vystoupala na 3,2 % (z dubnových 3,0 %), což je nejvyšší hodnota od září 2023. Jádrová inflace (bez energií a potravin) vzrostla na 2,5 %.
Hlavním viníkem jsou ceny energií, které meziročně poskočily o 10,9 % – důsledek narušení dodavatelských tras na Blízkém východě. Ceny služeb pak zrychlily na 3,5 %.
Trhy na to reagují jednoznačně: pravděpodobnost, že ECB na svém zasedání 11.–12. června 2026 zvýší základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů (z 2,00 % na 2,25 %), se podle predikčních trhů pohybuje kolem 97 %. ECB zatím drží depozitní sazbu na 2,00 % už sedm zasedání v řadě.
Emmanuel Moulin přichází do funkce v citlivou chvíli. Jeho první zasedání v Radě guvernérů ECB právě v červnu 2026 bude se vší pravděpodobností ve znamení zvyšování sazeb. Sám ale zdůrazňuje, že posílení role eura není jen úkolem centrálních bankéřů.
„Politici musí sehrát svou roli,“ vzkázal Moulin. Bez rychlého dokončení legislativy pro digitální euro, bez koordinace mezi členskými státy a bez investic do vlastní platební infrastruktury zůstane evropská měnová suverenita jen přáním. Evropská platební iniciativa (EPI), konsorcium 16 velkých evropských bank, už pracuje na vybudování celokontinentální platební sítě – i to je součást skládačky.
Moulinův nástup tak symbolizuje širší evropské procitnutí: chceme-li si uchovat kontrolu nad vlastními penězi a platbami, musíme přestat spoléhat na infrastrukturu, která leží za našimi hranicemi – ať už jde o karetní sítě, clearingové systémy, nebo digitální peněženky technologických gigantů.
Comments
0 comments