USA utahují šrouby: Konec obcházení zákazu AI čipů pro čínské firmy. Co přináší květnové nařízení 2026

Spojené státy výrazně utahují šrouby v oblasti dodávek pokročilých AI procesorů do Číny. V sobotu 31. května 2026 vydal Úřad pro průmysl a bezpečnost (BIS) při americkém ministerstvu obchodu neobvyklé víkendové nařízení, které zaceluje kritickou mezeru ve vymáhání exportních kontrol . Po léta byla základním kamenem kontrol fyzická destinace hardwaru. Nová direktiva tuto logiku mění: nyní je rozhodující sídlo mateřské společnosti.

Každý subjekt, jehož mateřská společnost sídlí v pevninské Číně nebo Macau – i kdyby šlo o registrovanou a fungující dceřinou firmu v Singapuru, Malajsii nebo jinde – nově potřebuje pro příjem pokročilých výpočetních technologií licenci od BIS. Pravidlo platí globálně a s okamžitou platností .

Toto opatření je spíše než novým zákonem explicitním a veřejným prohlášením o vymáhání práva. Obnovuje licenční požadavek původně zavedený v listopadu 2023, který se však dostal do šedé zóny poté, co BIS v květnu 2025 pozastavil vymáhání částí takzvaného pravidla o šíření AI . Výsledkem je definitivní uzavření nejběžnější cesty, jak americké kontroly obcházet.

Nový spouštěč kontrol: Od geografie k mateřské firmě

Dříve mohla čínská technologická firma založit dceřinou společnost ve třetí zemi, například v Singapuru, a dovážet čipy od Nvidie nebo AMD přímo do tamního datového centra bez licence. Nové nařízení tuto cestu eliminuje tím, že staví dodržování pravidel na principu „sídla mateřské společnosti“ .

• Klíčová změna: Spouštěčem pro nutnost licence již není místo dodání, ale korporátní identita mateřské firmy .
• Dotčené čipy: Nařízení se vztahuje na nejpokročilejší AI procesory, včetně čipů Nvidia H200, B200, třídy Blackwell a ekvivalentů od AMD, jako jsou MI325X a MI350x .
• Okamžité riziko: Distributoři, poskytovatelé cloudových služeb a smluvní výrobci v celém asijsko-pacifickém regionu, kteří tyto prodeje zprostředkovávali, jsou nyní v nejvyšší pohotovosti .

Co to znamená pro čínské technologické firmy

Dopad se soustředí na společnosti, které agresivně využívaly model nákupu přes zahraniční dceřiné firmy.

• Zahraniční nákupní trasa je zablokována: Přímo zasaženi jsou čínští technologičtí giganti, AI startupy a poskytovatelé cloudu, kteří spoléhali na nákup špičkového amerického křemíku přes své zahraniční pobočky. Nařízení jednoznačně rozšiřuje licenční požadavky i na tyto zahraniční dceřiné společnosti .
• Již nainstalované čipy jsou (prozatím) v bezpečí: Nařízení se vztahuje pouze na nové exporty. Čipy, které jsou již nainstalovány a fungují v zahraničních datových centrech, nepodléhají žádnému požadavku na odstranění nebo odstavení. Firmám to dává čas na přizpůsobení .
• Tlak na soběstačnost: Očekává se, že tento krok urychlí investice do domácích alternativ AI čipů a prohloubí závislost na ekosystémech, jako je Huawei Ascend. Značný výkonnostní rozdíl mezi těmito domácími čipy a americkými modely však zůstává nevyřešeným úzkým hrdlem pro čínské ambice v oblasti AI .

Reakce: Geopolitický ohňostroj vs. právní realita

Politická reakce Pekingu byla rychlá a ostrá, ale právnická obec nabízí střízlivější hodnocení.

Čínské ministerstvo obchodu (MOFCOM)

Čínské ministerstvo obchodu obvinilo USA ze „zneužívání exportních kontrol pod záminkou národní bezpečnosti“ a z uzavírání takzvaných „regulačních mezer“ způsobem, který „vážně poškozuje legitimní práva čínských společností a narušuje mezinárodní obchodní řád“ . Tento jazyk je v souladu s dlouhodobým odporem Pekingu vůči exportním kontrolám, které označuje za hrozbu pro globální polovodičový dodavatelský řetězec .

Právní experti: Vyjasnění, nikoli revoluce

Navzdory agresivnímu politickému tónu právníci specializující se na obchodní právo v rozhovoru pro South China Morning Post charakterizovali květnové nařízení spíše jako „upřesnění než zcela nové omezení“ . Jejich argumentace je prostá: základní právní autorita pro tyto kontroly existuje od listopadu 2023. Nařízení pouze odstranilo nejednoznačnost a signalizovalo novou éru zostřeného vymáhání .

Praktický dopad na mnoho firem může být proto omezený. Firmy, které operovaly na hraně „šedého trhu“ s předpokladem, že zahraniční transakce jsou povoleny, budou muset nyní přestat. Společnosti, které si již nechaly právně poradit a strukturovaly své dodavatelské řetězce v souladu s předpisy, pravděpodobně žádnou zásadní změnu nepocítí .

Zasvěcení z oboru: Přiznání mezery

Analytici z think-tanku Foundation for Defense of Democracies (FDD) poznamenali, že nařízení je v podstatě přiznáním amerického ministerstva obchodu, že selhalo ve vymáhání svých vlastních existujících kontrol . Krok BIS je tedy stejně tak o ucpání známé trhliny v dodržování předpisů, jako o rozšiřování rozsahu omezení.

V rámci americké vlády panuje neshoda o tom, zda nějaká „mezera“ vůbec reálně existovala. Někteří představitelé Trumpovy administrativy zpochybnili tvrzení o významné mezeře ve vymáhání, přesto BIS přistoupil k jejímu definitivnímu uzavření .

Strategický posun od geografie k identitě

Květnové nařízení z roku 2026 představuje strategický vývoj v americko-čínské čipové válce. Tím, že Washington přesunul rámec vymáhání z otázky „kam čipy míří“ na otázku „kdo kupujícího skutečně ovládá“, pokouší se vybudovat nepropustnou síť pro dodržování pravidel.

Z právního hlediska je změna méně převratná, než se zdá. Ze strategického hlediska však uzavírá nejviditelnější únik v americké strategii omezování polovodičových technologií a nutí čínský AI průmysl vyrovnat se se zmenšujícím se přísunem špičkového zahraničního hardwaru. Dlouhodobý výsledek se pravděpodobně nebude měřit v číslech prodejů za jedno čtvrtletí, ale v urychlení plně domácího čínského ekosystému AI čipů – a v technické propasti, která mezi ním a světovou špičkou stále zeje.