Oficiální statistiky ale nemusí zachycovat celý rozsah problému. Ruský vicepremiér Alexandr Novak 4. června uvedl, že na trh se nedostává přibližně 12 milionů barelů denně — tedy více, než naznačují samotná čísla o omezené těžbě — a varoval před akutním fyzickým nedostatkem během několika měsíců, pokud bude konflikt pokračovat a státy Perského zálivu odloží investice . Mezinárodní agentura pro energii (IEA) podle květnové zprávy odhadovala, že kumulativní ztráty dodávek už v polovině května překročily jednu miliardu barelů .

Dopady se netýkají jen ropy. Zablokováno zůstává také více než 80 milionů tun ročních dodávek zkapalněného zemního plynu, což odpovídá zhruba pětině světové nabídky LNG .

Cena ropy: panika polevila, riziko trvá

Vývoj ceny ropy Brent dobře ukazuje, jak nervózní trh je. V březnu se cena vyšplhala přibližně na 126 dolarů za barel, což představovalo největší měsíční růst v historii záznamů . Na začátku června klesla přibližně k 95 dolarům, protože trh začal opatrně započítávat možnost jednání mezi Spojenými státy a Íránem .

Tento pokles však neznamená návrat k normálu. Cena nyní neodráží jen fyzický nedostatek ropy, ale také pravděpodobnost — zatím nepotvrzeného — diplomatického průlomu. Jakýkoli signál o otevření průlivu proto může cenu prudce poslat dolů, zatímco další zhoršení bezpečnostní situace ji může znovu rychle zvýšit.

JPMorgan v polovině května varoval, že komerční zásoby ropy v zemích OECD mohou začátkem června dosáhnout „provozně stresové úrovně“. Pokud by průliv zůstal prakticky uzavřený a zásoby by dál ubývaly stejným tempem jako v dubnu, mohly by se do konce měsíce dostat na kriticky nízkou úroveň .

Rozcházející se výhled poptávky

Válka přiměla analytiky přepsat prognózy na roky 2026 a 2027. OPEC ve své květnové zprávě snížil odhad růstu světové poptávky pro rok 2026 z přibližně 1,4 na 1,2 milionu barelů denně a jako důvod výslovně uvedl narušení způsobené válkou s Íránem .

Pro rok 2027 je ale kartel optimističtější: odhad zvýšil na zhruba 1,5 milionu barelů denně, tedy přibližně o 0,2 milionu barelů denně oproti předchozí prognóze. OPEC sází na rychlé oživení ekonomik mimo OECD, jakmile se dodávky přes Hormuz obnoví .

Americký Úřad pro energetické informace (EIA) vidí letošní vývoj podstatně opatrněji. Ve svém červnovém krátkodobém výhledu snížil očekávaný růst globální poptávky v roce 2026 na pouhých 0,2 milionu barelů denně. Největší pokles poptávky předpokládá v Asii, která je na dodávkách ropy z Blízkého východu nejvíce závislá .

EIA zároveň očekává, že se poptávka v roce 2027 odrazí a vzroste o 1,5 milionu barelů denně. Ani po znovuotevření průlivu se však podle úřadu většina předválečných výrobních a obchodních toků nevrátí dříve než koncem roku 2026 nebo začátkem roku 2027 . Konkrétní prognózy poptávky IEA pro roky 2026 a 2027 nebyly v dostupných podkladech zachyceny; její květnová zpráva byla citována především v souvislosti s odhadem odstavené produkce v Perském zálivu .

Rusko a Saúdská Arábie: spolupráce pod tlakem

Setkání saúdského ministra energetiky prince Abdulazíze bin Salmána s ruským vicepremiérem Alexandrem Novakem 4. června na okraji Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra fungovalo jako neformální předehra ministerské schůzky OPEC+ .

Princ Abdulazíz veřejně vyzval ke „stabilizaci energetického sektoru“. Jeho slova přišla ve chvíli, kdy války v Íránu a na Ukrajině omezují produkci významných producentů a zvyšují tlak na ceny . Rusko a Saúdská Arábie nyní dohromady představují více než 20 % světové produkce ropy, takže jejich shoda bude mít na výsledek jednání zásadní vliv .

Novakovo varování před skrytým výpadkem 12 milionů barelů denně zároveň naznačuje, že Moskva považuje trh za mnohem napjatější, než vyplývá z oficiálních kvót. Z tohoto pohledu by příliš rychlé zvýšení těžby mohlo být riskantní, pokud by Hormuz zůstal uzavřený .

Co je ve hře 7. června

Čtyřicáté první zasedání ministrů OPEC a nečlenských zemí OPEC+ bude prvním plným ministerským jednáním od odchodu Spojených arabských emirátů z OPEC, který nabyl účinnosti 1. května . Nejde jen o politické gesto. SAE disponovaly významnou volnou těžební kapacitou a EIA proto snížila odhad průměrné volné kapacity OPEC pro rok 2027 z 3,8 na 2,5 milionu barelů denně .

Podle informací o programu jednání se očekává schválení dalšího zvýšení produkce o 188 000 barelů denně pro červenec. Šlo by o pokračování postupného rušení dobrovolných škrtů, které se datují do dubna 2023 . Hlavní otázkou však zůstává, zda aliance tento proces ponechá beze změny, urychlí jej, nebo naopak pozastaví.

Brent se v první červnové dekádě pohyboval přibližně v pásmu 95 až 101 dolarů za barel, tedy v blízkosti či pod spodní hranicí 90 až 100 dolarů, kterou řada rozpočtů zemí Perského zálivu potřebuje k vyrovnanému hospodaření . Členové tak čelí protichůdným tlakům. Rychlejší růst těžby by mohl v případě diplomatického průlomu způsobit prudký propad cen. Přílišná zdrženlivost by zase mohla znamenat ztrátu podílu na trhu ve prospěch producentů mimo OPEC+ .

Rozhodující proměnnou je čas. Pokud bude Hormuz dál uzavřený, budou ubývat zásoby a zároveň poroste tlak na fyzické dodávky. Červnové jednání se proto z běžné debaty o kvótách mění v krizové řízení: OPEC+ musí sladit politickou soudržnost, příjmy producentů a realitu trhu, na němž se dostupné barely rychle stávají vzácnějším zbožím.

Oficiální statistiky ale nemusí zachycovat celý rozsah problému. Ruský vicepremiér Alexandr Novak 4. června uvedl, že na trh se nedostává přibližně 12 milionů barelů denně — tedy více, než naznačují samotná čísla o omezené těžbě — a varoval před akutním fyzickým nedostatkem během několika měsíců, pokud bude konflikt pokračovat a státy Perského zálivu odloží investice . Mezinárodní agentura pro energii (IEA) podle květnové zprávy odhadovala, že kumulativní ztráty dodávek už v polovině května překročily jednu miliardu barelů .

Dopady se netýkají jen ropy. Zablokováno zůstává také více než 80 milionů tun ročních dodávek zkapalněného zemního plynu, což odpovídá zhruba pětině světové nabídky LNG .

Cena ropy: panika polevila, riziko trvá

Vývoj ceny ropy Brent dobře ukazuje, jak nervózní trh je. V březnu se cena vyšplhala přibližně na 126 dolarů za barel, což představovalo největší měsíční růst v historii záznamů . Na začátku června klesla přibližně k 95 dolarům, protože trh začal opatrně započítávat možnost jednání mezi Spojenými státy a Íránem .

Tento pokles však neznamená návrat k normálu. Cena nyní neodráží jen fyzický nedostatek ropy, ale také pravděpodobnost — zatím nepotvrzeného — diplomatického průlomu. Jakýkoli signál o otevření průlivu proto může cenu prudce poslat dolů, zatímco další zhoršení bezpečnostní situace ji může znovu rychle zvýšit.

JPMorgan v polovině května varoval, že komerční zásoby ropy v zemích OECD mohou začátkem června dosáhnout „provozně stresové úrovně“. Pokud by průliv zůstal prakticky uzavřený a zásoby by dál ubývaly stejným tempem jako v dubnu, mohly by se do konce měsíce dostat na kriticky nízkou úroveň .

Rozcházející se výhled poptávky

Válka přiměla analytiky přepsat prognózy na roky 2026 a 2027. OPEC ve své květnové zprávě snížil odhad růstu světové poptávky pro rok 2026 z přibližně 1,4 na 1,2 milionu barelů denně a jako důvod výslovně uvedl narušení způsobené válkou s Íránem .

Pro rok 2027 je ale kartel optimističtější: odhad zvýšil na zhruba 1,5 milionu barelů denně, tedy přibližně o 0,2 milionu barelů denně oproti předchozí prognóze. OPEC sází na rychlé oživení ekonomik mimo OECD, jakmile se dodávky přes Hormuz obnoví .

Americký Úřad pro energetické informace (EIA) vidí letošní vývoj podstatně opatrněji. Ve svém červnovém krátkodobém výhledu snížil očekávaný růst globální poptávky v roce 2026 na pouhých 0,2 milionu barelů denně. Největší pokles poptávky předpokládá v Asii, která je na dodávkách ropy z Blízkého východu nejvíce závislá .

EIA zároveň očekává, že se poptávka v roce 2027 odrazí a vzroste o 1,5 milionu barelů denně. Ani po znovuotevření průlivu se však podle úřadu většina předválečných výrobních a obchodních toků nevrátí dříve než koncem roku 2026 nebo začátkem roku 2027 . Konkrétní prognózy poptávky IEA pro roky 2026 a 2027 nebyly v dostupných podkladech zachyceny; její květnová zpráva byla citována především v souvislosti s odhadem odstavené produkce v Perském zálivu .

Rusko a Saúdská Arábie: spolupráce pod tlakem

Setkání saúdského ministra energetiky prince Abdulazíze bin Salmána s ruským vicepremiérem Alexandrem Novakem 4. června na okraji Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra fungovalo jako neformální předehra ministerské schůzky OPEC+ .

Princ Abdulazíz veřejně vyzval ke „stabilizaci energetického sektoru“. Jeho slova přišla ve chvíli, kdy války v Íránu a na Ukrajině omezují produkci významných producentů a zvyšují tlak na ceny . Rusko a Saúdská Arábie nyní dohromady představují více než 20 % světové produkce ropy, takže jejich shoda bude mít na výsledek jednání zásadní vliv .

Novakovo varování před skrytým výpadkem 12 milionů barelů denně zároveň naznačuje, že Moskva považuje trh za mnohem napjatější, než vyplývá z oficiálních kvót. Z tohoto pohledu by příliš rychlé zvýšení těžby mohlo být riskantní, pokud by Hormuz zůstal uzavřený .

Co je ve hře 7. června

Čtyřicáté první zasedání ministrů OPEC a nečlenských zemí OPEC+ bude prvním plným ministerským jednáním od odchodu Spojených arabských emirátů z OPEC, který nabyl účinnosti 1. května . Nejde jen o politické gesto. SAE disponovaly významnou volnou těžební kapacitou a EIA proto snížila odhad průměrné volné kapacity OPEC pro rok 2027 z 3,8 na 2,5 milionu barelů denně .

Podle informací o programu jednání se očekává schválení dalšího zvýšení produkce o 188 000 barelů denně pro červenec. Šlo by o pokračování postupného rušení dobrovolných škrtů, které se datují do dubna 2023 . Hlavní otázkou však zůstává, zda aliance tento proces ponechá beze změny, urychlí jej, nebo naopak pozastaví.

Brent se v první červnové dekádě pohyboval přibližně v pásmu 95 až 101 dolarů za barel, tedy v blízkosti či pod spodní hranicí 90 až 100 dolarů, kterou řada rozpočtů zemí Perského zálivu potřebuje k vyrovnanému hospodaření . Členové tak čelí protichůdným tlakům. Rychlejší růst těžby by mohl v případě diplomatického průlomu způsobit prudký propad cen. Přílišná zdrženlivost by zase mohla znamenat ztrátu podílu na trhu ve prospěch producentů mimo OPEC+ .

Rozhodující proměnnou je čas. Pokud bude Hormuz dál uzavřený, budou ubývat zásoby a zároveň poroste tlak na fyzické dodávky. Červnové jednání se proto z běžné debaty o kvótách mění v krizové řízení: OPEC+ musí sladit politickou soudržnost, příjmy producentů a realitu trhu, na němž se dostupné barely rychle stávají vzácnějším zbožím.