Jak chce EU převrátit daňovou hierarchii a zlevnit elektřinu o 14 procent

Komise proto navrhuje úplně převrátit daňovou hierarchii: elektřina by měla být zdaněna méně než fosilní paliva . Hlavním legislativním nástrojem je plánovaná revize směrnice o zdanění energie (Energy Taxation Directive, ETD). Nový rámec by daňové sazby odvozoval od energetického obsahu a ekologické výkonnosti, nikoli od objemu. Tím by fakticky odstranil dosavadní skryté dotace pro fosilní paliva a učinil z čisté elektřiny levnější a logičtější volbu .

Revize ETD by rovněž členským státům umožnila snížit daně z elektřiny až na nulu pro energeticky náročná odvětví a – pokud to právní předpisy dovolují – i pro domácnosti . Tato strukturální změna má doplnit krátkodobá podpůrná opatření, k jejichž přijetí Komise země vyzývá už nyní.

Co plány přinášejí v praxi

Legislativní a politický balíček funguje prostřednictvím několika samostatných, ale vzájemně propojených kanálů:

1. Snížení daní z elektřiny pro domácnosti na minimum EU

Komise vyzvala členské státy, aby daně z elektřiny snížily na minimální úroveň, kterou umožňuje současné právo EU . Pro domácnosti činí toto minimum 0,1 centu za kWh, pro podniky 0,05 centu za kWh . Mnoho zemí se přitom od těchto hodnot výrazně odchyluje. Například v Německu je daň z elektřiny pro domácnosti 2,05 centu za kWh .

Pokud by všechny členské státy srazily národní daně z elektřiny na unijní minimum, klesly by podle odhadů Komise účty domácností až o 14 %, což představuje úsporu zhruba 200 eur ročně .

2. Odstranění daní pro nejzranitelnější

U zranitelných domácností a energeticky náročných průmyslových odvětví jde Komise ještě dál – doporučuje daň z elektřiny zcela zrušit nebo ji co nejvíce snížit. Balíček nástrojů zahrnuje cílené příspěvky, energetické poukázky, sociální tarify a snížené spotřební daně . Unijní země již nyní mají právní cesty, jak pro nejohroženější skupiny uplatnit nulové či snížené sazby, a Komise k jejich využívání aktivně vybízí .

3. Přepracování síťových poplatků na podporu elektrifikace

Významnou část ceny elektřiny určují náklady na sítě. Komise proto připravuje specializované Pokyny pro síťové poplatky odolné vůči budoucnosti, jejichž cílem je přenastavit tarifní struktury tak, aby snižovaly celkové náklady systému, odměňovaly flexibilitu a nepenalizovaly elektrifikaci a vlastní spotřebu . Smyslem je obrátit dosavadní logiku cenotvorby – tedy zlevnit využívání elektřiny oproti plynu a zároveň zachovat férové a efektivní pokrytí nákladů na sítě .

4. Urychlení zavádění chytrých měřičů a posílení práv občanů v energetice

Balíček pro energetické občany (Citizens‘ Energy Package), zveřejněný v březnu 2026, cíleně posiluje postavení spotřebitelů. Navrhuje konkrétní opatření, která lidem pomohou vyrábět, ukládat, sdílet a prodávat vlastní čistou energii – to vše ovšem závisí na masivním rozšíření chytrých měřičů a digitální síťové infrastruktury . Balíček zároveň tlačí na rychlejší implementaci již existujících ustanovení směrnice o elektřině, jež se týkají chytrého měření, dynamických cen a schémat sdílení energie .

5. Krizová pomoc prostřednictvím plánu AccelerateEU

Plán AccelerateEU, představený v dubnu 2026, přidává krizový rozměr. Zahrnuje energetické poukázky, koordinované plnění plynových zásobníků, opatření ke snížení poptávky, flexibilnější veřejnou podporu a platformu pro poptávku po surovinách – to vše na pomoc domácnostem a průmyslu zasaženým okamžitými cenovými šoky .

Proč právě teď: Blízkovýchodní konflikt jako nucený urychlovač

Spěch, s nímž Komise reformy prosazuje, nemá čistě ideologické důvody. Je ekonomický, hmatatelný a počítá se v miliardách.

Eskalace války v Íránu a širšího blízkovýchodního konfliktu na začátku roku 2026 tvrdě zasáhla energeticky závislé evropské hospodářství. Jen za prvních 44 dní konfliktu se účet EU za dovoz fosilních paliv zvýšil o více než 22 miliard eur – a to i přesto, že Evropa nedovezla ani o jedinou molekulu energie víc . Do konce března vzrostly ceny plynu v EU přibližně o 70 % a ceny ropy o 50 % .

Evropská centrální banka varovala, že krátkodobý dopad na globální dodávky ropy je větší než u tří předchozích energetických krizí z let 1973, 1979 a 2022 dohromady . Hormuzský průliv, přes který za normálních okolností proudí zhruba čtvrtina světového námořního obchodu s ropou, byl fakticky uzavřen, což přinutilo lodní dopravu k delším a dražším trasám a zvýšilo logistické náklady o 30 až 50 % .

Ještě ostřeji situaci shrnul eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen, když varoval, že ceny „v dohledné době neklesnou“, i kdyby boje okamžitě ustaly . Konflikt odhalil přetrvávající zranitelnost Evropy, přestože se jí podařilo snížit podíl ruského plynu na dodávkách ze 45 % v roce 2022 na 12 % v roce 2025 . V roce 2025 EU stále dovezla fosilní paliva v odhadované hodnotě 340 miliard eur, což ji vystavuje globálním cenovým šokům .

Samostatný pilíř: Sociální klimatický fond a litevský plán

Souběžně s daňovými a regulačními reformami běží další nástroj. Sociální klimatický fond, zřízený v rámci balíčku EU „Fit for 55“, směruje peníze členským státům na ochranu zranitelných domácností během energetické transformace. Země pro přístup k fondům předkládají národní Sociální klimatické plány na renovace budov, čisté vytápění a udržitelnou dopravu. Schválený litevský plán počítá s alokací přibližně 884 milionů eur; přesný údaj by však měl být nezávisle ověřen vůči oficiálnímu rozhodnutí Komise či oznámení litevské vlády .

Co to znamená pro domácnosti a firmy

V případě plného provedení navrhovaných opatření by průměrná evropská domácnost mohla na účtech za elektřinu ušetřit 14 % (zhruba 200 eur ročně). Energeticky náročný průmysl by získal flexibilitu fungovat s minimální, nebo dokonce nulovou daní z elektřiny, což by posílilo jeho konkurenceschopnost vůči globálním rivalům . Celkové úspory plynoucí ze zelenějšího, chytřejšího a flexibilnějšího energetického systému se odhadují na 45 miliard eur v roce 2025, 130 miliard ročně do roku 2030 a 260 miliard ročně do roku 2040 .

Klíčovou podmínkou úspěchu ovšem zůstává součinnost členských států. Komise může doporučovat nižší daně a chytřejší síťové poplatky, ale konečná rozhodnutí o daních, odvodech a povolovacích řízeních leží na bedrech národních vlád .