Aby elektřina byla levnější než fosilní paliva

Stěžejní reformou je přepracování daňového systému. Komise plánuje navrhnout právní změny, které zajistí, aby elektřina byla zdaněna nižší sazbou než fosilní paliva. Tím se zvrátí současný stav, kdy v některých členských státech může být elektřina zdaněna až patnáctkrát více než plyn . Interní dokument Komise, který získal server Euronews, uvádí, že návrh by umožnil nulové daňové sazby pro energeticky náročná průmyslová odvětví, čímž by chránil konkurenceschopnost evropské výroby, a zároveň by vedl domácnosti k elektrifikaci prostřednictvím jasnějších cenových signálů .

Reforma navazuje na dlouho zablokovanou revizi směrnice o zdanění energie (ETD), poprvé navrženou v červenci 2021 jako součást balíčku „Fit for 55“. Snaží se prolomit patovou situaci mezi vládami EU snížením spotřebních daní z elektřiny pro zranitelné domácnosti a pobídkami pro členské státy k odstranění neenergetických složek z účtů . Plán jde nad rámec krátkodobých oprav; jeho cílem je strukturálně oddělit ceny energií v EU od globálních trhů s fosilními palivy tím, že zajistí, aby stále více obnovitelnými zdroji napájená síť znamenala trvale nižší náklady .

Italská injekce 23 miliard eur do obnovitelných zdrojů

Dne 8. června 2026 Komise schválila italský program státní podpory ve výši 23 miliard eur na urychlení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů – větrné, solární, vodní energie a energie z kalových plynů . Schválení, realizované v rámci Státní podpory pro Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal State Aid Framework), má podle očekávání přinést 37,15 gigawattů nové obnovitelné kapacity – což odpovídá zhruba 48 % současných obnovitelných instalací v Itálii .

Cílem programu je pomoci Itálii dosáhnout cíle získávat do roku 2030 39,4 % hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů . Podpora bude poskytována prostřednictvím dvacetiletých dvousměrných rozdílových smluv (tzv. contract for difference, CfD): když tržní ceny klesnou pod dohodnutou realizační cenu, stát platí výrobcům; když ceny stoupnou nad tuto cenu, výrobci rozdíl vracejí . Důležité je, že tyto prostředky pocházejí z italského státního rozpočtu, nikoliv z rozpočtu EU; souhlas Komise funguje jako regulační zelená pro tuto veřejnou podporu . Jde o významný krok k urychlení italské energetické transformace a doplňuje samostatný plán rozvoje sítě společnosti Terna za 23 miliard eur, představený v roce 2025, který má integrovat nárůst obnovitelné kapacity .

Povinný nástup chytrých měřičů

Aby nová vlna obnovitelných zdrojů skutečně vedla k nižším účtům a efektivnějšímu systému, Brusel se chystá prosadit závazné celoevropské zavedení chytrých měřičů. Návrh, který získaly servery POLITICO a E&E News, stanovuje předběžné cíle: alespoň 50 % konečných spotřebitelů musí být vybaveno chytrými měřiči do roku 2030 a tento podíl má vzrůst na 65 % do roku 2033 . Návrhové cíle jsou stále v hranatých závorkách, což znamená, že konečné hodnoty se před zveřejněním mohou změnit. Mandát má nahradit předchozí nezávazný cíl 80% penetrace chytrých elektroměrů do roku 2020 v rámci Třetího energetického balíčku, který ponechal zavádění v jednotlivých členských státech velmi nerovnoměrné .

Stávající směrnice o elektřině (EU/2019/944) již specifikuje požadované funkce chytrých měřičů, přesto bylo ke konci roku 2025 celkové rozšíření chytrých elektroměrů v EU27 odhadováno jen na přibližně 65–70 %, přičemž značnými opozdilci jsou například Německo a Česká republika . Nové závazné cíle mají urychlit elektrifikaci a poskytnout spotřebitelům data v reálném čase, aby mohli přesunout svou spotřebu na levnější hodiny mimo špičku, a tak přímo snížit výdaje domácností za energie .

Úlevy a odolnost: Krizový balíček AccelerateEU

Strukturální změny zastřešuje balíček AccelerateEU, komplexní krizová reakce Komise představená 22. dubna 2026 . Spojuje okamžitá podpůrná opatření s dlouhodobými systémovými reformami:

• Krátkodobý štít pro spotřebitele: Balíček podporuje cílené programy příjmové podpory, energetické poukázky na výměnu plynových kotlů, sociální tarify a snížené spotřební daně pro zranitelné domácnosti a energeticky náročný průmysl . Členské státy jsou rovněž vyzývány k ochraně spotřebitelů před odpojením pomocí včasné identifikace ohrožených domácností a platebních kalendářů .
• Strukturální energetická nezávislost: Brusel urychluje zavádění obnovitelných zdrojů, investice do sítí a prohlubuje integraci trhu . Koordinuje také strategie pro zásobníky plynu a propaguje programy sociálního leasingu elektromobilů, aby trvale snížil expozici vůči fosilním palivům .
• Praktický návod pro státy: V květnu 2026 Komise zveřejnila katalog národních osvědčených postupů, který má pomoci zemím EU snížit spotřebu plynu a ropy a přinést okamžité úspory, uspořádaný do tří prioritních oblastí: ochrana spotřebitelů, podpora průmyslu a dlouhodobý přechod na čistou energii .

Tento manuál staví na zkušenostech z energetické krize roku 2022 a čerpá také z Akčního plánu pro dostupnou energii, zveřejněného v únoru 2025, který předpokládal celkové čisté úspory ve výši 45 miliard eur v roce 2025 s postupným nárůstem na 130 miliard eur ročně do roku 2030 a 260 miliard eur do roku 2040 . Tento dřívější plán již označil snížení daní a poplatků za elektřinu jako klíčovou páku, čímž připravil půdu pro zrychlené fiskální intervence reagující na energetický šok vyvolaný konfliktem v Íránu .

Krize, která změnila pravidla hry

Současná krize, zažehnutá konfliktem v Íránu a následným narušením globálních dodavatelských řetězců fosilních paliv, znovu podnítila inflaci a zpomalila růst HDP – jak výslovně uvádí Jarní ekonomická prognóza Komise pro rok 2026 . Liší se od šoku z roku 2022 způsobeného Ruskem a Ukrajinou, ale reakce EU odhaluje strategický vývoj: zatímco dřívější krize vyvolala honbu za alternativními dodávkami plynu, ta současná urychluje strukturální opravy, které dříve vázly – přičemž reforma zdanění elektřiny a závazné nasazení chytrých měřičů jsou na prvním místě. Cílem není jen přežít další cenový výkyv, ale zajistit, aby příští šok nezasáhl evropské domácnosti stejnou silou.

Aby elektřina byla levnější než fosilní paliva

Stěžejní reformou je přepracování daňového systému. Komise plánuje navrhnout právní změny, které zajistí, aby elektřina byla zdaněna nižší sazbou než fosilní paliva. Tím se zvrátí současný stav, kdy v některých členských státech může být elektřina zdaněna až patnáctkrát více než plyn . Interní dokument Komise, který získal server Euronews, uvádí, že návrh by umožnil nulové daňové sazby pro energeticky náročná průmyslová odvětví, čímž by chránil konkurenceschopnost evropské výroby, a zároveň by vedl domácnosti k elektrifikaci prostřednictvím jasnějších cenových signálů .

Reforma navazuje na dlouho zablokovanou revizi směrnice o zdanění energie (ETD), poprvé navrženou v červenci 2021 jako součást balíčku „Fit for 55“. Snaží se prolomit patovou situaci mezi vládami EU snížením spotřebních daní z elektřiny pro zranitelné domácnosti a pobídkami pro členské státy k odstranění neenergetických složek z účtů . Plán jde nad rámec krátkodobých oprav; jeho cílem je strukturálně oddělit ceny energií v EU od globálních trhů s fosilními palivy tím, že zajistí, aby stále více obnovitelnými zdroji napájená síť znamenala trvale nižší náklady .

Italská injekce 23 miliard eur do obnovitelných zdrojů

Dne 8. června 2026 Komise schválila italský program státní podpory ve výši 23 miliard eur na urychlení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů – větrné, solární, vodní energie a energie z kalových plynů . Schválení, realizované v rámci Státní podpory pro Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal State Aid Framework), má podle očekávání přinést 37,15 gigawattů nové obnovitelné kapacity – což odpovídá zhruba 48 % současných obnovitelných instalací v Itálii .

Cílem programu je pomoci Itálii dosáhnout cíle získávat do roku 2030 39,4 % hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů . Podpora bude poskytována prostřednictvím dvacetiletých dvousměrných rozdílových smluv (tzv. contract for difference, CfD): když tržní ceny klesnou pod dohodnutou realizační cenu, stát platí výrobcům; když ceny stoupnou nad tuto cenu, výrobci rozdíl vracejí . Důležité je, že tyto prostředky pocházejí z italského státního rozpočtu, nikoliv z rozpočtu EU; souhlas Komise funguje jako regulační zelená pro tuto veřejnou podporu . Jde o významný krok k urychlení italské energetické transformace a doplňuje samostatný plán rozvoje sítě společnosti Terna za 23 miliard eur, představený v roce 2025, který má integrovat nárůst obnovitelné kapacity .

Povinný nástup chytrých měřičů

Aby nová vlna obnovitelných zdrojů skutečně vedla k nižším účtům a efektivnějšímu systému, Brusel se chystá prosadit závazné celoevropské zavedení chytrých měřičů. Návrh, který získaly servery POLITICO a E&E News, stanovuje předběžné cíle: alespoň 50 % konečných spotřebitelů musí být vybaveno chytrými měřiči do roku 2030 a tento podíl má vzrůst na 65 % do roku 2033 . Návrhové cíle jsou stále v hranatých závorkách, což znamená, že konečné hodnoty se před zveřejněním mohou změnit. Mandát má nahradit předchozí nezávazný cíl 80% penetrace chytrých elektroměrů do roku 2020 v rámci Třetího energetického balíčku, který ponechal zavádění v jednotlivých členských státech velmi nerovnoměrné .

Stávající směrnice o elektřině (EU/2019/944) již specifikuje požadované funkce chytrých měřičů, přesto bylo ke konci roku 2025 celkové rozšíření chytrých elektroměrů v EU27 odhadováno jen na přibližně 65–70 %, přičemž značnými opozdilci jsou například Německo a Česká republika . Nové závazné cíle mají urychlit elektrifikaci a poskytnout spotřebitelům data v reálném čase, aby mohli přesunout svou spotřebu na levnější hodiny mimo špičku, a tak přímo snížit výdaje domácností za energie .

Úlevy a odolnost: Krizový balíček AccelerateEU

Strukturální změny zastřešuje balíček AccelerateEU, komplexní krizová reakce Komise představená 22. dubna 2026 . Spojuje okamžitá podpůrná opatření s dlouhodobými systémovými reformami:

• Krátkodobý štít pro spotřebitele: Balíček podporuje cílené programy příjmové podpory, energetické poukázky na výměnu plynových kotlů, sociální tarify a snížené spotřební daně pro zranitelné domácnosti a energeticky náročný průmysl . Členské státy jsou rovněž vyzývány k ochraně spotřebitelů před odpojením pomocí včasné identifikace ohrožených domácností a platebních kalendářů .
• Strukturální energetická nezávislost: Brusel urychluje zavádění obnovitelných zdrojů, investice do sítí a prohlubuje integraci trhu . Koordinuje také strategie pro zásobníky plynu a propaguje programy sociálního leasingu elektromobilů, aby trvale snížil expozici vůči fosilním palivům .
• Praktický návod pro státy: V květnu 2026 Komise zveřejnila katalog národních osvědčených postupů, který má pomoci zemím EU snížit spotřebu plynu a ropy a přinést okamžité úspory, uspořádaný do tří prioritních oblastí: ochrana spotřebitelů, podpora průmyslu a dlouhodobý přechod na čistou energii .

Tento manuál staví na zkušenostech z energetické krize roku 2022 a čerpá také z Akčního plánu pro dostupnou energii, zveřejněného v únoru 2025, který předpokládal celkové čisté úspory ve výši 45 miliard eur v roce 2025 s postupným nárůstem na 130 miliard eur ročně do roku 2030 a 260 miliard eur do roku 2040 . Tento dřívější plán již označil snížení daní a poplatků za elektřinu jako klíčovou páku, čímž připravil půdu pro zrychlené fiskální intervence reagující na energetický šok vyvolaný konfliktem v Íránu .

Krize, která změnila pravidla hry

Současná krize, zažehnutá konfliktem v Íránu a následným narušením globálních dodavatelských řetězců fosilních paliv, znovu podnítila inflaci a zpomalila růst HDP – jak výslovně uvádí Jarní ekonomická prognóza Komise pro rok 2026 . Liší se od šoku z roku 2022 způsobeného Ruskem a Ukrajinou, ale reakce EU odhaluje strategický vývoj: zatímco dřívější krize vyvolala honbu za alternativními dodávkami plynu, ta současná urychluje strukturální opravy, které dříve vázly – přičemž reforma zdanění elektřiny a závazné nasazení chytrých měřičů jsou na prvním místě. Cílem není jen přežít další cenový výkyv, ale zajistit, aby příští šok nezasáhl evropské domácnosti stejnou silou.