JPMorgan a Pictet jdou proti proudu: Zvýšení sazeb ECB bude jen jednorázové gesto, tvrdí

Zatímco většina trhu s napětím očekává, že Evropská centrální banka (ECB) na svém zasedání 11. června odstartuje cyklus zvyšování úrokových sazeb, dva významní hráči na poli správy aktiv – JPMorgan Asset Management a Pictet Asset Management – razí radikálně odlišný názor. Jejich contrarian pozice vyvolává otázky, zda Frankfurtská instituce neudělá další historickou chybu.

Dva tábory mimo hlavní proud

JPMorgan Asset Management zastává scénář „jeden a dost“ (one and done). Očekávají sice, že ECB v červnu sáhne ke zvýšení sazeb, ale půjde pouze o symbolické „pojistné“ gesto. Zara Nokesová, globální tržní analytička JPMorgan AM, vysvětluje, že centrální banka chce dát najevo, že situaci sleduje, avšak vzhledem k chabému hospodářskému růstu eurozóny si další utahování měnové politiky jednoduše nemůže dovolit .

Pictet Asset Management a společnost Carmignac jsou ještě skeptičtější. Luca Paolini, hlavní stratég Pictetu, to formuloval jednoznačně: „Trh očekává tři zvýšení – oni pravděpodobně provedou jen jedno, aby ukázali, že sledují inflační data. Evropská ekonomika nenabírá na síle.“ Podle nich by tvůrci měnové politiky měli mít odvahu ponechat sazby beze změny. Současné inflační tlaky totiž považují za dočasné.

Tento postoj je v příkrém rozporu s tržním konsenzem, který počítá s celkovým nárůstem sazeb až o 75 bazických bodů do konce roku 2026 . Většina analytiků oslovených agenturou Bloomberg v květnu očekávala minimálně dvě zvýšení sazeb ještě letos .

Proč by ECB měla zůstat zdrženlivá? Ekonomické pozadí sporu

Klíčovým argumentem skeptiků je slabý ekonomický růst. Stagnující evropské hospodářství generuje jen minimální poptávkovou inflaci. Současný cenový šok, který vyhnal dubnovou inflaci v eurozóně na 3 % , je primárně nákladového rázu a stojí za ním prudký nárůst cen energií v důsledku války v Íránu. Ta vyhnala ceny ropy na několikaletá maxima a způsobila průmyslová úzká místa .

Zvýšení úrokových sazeb centrální bankou přitom dokáže účinně bojovat jen s poptávkovou inflací. Na nabídkový šok v podobě dražších energií je tento nástroj v podstatě tupý. JPMorgan AM i Pictet se obávají, že agresivní reakce ECB by zadušení ekonomiky spíše prohloubila, aniž by srazila inflaci.

Svou roli hrají i historické precedenty. ECB zvýšila sazby v roce 2008 i v roce 2011, v obou případech se tlaky na růst cen záhy ukázaly jako přechodné a banka tak v podstatě utáhla politiku těsně před vypuknutím globální finanční krize a dluhové krize eurozóny . Tyto epizody nyní odpůrci cyklu utahování připomínají jako varovný prst.

Geopolitika jako katalyzátor inflace i nejistoty

Konflikt na Blízkém východě přinesl typický stagflační impuls: inflace roste kvůli nabídkové straně ekonomiky, zatímco hospodářský růst oslabuje . Zastánci contrarian pohledu věří, že pokud se geopolitické napětí časem normalizuje, současný cenový šok odezní. ECB by na něj tedy neměla panicky reagovat.

Co to znamená pro trhy?

Pokud se JPMorgan, Pictet a Carmignac nemýlí, evropské dluhopisové trhy by mohly zažít výraznou rally. Současné výnosy státních bondů se nacházejí blízko několikaletých maxim právě kvůli započítanému agresivnímu zvyšování sazeb. Jeho rozpuštění by vedlo k růstu cen dluhopisů .

Samostatnou kapitolou jsou akcie: stratégové JPMorgan již dříve upozornili, že trhy přecenily riziko zvyšování sazeb centrálními bankami. To by podle nich mohlo vytvořit prostor pro oživení defenzivních sektorů, jako jsou spotřební zboží a utility .

Pro české investory, jejichž úspory či portfolia jsou často ovlivněny vývojem na evropských trzích, představuje tento spor signál k opatrnosti. Zasedání ECB 11. června nebude jen o jednom procentním bodu sazeb – napoví, jestli se naplní konsenzus, nebo se Frankfurtská instituce vydá cestou, kterou jí předpovídají jen ti nejodvážnější.