Expanze Starlinku: Od internetové konstelace k orbitálním datovým centrům s milionem satelitů

Starlink jako finanční motor SpaceX a cesta k rekordnímu IPO

Dne 20. května 2026 podala SpaceX u americké Komise pro cenné papíry (SEC) registrační prohlášení S-1, které oficiálně odstartovalo přípravy na primární veřejnou nabídku akcií (IPO). Firma cílí na valuaci mezi 1,75 a 2 biliony dolarů a chce získat přibližně 75 miliard dolarů. Akcie by se měly obchodovat na burze Nasdaq pod tickerem SPCX, a to už 12. června 2026 . Šlo by o největší IPO v historii lidstva.

Proč tak vysoké číslo? Hlavním důvodem je Starlink. V roce 2025 vygeneroval segment konektivity (tvořený především Starlinkem) tržby ve výši 11,4 miliardy dolarů, což představuje zhruba 61 % konsolidovaných příjmů celé SpaceX (18,7 miliardy dolarů) a meziroční růst o téměř 50 %. Ještě působivější je ziskovost: provozní zisk segmentu dosáhl 4,4 miliardy dolarů a upravená EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy) činila 7,2 miliardy dolarů při marži 63 % .

Počet předplatitelů Starlinku do konce roku 2025 překonal 10,3 milionu a do března 2026 služba fungovala ve 155 zemích . V prvním čtvrtletí 2026 už Starlink tvořil dokonce 69 % tržeb celé firmy .

Pozoruhodným detailem z registračního dokumentu S-1 je skutečnost, že konkurenční AI společnost Anthropic platí SpaceX 1,25 miliardy dolarů měsíčně za pronájem výpočetní kapacity v pozemních datových centrech Colossus 1 a 2. Tento kontrakt, trvající až do května 2029, v přepočtu znamená 15 miliard dolarů ročně a stal se jedním z klíčových argumentů ospravedlňujících dvoubilionovou valuaci .

Hlavní rizika a výzvy

1. Neověřená ekonomika orbitální AI

Plán na milion satelitů pro umělou inteligenci je bezprecedentní. Žádná orbitální výpočetní infrastruktura nebyla dosud ve velkém měřítku otestována a ekonomika výroby, vypouštění, údržby a napájení takového množství satelitů zůstává čistě spekulativní. Samotný dokument S-1 navíc přiznává, že segment xAI je na skupinové úrovni momentálně ztrátový . Mnozí odborníci považují žádost o milion satelitů spíše za vyjednávací pozici – podobně jako když SpaceX původně žádala o 29 988 satelitů pro Starlink Gen2, ale FCC jich v roce 2022 schválila jen 7 500 .

2. Riziko srážek na oběžné dráze

Orbitální kongesce roste exponenciálně. Evropský parlament upozorňuje, že rostoucí počet satelitů „zvyšuje riziko narušení služeb v důsledku srážky" . Starlink provedl mezi prosincem 2022 a květnem 2023 přes 25 000 úhybných manévrů, aby se vyhnul kolizím – do poloviny roku 2024 se toto číslo zdvojnásobilo na téměř 50 000 . Při představě milionu satelitů se toto riziko násobí a vyvolává obavy z takzvaného Kesslerova syndromu – řetězové reakce srážek, která by mohla znemožnit využívání určitých orbitálních drah .

3. Mezinárodní odpor a evropská regulační protiofenziva

Evropští politici stále hlasitěji mluví o „vesmírném zabírání území" (space land grabbing) a strategické závislosti na soukromé americké satelitní infrastruktuře pro citlivou vládní komunikaci . Evropská unie připravuje nový vesmírný zákon (EU Space Act), který by zavedl přísné environmentální a bezpečnostní standardy i pro americké satelitní služby dostupné evropským spotřebitelům. To vyvolává transatlantické napětí – šéf FCC Brendan Carr pohrozil omezením evropských operátorů na americkém trhu, pokud bude EU zvýhodňovat vlastní firmy .

4. IRIS² – Evropa se pokouší o vlastní cestu

Odpovědí Evropy na dominanci Starlinku je projekt IRIS² (Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite) – víceorbitální konstelace financovaná z veřejných i soukromých zdrojů. Akademické srovnávací simulace ukazují, že zatímco Starlink nabízí násobně vyšší agregovanou kapacitu, IRIS² poskytuje „strategické výhody v oblasti suverénní autonomie, bezpečnosti a odolnosti" pro kritickou komunikaci .

Problémem je, že IRIS² je stále v rané fázi vývoje a na plně konkurenční provoz si bude muset ještě roky počkat. Do té doby zůstává SpaceX se Starlinkem na trhu satelitního internetu prakticky bez skutečné alternativy .