Válka v Íránu mění pravidla hry: Ceny benzinu a nafty letí vzhůru, elektromobily získávají nečekanou výhodu

Šok u pumpy: Benzin a nafta na maximech

Dopady na peněženky řidičů jsou zdrcující, zejména ve Velké Británii, kde data ukazují dramatický nárůst.

• Historická maxima: Cena benzinu Natural 95 vyletěla z předválečných 1,32 libry za litr (cca 38 Kč) na 1,59 libry (cca 46 Kč) na konci května 2026 – nejvýše od prosince 2022 . Nafta vyšplhala až k 1,85 libry (cca 53 Kč) za litr .
• První pomoc nečekejte: Britští motoristé zaplatili jen za první měsíc konfliktu u pump o 307 milionů liber (téměř 9 miliard Kč) navíc. Vláda však zatím jakoukoliv plošnou kompenzaci odmítla .

Elektromobilita: Útěk od drahých paliv

Válka v Íránu paradoxně vytvořila nejsilnější ekonomický argument pro přechod na elektromobily v historii. Rozdíl v provozních nákladech se stal propastným.

• Pětkrát větší náklady: Analýza organizace Energy and Climate Intelligence Unit (ECIU) ukázala, že za prvních 100 dní války vzrostly náklady na provoz benzinových a naftových aut ve Velké Británii o 1,7 miliardy liber . Majitel spalovacího vozu zaplatil za tuto dobu o 175 liber (přes 5 000 Kč) více, než kdyby jezdil elektromobilem .
• Rekordní prodeje: V prvním čtvrtletí roku 2026 vyskočily prodeje plně elektrických aut na hlavních evropských trzích téměř o třetinu . Prudce rostl i zájem o ojeté elektromobily, jejichž prodeje napříč Evropou raketově vzrostly .
• Změna myšlení: Počet poptávek po elektrických vozech v Británii stoupl od začátku války o 23 % . Bank of America upozornila, že celková pětiletá nákladová výhoda elektromobilu (např. VW ID.3 oproti VW Golf) se v Evropě rozšířila na 2 500 až 8 500 eur .

Brusel hasí požár: Od daňových škrtů k energetické nezávislosti

Evropská unie, poučena krachem jednotného přístupu během plynové krize v roce 2022, se tentokrát snaží o koordinovanou, byť opatrnou reakci.

• Národní kroky první pomoci: Členské státy nejprve jednaly na vlastní pěst. Španělsko přijalo balíček za 5 miliard eur postavený na daňových škrtech (DPH na energie klesla z 21 % na 10 %) . Polsko volalo po „flexibilitě“ a národních řešeních .
• Balíček AccelerateEU: Dne 22. dubna 2026 představila Evropská komise komplexní strategii se 44 konkrétními akcemi. Ta zahrnuje snížení daní na elektřinu (aby byla levnější než plyn), koordinaci doplňování plynových zásobníků, optimalizaci distribuce leteckého paliva a masivní zrychlení zavádění čisté energie .
• Dlouhá cesta k suverenitě: Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen varoval, že vysoké ceny se nevrátí do normálu okamžitě ani po případném uzavření míru . Komise proto vyzvala členské státy, aby snížily cíle pro naplnění plynových zásobníků na 80 % a omezily poptávku . „Tohle musí být budíček a zlomový okamžik – kdy se Evropa odstřihne od závislosti na fosilních palivech a vykročí směrem k čisté energetické autonomii,“ prohlásila šéfka Komise Ursula von der Leyen .