Proč právě teď vypukla v Evropě horečka bankovních fúzí?

Evropským bankovnictvím zmítá vlna fúzí a akvizic, která nemá obdoby. A podle Goldman Sachs to není jen přechodný výkyv, ale trvalá strukturální změna. Vedení banky i její analytici poukazují na zásadní obrat v myšlení celého sektoru: po letech defenzivního „léčení bilancí“ a hromadění kapitálu se pozornost přesouvá do ofenzivy – k růstu, efektivitě a budování strategického rozsahu.

Tým Goldman Sachs pro fúze a akvizice v čele s globálním šéfem je čím dál hlasitější. V lednovém přepisu pořadu Goldman Sachs Exchanges z roku 2026 (konkrétně 14. ledna 2026) partneři banky označili za klíčový motor této vlny „dostupnost kapitálu na veřejných i soukromých trzích“ v kombinaci se strategickou snahou firem „přeskupit síly a růst“ . A nejde jen o americký příběh. Dirk Lievens, šéf transakcí s finančními institucemi pro region EMEA v Goldman Sachs, se už v roce 2024 přestěhoval do Paříže a začal tam svůj tým zdvojnásobovat právě proto, aby zachytil zrychlující se vlnu fúzí a akvizic mezi bankami a pojišťovnami napříč kontinentem .

Nadbytečný kapitál jako motor změny

Tento obrat umožnilo výjimečné finanční zdraví sektoru. Evropské banky dosáhly v roce 2025 nejlepšího ročního výsledku od roku 1997, čímž vytvořily obrovské kapitálové přebytky . Analytik Goldman Sachs Chris Hallam ve své sektorové zprávě z konce roku 2025 upozornil, že pozornost investorů se přesouvá od úrokových sazeb a kvality úvěrů k růstu a efektivitě – klíčovou otázkou podle něj bylo, jak banky tento přebytek v roce 2026 využijí . Odpovědí je, stále častěji, vnější růst. Podle poradenské společnosti Oliver Wyman vrátily evropské banky od roku 2022 akcionářům přes 300 miliard eur, což je jasným znamením, že mají víc než dost kapitálu na plnění regulatorních požadavků i financování akvizic .

Tento trend potvrzuje i globální výhled Goldman Sachs. Jejich „Výhled globálních fúzí a akvizic pro rok 2026“ popisuje prostředí, které definuje „strategické přeskupování a budování rozsahu“, a jako hlavní ingredience pro další silný fúzní cyklus uvádí obří objemy veřejného a soukromého kapitálu, vliv umělé inteligence a příznivé regulatorní prostředí .

Od propadu v roce 2023 k rekordnímu roku 2025

Oživení je jasně patrné z dat. Podle společnosti S&P Global Market Intelligence klesl počet bankovních fúzí a akvizic v Evropě v roce 2023 během globálního útlumu meziročně o 36 % . Obrat v roce 2024 byl ale prudký. Objem přeshraničních transakcí s evropskými cíli vyskočil přibližně o 34 % (91 oznámených mezinárodních obchodů, což je nejvíc za pět let), a hodnota obchodů vzrostla zhruba o 20 % . Goldman Sachs uvedla, že evropské fúze a akvizice v roce 2024 po utlumeném roce 2023 „prudce vzrostly“ .

Tempo se dramaticky zrychlilo: jen za prvních pět měsíců roku 2025 dosáhly evropské bankovní obchody rekordních 27 miliard dolarů . Vlna nevykazuje známky ochabování ani v roce 2026. Ratingová agentura Scope Ratings poznamenala, že trend je poháněn regulací, klesajícími úrokovými sazbami a neúprosnou konkurenční potřebou dosáhnout větší velikosti .

Italské drama: Bitva o nejstarší banku světa za 30,6 miliardy eur

Žádný obchod nevystihuje konsolidační tlaky lépe než souboj o banku Banca Monte dei Paschi di Siena (MPS), nejstarší dosud fungující banku na světě. V neděli 7. června 2026 zaslala italská banka Banco BPM představenstvu MPS návrh na fúzi rovného s rovným . Hned následující den spustila největší italská banka Intesa Sanpaolo konkurenční nevyžádanou nabídku na převzetí v hodnotě 30,6 miliardy eur, kombinující hotovost a akcie .

Podmínky nabídky jsou konkrétní: 1,6 nově vydané akcie Intesy plus 1,00 euro v hotovosti za každou akcii MPS, což znamená cenu 10,09 eura za akcii – prémii 12,5 % oproti předchozí závěrečné ceně . Pokud by obchod uspěl, vznikl by spojením subjekt s tržní kapitalizací 126 miliard eur, což by z něj udělalo druhou největší banku v eurozóně podle tržní hodnoty . Intesa by tak přeskočila francouzskou BNP Paribas a dotáhla se na španělskou Santander .

Vítr do plachet z Bruselu: Nová pravidla pro fúze

Toto korporátní drama se odehrává na pozadí radikálně přenastavených regulatorních pravidel. Původní otázka zmiňuje nová pravidla EU, která vstoupila v platnost v lednu 2026. Časový sled je ale o něco pestřejší. Klíčovým milníkem v lednu byl workshop pro zainteresované strany, který uspořádalo Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž (DG COMP), aby získalo podněty k zásadní revizi směrnic o spojování podniků .

Ještě konkrétnější regulatorní pilíř nabyl účinnosti krátce poté: pozměněná směrnice o kapitálových požadavcích (CRD VI) vstoupila v platnost 11. února 2026. Tato legislativa zavádí jednotné standardy pro orgány dohledu napříč členskými státy pro bankovní fúze a rozdělení, čímž vytváří jednotný soubor pravidel, jehož cílem je přímo snížit regulatorní překážky pro přeshraniční transakce .

Nejzásadnější změna ale přišla 30. dubna 2026, kdy Evropská komise zveřejnila návrh první komplexní revize směrnice o spojování podniků po více než 20 letech, který sjednocuje rámce z let 2004 a 2008 . Návrh nově výslovně posiluje argumenty o efektivitě, takže pro firmy je důvěryhodnější tvrdit, že fúze prospěje širší ekonomice. Také rozšiřuje parametry analýzy hospodářské soutěže tak, aby poprvé zahrnovala inovace, udržitelnost a odolnost . Veřejná konzultace je otevřená do 26. června 2026, což signalizuje začátek nové éry pro posuzování obchodů v EU .

Tento mnohostranný regulatorní posun vytváří předvídatelnější a vstřícnější prostředí přesně v době, kdy evropské banky nejvíc touží po transformačním růstu. Interní kroky Goldman Sachs – zdvojnásobení bankovního týmu pro finanční instituce v Paříži a ovládnutí globálních tabulek fúzí a akvizic s objemem obchodů 1,48 bilionu dolarů v roce 2025 – odrážejí přesvědčení, že tohle je generační příležitost, a ne pomíjivý okamžik .