JPMorgan a Pictet jdou proti proudu: Zvýšení sazeb ECB bude jen jednorázové gesto, tvrdí

Proč by ECB měla zůstat zdrženlivá? Ekonomické pozadí sporu

Klíčovým argumentem skeptiků je slabý ekonomický růst. Stagnující evropské hospodářství generuje jen minimální poptávkovou inflaci. Současný cenový šok, který vyhnal dubnovou inflaci v eurozóně na 3 % , je primárně nákladového rázu a stojí za ním prudký nárůst cen energií v důsledku války v Íránu. Ta vyhnala ceny ropy na několikaletá maxima a způsobila průmyslová úzká místa .

Zvýšení úrokových sazeb centrální bankou přitom dokáže účinně bojovat jen s poptávkovou inflací. Na nabídkový šok v podobě dražších energií je tento nástroj v podstatě tupý. JPMorgan AM i Pictet se obávají, že agresivní reakce ECB by zadušení ekonomiky spíše prohloubila, aniž by srazila inflaci.

Svou roli hrají i historické precedenty. ECB zvýšila sazby v roce 2008 i v roce 2011, v obou případech se tlaky na růst cen záhy ukázaly jako přechodné a banka tak v podstatě utáhla politiku těsně před vypuknutím globální finanční krize a dluhové krize eurozóny . Tyto epizody nyní odpůrci cyklu utahování připomínají jako varovný prst.

Geopolitika jako katalyzátor inflace i nejistoty

Konflikt na Blízkém východě přinesl typický stagflační impuls: inflace roste kvůli nabídkové straně ekonomiky, zatímco hospodářský růst oslabuje . Zastánci contrarian pohledu věří, že pokud se geopolitické napětí časem normalizuje, současný cenový šok odezní. ECB by na něj tedy neměla panicky reagovat.

Co to znamená pro trhy?

Pokud se JPMorgan, Pictet a Carmignac nemýlí, evropské dluhopisové trhy by mohly zažít výraznou rally. Současné výnosy státních bondů se nacházejí blízko několikaletých maxim právě kvůli započítanému agresivnímu zvyšování sazeb. Jeho rozpuštění by vedlo k růstu cen dluhopisů .

Samostatnou kapitolou jsou akcie: stratégové JPMorgan již dříve upozornili, že trhy přecenily riziko zvyšování sazeb centrálními bankami. To by podle nich mohlo vytvořit prostor pro oživení defenzivních sektorů, jako jsou spotřební zboží a utility .

Pro české investory, jejichž úspory či portfolia jsou často ovlivněny vývojem na evropských trzích, představuje tento spor signál k opatrnosti. Zasedání ECB 11. června nebude jen o jednom procentním bodu sazeb – napoví, jestli se naplní konsenzus, nebo se Frankfurtská instituce vydá cestou, kterou jí předpovídají jen ti nejodvážnější.