Silverfort přináší do agentů Microsoft Copilot Studio řízení identity v reálném čase

Pokaždé, když agent Copilotu požádá o přístup k nástroji, API, datovému zdroji nebo pracovnímu postupu, Silverfort vyhodnotí celý kontext identity a ještě před provedením akce vrátí rozhodnutí, zda ji povolit, nebo zablokovat .

Tento model se zásadně liší od tradičního zabezpečení založeného na statických rolích a ochraně perimetru. Silverfort popisuje zabezpečení identity nikoli jako obal kolem AI, ale jako řídicí vrstvu fungující za běhu, která reguluje každý pokus agenta o provedení akce .

Jak kontrola funguje v praxi

Integrace stojí na třech hlavních mechanismech:

• Vyhodnocení přístupu v reálném čase: Ve chvíli, kdy se agent Copilotu pokusí jednat, platforma analyzuje požadavek a přímo v prováděcí cestě uplatní příslušná pravidla. Neoprávněný přístup je zablokován ještě před provedením, nikoli pouze dodatečně zaznamenán do protokolu .
• Sledování celého řetězce identity: Modul pro vyhodnocování pravidel zohledňuje identitu stojící za každou akcí — člověka, který relaci zahájil, případné strojové identity i citlivost požadovaného zdroje. Díky tomu může odlišit legitimní operaci od překročení oprávnění .
• Prosazování principu nejmenších oprávnění: Přístup je udělen pouze ke konkrétním datům a službám, které agent skutečně potřebuje. Přehnaně široká oprávnění, která vývojáři často udělují jen proto, aby řešení rychle fungovalo, lze za běhu odhalit a zablokovat .

Ron Rasin, bezpečnostní ředitel Silverfortu, tento přístup shrnuje takto: „Bez hlubokého kontextu identity nelze v reálném čase kvalifikovaně rozhodnout, zda je akce agenta legitimní, nebo zda překračuje jeho oprávnění. Proto je zabezpečení agentů ve své podstatě problémem identity.“

Agenti už jen neodpovídají — také jednají

Podnikové nasazování agentické AI postupuje rychleji, než se tomu dokáže přizpůsobit řada systémů pro správu identit a přístupů (IAM). Microsoft uvádí, že aktivní agenty vytvořené pomocí low-code nástrojů nasazuje více než 80 % společností z žebříčku Fortune 500. Zároveň 29 % zaměstnanců už při práci používá neschválené AI agenty . Tato čísla ukazují, že prostor pro útoky se rozšiřuje rychleji než jeho správa a kontrola.

Podstata rizika se proto mění. U prvních generativních systémů se pozornost soustředila především na bezpečnost obsahu — halucinace, zaujatost nebo toxické výstupy. Agentická AI přináší obtížnější otázku: ke kterým zdrojům smí systém přistupovat a co smí provést?

Moderní agenti se autentizují, získávají podniková data, spouštějí pracovní postupy a komunikují se systémy v cloudu i v lokálním prostředí . Špatně nakonfigurovaný agent s příliš širokými oprávněními se tak může stát přímou cestou k odcizení dat nebo eskalaci oprávnění.

Situaci komplikuje takzvané „dilema vývojáře“, jak jej popisuje Silverfort. Týmy, které vytvářejí agenty v Copilot Studio, jim během vývoje často udělí rozsáhlá administrátorská oprávnění, aby vše rychle zprovoznily. Tato oprávnění mohou zůstat i v produkčním prostředí a vytvořit trvalé, nespravované přístupové cesty, které tradiční nástroje IAM neumějí účinně řídit .

Tradiční systémy identity — hesla, vícefaktorové ověřování a statické řízení přístupu na základě rolí — byly navrženy pro lidi, kteří se přihlašují a odhlašují v předvídatelných relacích. Hůře si poradí s dynamickými a programově vytvářenými řetězci autentizace agentů, kteří volají API, přebírají strojové identity a během krátké doby jednají jménem více uživatelů .

Kam integrace zapadá v širším vývoji

Integrace Silverfortu s Copilot Studio je součástí širší snahy technologického odvětví udělat z identity hlavní řídicí vrstvu agentické AI. Společnost podobné integrace připravuje také pro Agent Gateway od Google Cloud, kde se zaměřuje na přehled a kontrolu komunikace agentů s API a externími nástroji .

Microsoft mezitím představil vlastní doplňková bezpečnostní vylepšení pro Copilot Studio. Patří mezi ně federované přihlašovací údaje identity (Federated Identity Credentials), které odstraňují potřebu trvale uložených tajemství, i administrátorské možnosti blokovat rizikové vlastní agenty .

Přístup Silverfortu se odlišuje tím, že rozhodnutí o přístupu v reálném čase vkládá přímo do prováděcího toku agenta, místo aby bezpečnost spravoval pouze zvenčí.

Pro bezpečnostní týmy, které tuto integraci zvažují, je praktická otázka poměrně jasná: dokáže platforma před dokončením akce zkontrolovat a řídit každý krok agenta na základě úplného obrazu identity, která za ním skutečně stojí?

Silverfort sází na to, že právě takové rozhodování přímo za běhu — před udělením přístupu, nikoli až po vzniku škody — je jediným modelem, který dokáže držet krok s rychlostí nasazování agentické AI.