Do června USTR dospěl k závěru, že všech 60 vyšetřovaných ekonomik má nedostatky, a vytvořil dvoustupňový systém navrhovaných sankčních cel podle závažnosti zjištění .

• 10% clo pro 16 ekonomik: Do této skupiny patří EU, Kanada, Mexiko, Tchaj-wan a Spojené království. Tyto ekonomiky byly vyhodnoceny tak, že mají určitou formu částečného zákazu nebo přijaly relevantní závazky prostřednictvím obchodních dohod, ale nedokázaly je účinně vymáhat .
• 12,5% clo pro 44 ekonomik: Tato kategorie se zaměřuje na země, u nichž USA usoudily, že nemají žádné nebo nedostatečné zákazy. Seznam zahrnuje velké ekonomiky jako Čínu, Indii, Japonsko, Jižní Koreu, Brazílii a Austrálii .

V prohlášení americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer označil tento krok za opatření na ochranu amerických pracovníků. „Selhání našich nejdůležitějších obchodních partnerů při řešení dovozu zboží vyrobeného nucenou prací je nepřijatelné. Vytváří to dynamiku, kdy jsou američtí pracovníci nuceni globálně soutěžit na nerovném hřišti,“ uvedl . Analytici tento krok vnímají jako součást širší snahy Trumpovy administrativy posílit své celní bariéry a získat nové obchodní páky .

Čína: Odmítnutí a ostrá kritika

Reakce Číny byla rychlá a jednoznačná, odmítla právní základ i skutková tvrzení amerického návrhu. Mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning označila zjištění USA za „záminku“ k protekcionismu a popřela existenci nucené práce v čínských výrobních sektorech .

„V Číně neexistuje žádná takzvaná nucená práce a odmítáme její zneužívání jako záminky pro politickou manipulaci,“ uvedla Mao a charakterizovala cla jako jednostrannou akci, proti které se Čína důrazně staví .

Kromě popření obvinění Peking vydal jasné varování před důsledky eskalace obchodního napětí. „Celní války a obchodní války nejsou v zájmu žádné strany,“ řekla Mao a dodala, že Čína přijme nezbytná opatření na ochranu svých práv a zájmů . Tato formulace ponechává otevřené dveře pro případná čínská odvetná cla nebo jiné obchodní překážky.

EU: Výzva k dodržování stávajících dohod

Také Evropská unie reagovala ostře, přičemž představitelé vyjadřovali směs nevíry a frustrace. Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange označil americká zjištění za „naprosto absurdní“ s argumentem, že EU již přijala jedny z nejpřísnějších pravidel na světě zaměřených na produkty vyrobené nucenou prací .

Mluvčí Evropské komise pro obchod Olof Gill formálně označil navrhovaná cla za „neopodstatněná“ . Klíčové je, že EU spojila své námitky s nedávno uzavřenou obchodní dohodou s USA a uvedla, že očekává, že Washington bude „plně respektovat podmínky obchodní dohody“.

Gill varoval, že jakákoli dodatečná cla uvalená nad rámec dohodnutých sazeb by byla „nepřijatelná“ . Komise dala najevo, že je připravena jednat, a zopakovala svůj pevný postoj z března, kdy uvedla, že „rozhodně a přiměřeně odpoví na jakékoli porušení společného prohlášení EU-USA“ .

Co bude dál

Je důležité si uvědomit, že tato cla zůstávají návrhem a zatím nejsou v platnosti. USTR zahájil období pro veřejné připomínky, přičemž písemné podání je možné do 6. července 2026 a související slyšení mají začít následující den, 7. července . Toto okno umožňuje dotčeným zemím, podnikům a dalším zainteresovaným stranám zpochybnit zjištění a případnou odvetu před zavedením jakýchkoli konečných cel. Konečné celní sazby, rozsah a datum implementace se mohou na základě tohoto konzultačního procesu změnit.

Do června USTR dospěl k závěru, že všech 60 vyšetřovaných ekonomik má nedostatky, a vytvořil dvoustupňový systém navrhovaných sankčních cel podle závažnosti zjištění .

• 10% clo pro 16 ekonomik: Do této skupiny patří EU, Kanada, Mexiko, Tchaj-wan a Spojené království. Tyto ekonomiky byly vyhodnoceny tak, že mají určitou formu částečného zákazu nebo přijaly relevantní závazky prostřednictvím obchodních dohod, ale nedokázaly je účinně vymáhat .
• 12,5% clo pro 44 ekonomik: Tato kategorie se zaměřuje na země, u nichž USA usoudily, že nemají žádné nebo nedostatečné zákazy. Seznam zahrnuje velké ekonomiky jako Čínu, Indii, Japonsko, Jižní Koreu, Brazílii a Austrálii .

V prohlášení americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer označil tento krok za opatření na ochranu amerických pracovníků. „Selhání našich nejdůležitějších obchodních partnerů při řešení dovozu zboží vyrobeného nucenou prací je nepřijatelné. Vytváří to dynamiku, kdy jsou američtí pracovníci nuceni globálně soutěžit na nerovném hřišti,“ uvedl . Analytici tento krok vnímají jako součást širší snahy Trumpovy administrativy posílit své celní bariéry a získat nové obchodní páky .

Čína: Odmítnutí a ostrá kritika

Reakce Číny byla rychlá a jednoznačná, odmítla právní základ i skutková tvrzení amerického návrhu. Mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning označila zjištění USA za „záminku“ k protekcionismu a popřela existenci nucené práce v čínských výrobních sektorech .

„V Číně neexistuje žádná takzvaná nucená práce a odmítáme její zneužívání jako záminky pro politickou manipulaci,“ uvedla Mao a charakterizovala cla jako jednostrannou akci, proti které se Čína důrazně staví .

Kromě popření obvinění Peking vydal jasné varování před důsledky eskalace obchodního napětí. „Celní války a obchodní války nejsou v zájmu žádné strany,“ řekla Mao a dodala, že Čína přijme nezbytná opatření na ochranu svých práv a zájmů . Tato formulace ponechává otevřené dveře pro případná čínská odvetná cla nebo jiné obchodní překážky.

EU: Výzva k dodržování stávajících dohod

Také Evropská unie reagovala ostře, přičemž představitelé vyjadřovali směs nevíry a frustrace. Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange označil americká zjištění za „naprosto absurdní“ s argumentem, že EU již přijala jedny z nejpřísnějších pravidel na světě zaměřených na produkty vyrobené nucenou prací .

Mluvčí Evropské komise pro obchod Olof Gill formálně označil navrhovaná cla za „neopodstatněná“ . Klíčové je, že EU spojila své námitky s nedávno uzavřenou obchodní dohodou s USA a uvedla, že očekává, že Washington bude „plně respektovat podmínky obchodní dohody“.

Gill varoval, že jakákoli dodatečná cla uvalená nad rámec dohodnutých sazeb by byla „nepřijatelná“ . Komise dala najevo, že je připravena jednat, a zopakovala svůj pevný postoj z března, kdy uvedla, že „rozhodně a přiměřeně odpoví na jakékoli porušení společného prohlášení EU-USA“ .

Co bude dál

Je důležité si uvědomit, že tato cla zůstávají návrhem a zatím nejsou v platnosti. USTR zahájil období pro veřejné připomínky, přičemž písemné podání je možné do 6. července 2026 a související slyšení mají začít následující den, 7. července . Toto okno umožňuje dotčeným zemím, podnikům a dalším zainteresovaným stranám zpochybnit zjištění a případnou odvetu před zavedením jakýchkoli konečných cel. Konečné celní sazby, rozsah a datum implementace se mohou na základě tohoto konzultačního procesu změnit.