Evropská unie spouští ambiciózní plán na digitální nezávislost. Co obnáší a proč přichází právě teď?

Aby byla EU připravena na případné krize, návrh také uděluje Evropské komisi mimořádné pravomoci. V době nedostatku čipů by mohla nařídit prioritizaci výroby pro kritická odvětví, a to i s možností přepsání existujících obchodních smluv .

2. Cloud and AI Development Act (CADA): Třikrát více datových center

Zákon o rozvoji cloudu a AI (CADA) je ambiciózním plánem na masivní rozšíření evropské digitální infrastruktury. Jeho hlavní cíle zahrnují:

• Nejméně ztrojnásobení kapacity datových center v EU během následujících pěti až sedmi let .
• Vytvoření zrychlených „zón pro výstavbu datových center“ s cílem vydávat stavební povolení do 12 měsíců .
• Zavedení zcela nového čtyřstupňového rámce suverenity pro cloudové služby využívané veřejnou správou. Nejpřísnější stupeň by fakticky vyloučil poskytovatele, kteří podléhají zahraniční jurisdikci, s jasným narážkou na americké zákony jako je CLOUD Act, který umožňuje úřadům USA přístup k datům uloženým v zahraničí .
• Vznik „Iniciativ pro vedoucí postavení v cloudu a AI“, které mají prostřednictvím financování výzkumu a podpory průmyslového nasazení pomoci škálovat evropské schopnosti v těchto oblastech .

3. Strategie EU pro open-source

V EU působí více než tři miliony vývojářů přispívajících do open-source projektů, a nová strategie se snaží tento potenciál využít na maximum. Plán zahrnuje škálování open-source alternativ v cloudu, AI, kybernetické bezpečnosti i polovodičích. Součástí jsou také nové směrnice pro veřejné zakázky, které by měly povzbudit využívání otevřeného softwaru ve státní správě, což by mělo snížit závislost na proprietárních řešeních .

4. Strategický plán digitalizace a AI v energetice

S rostoucím počtem datových center roste i jejich energetická náročnost. Tento plán proto stanovuje, jak lze pomocí AI a digitálních nástrojů udržitelně integrovat datová centra do energetických soustav. Počítá s úzkou spoluprací mezi energetickým a digitálním sektorem, aby se zajistila stabilita sítí a dostatek čisté energie .

Proč právě teď? Von der Leyen mluví o bezpečnosti a volbě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zasadila celý balíček do roviny bezpečnosti, sebeurčení a strategické nutnosti. Její slova nenechávají nikoho na pochybách, že Unie vnímá současnou závislost jako nepřijatelné riziko:

„Nemůžeme si dovolit být závislí na jiných v technologiích, které udržují v chodu naše nemocnice, stabilitu našich energetických sítí a bezpečnost našich služeb. Jde o ochranu našich občanů, obranu našich zájmů a vytváření vlastních rozhodnutí. Evropa má talent, excelenci ve výzkumu, průmyslovou základnu a jednotný trh. Společně musíme tyto silné stránky proměnit v technologickou suverenitu.“

Argumentace je podložena tvrdými čísly. Evropská komise uvádí, že EU ročně utratí astronomických 264 miliard eur převážně za proprietární IT produkty a služby z USA. Americké cloudové společnosti ovládají přes 70 % trhu EU, zatímco Evropa sama produkuje méně než 10 % celosvětové produkce polovodičů . Tato nerovnováha se v éře překotného rozvoje AI stává palčivým strategickým problémem. Podle Komise balíček podpoří ambici EU stát se „AI kontinentem“ a globálním lídrem ve vývoji a adopci umělé inteligence .

Tanec mezi autonomií a aliancí: Vztahy EU-USA za prezidenta Trumpa

Balíček byl představen na pozadí napjatých vztahů mezi EU a USA za vlády prezidenta Trumpa, což je faktor, který více zdrojů uvádí jako klíčový motor celé iniciativy . Návrhy, zejména rámec suverenity, mohou dále přiživit napětí, protože USA již dříve považovaly podobné evropské technologické zákony za protekcionistická opatření, která nespravedlivě penalizují americké firmy .

Situace je však složitější. Ironií osudu byl balíček představen jen dva dny poté, co EU signalizovala, že se připojí k USA vedené alianci Pax Silica, která koordinuje kontroly vývozu polovodičů do Číny . To dokonale ilustruje křehký balanc, o který se Brusel snaží – na jedné straně si buduje vlastní kapacity a snižuje závislost, na druhé straně se v otázce Číny staví po bok Washingtonu. Rámec suverenity s odkazem na „legislativu třetích zemí vyžadující přístup k datům uloženým v Evropě“ je široce chápán jako cílení na americké extrateritoriální zákony, konkrétně CLOUD Act .

Závěrem: Začátek dlouhé cesty

Balíček evropské technologické suverenity je bezpochyby historickým milníkem a nejambicióznějším pokusem EU o získání kontroly nad vlastním digitálním osudem. Od čipů, přes infrastrukturu datových center a cloudové služby až po software, pokrývá celý technologický stack. Jeho úspěch však bude záviset na mnoha faktorech – od schopnosti přilákat masivní soukromé investice ve výši až 200 miliard eur, přes překonání byrokratických překážek při výstavbě, až po diplomatické manévrování mezi protekcionismem a spoluprací s klíčovými spojenci . Jedno je jisté: Evropa dala jasně najevo, že ve hře o digitální budoucnost už nechce být jen pasivním hráčem.