Jak Írán ovlivnil zisky těžařského gigantu Vale a kam firma směřuje s novým šéfem

Management Vale v prvním čtvrtletí 2026 označil vyšší náklady na palivo a pojištění za hlavní brzdu ziskovosti. Situaci však paradoxně pomohlo jednak zajištění (hedging) palivových nákladů, díky kterému se firmě podařilo nákladový šok z velké části eliminovat, a jednak výpadek dodávek vysokoobsažných pelet z oblasti Zálivu, což stlačilo nabídku a podpořilo ceny na trzích, kam Vale vyváží.

Výsledky za 1. čtvrtletí 2026

Navzdory těmto protivětrům vykázala Vale relativně solidní výkonnost:

• Pro forma EBITDA dosáhla 3,9 miliardy USD, což představuje meziroční růst o 21 %, byť oproti předchozímu kvartálu šlo o pokles o 19 %.
• Zisk na akcii (EPS) činil 0,44 USD, což zaostalo za konsensuálním odhadem analytiků (0,53 USD) přibližně o 17 %, částečně kvůli inflaci nákladů a nižším realizačním cenám železné rudy a niklu.
• Čistý zisk vyskočil meziročně o 36 % na 1,89 miliardy USD díky vyšším objemům prodeje a lepším cenám všech tří komodit, přesto však nedosáhl na tržní odhady.

Zajímavostí je, že generální ředitel Gustavo Pimenta v rozhovorech zdůraznil, že díky zajištění palivových nákladů se firmě marže v důsledku konfliktu dokonce rozšířily. "Nevidíme žádný dopad na poptávku," uvedl Pimenta s tím, že výpadek dodávek z Íránu a okolí pomohl udržet vyšší ceny komodit na globálních trzích.

Finanční výhled na rok 2026: Co čekat od železné rudy, mědi a niklu

V květnu 2026 firma také aktualizovala své dokumenty pro americkou Komisi pro cenné papíry (SEC), kde zohlednila citlivost volného peněžního toku segmentu Iron Ore Solutions „s ohledem na tržní podmínky vyplývající z konfliktu na Blízkém východě“.

Strategie růstu pod taktovkou Gustava Pimenty

Pimenta, který převzal otěže v roce 2025, postavil strategii na třech pilířích: provozní excelenci, disciplinované alokaci kapitálu a růstu v segmentech mědi a železné rudy. Jeho mantra zní: "Nejdříve investice do organického růstu, pak silná rozvaha a nakonec konzistentní výnosy pro akcionáře (dividendy a zpětné odkupy)."

Železná ruda: z 336 milionů tun na ~360 Mt

Vale loni vytěžila přibližně 336 milionů tun železné rudy. Do budoucna chce toto číslo zvednout na zhruba 360 milionů tun ročně. Hlavním motorem má být projekt S11D +20 v oblasti Carajás, jehož spuštění se očekává ve druhé polovině roku 2026. Firma spoléhá na nízkokapitálová „odblokování“ stávajících kapacit a lepší využití aktiv.

Měď: zdvojnásobení produkce do deseti let

Vale se netají tím, že právě měď je klíčovým příběhem budoucnosti. Z loňských zhruba 382 kilotun plánuje během desetiletí výstup až na 700 kilotun ročně. Centrálním projektem je dvanáctimiliardový program Novo Carajás, který má urychlit těžbu mědi v brazilské provincii Carajás.

Firma zároveň uvedla, že být „připravena na IPO“ v segmentu Vale Base Metals (VBM) neznamená, že chystá vstup na burzu v nejbližší době – spíše jde o připravenost využít příležitostí na trhu s kritickými minerály.

Nikl: boj o provozní nulu

Nikl zůstává pro Vale oříškem. Prioritou pro rok 2026 je dosáhnout alespoň provozní nuly – toho chce firma docílit zlepšením spolehlivosti aktiv, snižováním nákladů a řízením zásob. První čtvrtletí přineslo rekordní produkci v dolech Voisey's Bay (Kanada) a Onça Puma (Brazílie) a meziročně vzrostly prodeje niklu o 15 %. Přesto byznys dál tlačí převis nabídky z Indonésie a tlak na ceny.

Co může zhatit plány?

• Délka blokády Hormuzu a její dopad na přepravní náklady ve druhé polovině roku 2026 je největší proměnnou.
• Pokud se konflikt rozšíří nebo zůstanou lodní trasy narušené, mohou se dostat pod tlak i plánované hotovostní náklady C1 na železnou rudu (20–21,5 USD/t).
• Cesta niklu k provoznímu zisku stojí na udržení cen na londýnské burze kovů (LME) a na tom, že provozní výkonnost z prvního čtvrtletí vydrží – což není zaručeno.

Sečteno a podtrženo: Vale pluje ve složitých vodách, ale pod Pimentovým vedením se drží kurzu. Íránský konflikt je zatím spíše zvládnutelnou nákladovou nepříjemností než zásadní hrozbou. Produkční výhledy na rok 2026 zůstávají beze změny, strategie pro měď a železnou rudu běží podle plánu a největším krátkodobým rizikem zůstávají přetrvávající problémy v námořní přepravě.