V praxi to znamená rychlejší záplatování systémů, důslednější testování odolnosti a odstranění dříve zjištěných nedostatků v kyberbezpečnosti i řízení rizik dodavatelů. Součástí očekávání je také plné dodržování evropského nařízení DORA, které upravuje digitální provozní odolnost finančních institucí .

Proč je v centru pozornosti právě Claude Mythos Preview

Claude Mythos Preview je nový špičkový model společnosti Anthropic. Veřejně uvolněn nebyl. Firma jej zpřístupnila pouze prověřeným partnerům v rámci programu Project Glasswing, do něhož patří přibližně 40 technologických a finančních společností označovaných za kritické. Model má být používán k obrannému testování kybernetické bezpečnosti .

Přestože k němu většina evropských bank přímý přístup nemá, jeho schopnosti změnily představu o tom, jak rychle mohou útočníci vyhledávat a zneužívat slabiny v IT prostředí .

Co z Mythosu dělá nový typ hrozby

Dokáže provádět vícekrokové útoky samostatně

V kontrolovaných testech britského AI Security Institute (AISI) dostal model cíl a přístup k síti. Dokázal samostatně provádět vícestupňové útoky na zranitelné sítě, vyhledávat bezpečnostní chyby a následně je zneužívat — úkoly, které by lidským odborníkům zabraly dny práce .

Mythos Preview byl zároveň prvním testovaným modelem, který od začátku do konce vyřešil simulovaný 32krokový útok na firemní síť. Kompletní kompromitace se mu podařila ve třech z deseti pokusů; v průměru dokončil 22 z 32 kroků .

Hledá zranitelnosti ve velkém a strojovou rychlostí

Anthropic uvedl, že model při vlastním testování našel „tisíce zranitelností s vysokou závažností“, a to včetně chyb v každém z hlavních operačních systémů a webových prohlížečů . Podle společnosti dokáže při zadání od uživatele identifikovat a následně zneužít také takzvané zero-day zranitelnosti — chyby, o nichž dodavatel softwaru dosud neví a pro něž zatím neexistuje oprava .

Tím se dramaticky zkracuje tradiční časový prostor mezi odhalením chyby a jejím zneužitím v reálném světě. Pro banky je problém o to větší, že řada institucí stále provozuje složité, roztříštěné a někdy i desítky let staré systémy .

Riziko se může přelít do celého finančního systému

Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že rychle se vyvíjející kybernetická rizika poháněná umělou inteligencí by při nedostatečném řízení mohla „destabilizovat finanční systém“. Úřady proto podle fondu nemají tyto hrozby vnímat pouze jako technický nebo provozní problém, ale jako otázku odolnosti celého systému .

Obava spočívá v možnosti koordinovaných útoků proti vzájemně propojené finanční infrastruktuře. Incident u jedné banky nebo klíčového technologického dodavatele by se tak mohl rychleji přenést na další instituce a narušit kritické finanční služby.

Jak zásah souvisí s plánem ECB na roky 2026–2028

Reakce na Mythos není izolovaným poplachem. Zapadá do dohledových priorit ECB pro období 2026–2028, které se poprvé po pěti letech soustředí na dvě hlavní priority .

Téma AI kybernetických útoků spadá především pod Prioritu 2: posílení provozní odolnosti bank a robustních kapacit ICT . V jejím rámci ECB očekává zejména:

• plné plnění nařízení DORA, včetně pravidel pro rizika externích ICT dodavatelů, hlášení incidentů a testování digitální provozní odolnosti ;
• rychlé odstranění známých nedostatků v kybernetické bezpečnosti a řízení rizik třetích stran ;
• vyspělejší dlouhodobou digitální strategii a řízení rizik spojených s AI, například kontrolu kvality dat, vysvětlitelnost výstupů modelů, průběžné řízení modelů a jasné určení odpovědnosti ;
• omezení závislosti na omezeném počtu mimoevropských poskytovatelů AI, stejně jako rizik koncentrace, uzamčení u dodavatele a obtížného přechodu k alternativnímu řešení .

Nejdůležitější změna spočívá v tom, že ECB už AI riziko neřeší pouze jako otázku technologií. Stává se z něj téma obezřetnostního dohledu — tedy otázka bezpečnosti, stability a schopnosti bank nepřerušit klíčové služby ani při závažném útoku.

Banky proto nemají předkládat jen obecné principy nebo experimentální projekty. Očekávají se konkrétní a financované plány nápravy. Schopnost přežít rozsáhlý kybernetický incident podporovaný AI a udržet základní provoz se v letech 2026–2028 stává jedním z měřítek bezpečnosti a stability bank .

V praxi to znamená rychlejší záplatování systémů, důslednější testování odolnosti a odstranění dříve zjištěných nedostatků v kyberbezpečnosti i řízení rizik dodavatelů. Součástí očekávání je také plné dodržování evropského nařízení DORA, které upravuje digitální provozní odolnost finančních institucí .

Proč je v centru pozornosti právě Claude Mythos Preview

Claude Mythos Preview je nový špičkový model společnosti Anthropic. Veřejně uvolněn nebyl. Firma jej zpřístupnila pouze prověřeným partnerům v rámci programu Project Glasswing, do něhož patří přibližně 40 technologických a finančních společností označovaných za kritické. Model má být používán k obrannému testování kybernetické bezpečnosti .

Přestože k němu většina evropských bank přímý přístup nemá, jeho schopnosti změnily představu o tom, jak rychle mohou útočníci vyhledávat a zneužívat slabiny v IT prostředí .

Co z Mythosu dělá nový typ hrozby

Dokáže provádět vícekrokové útoky samostatně

V kontrolovaných testech britského AI Security Institute (AISI) dostal model cíl a přístup k síti. Dokázal samostatně provádět vícestupňové útoky na zranitelné sítě, vyhledávat bezpečnostní chyby a následně je zneužívat — úkoly, které by lidským odborníkům zabraly dny práce .

Mythos Preview byl zároveň prvním testovaným modelem, který od začátku do konce vyřešil simulovaný 32krokový útok na firemní síť. Kompletní kompromitace se mu podařila ve třech z deseti pokusů; v průměru dokončil 22 z 32 kroků .

Hledá zranitelnosti ve velkém a strojovou rychlostí

Anthropic uvedl, že model při vlastním testování našel „tisíce zranitelností s vysokou závažností“, a to včetně chyb v každém z hlavních operačních systémů a webových prohlížečů . Podle společnosti dokáže při zadání od uživatele identifikovat a následně zneužít také takzvané zero-day zranitelnosti — chyby, o nichž dodavatel softwaru dosud neví a pro něž zatím neexistuje oprava .

Tím se dramaticky zkracuje tradiční časový prostor mezi odhalením chyby a jejím zneužitím v reálném světě. Pro banky je problém o to větší, že řada institucí stále provozuje složité, roztříštěné a někdy i desítky let staré systémy .

Riziko se může přelít do celého finančního systému

Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že rychle se vyvíjející kybernetická rizika poháněná umělou inteligencí by při nedostatečném řízení mohla „destabilizovat finanční systém“. Úřady proto podle fondu nemají tyto hrozby vnímat pouze jako technický nebo provozní problém, ale jako otázku odolnosti celého systému .

Obava spočívá v možnosti koordinovaných útoků proti vzájemně propojené finanční infrastruktuře. Incident u jedné banky nebo klíčového technologického dodavatele by se tak mohl rychleji přenést na další instituce a narušit kritické finanční služby.

Jak zásah souvisí s plánem ECB na roky 2026–2028

Reakce na Mythos není izolovaným poplachem. Zapadá do dohledových priorit ECB pro období 2026–2028, které se poprvé po pěti letech soustředí na dvě hlavní priority .

Téma AI kybernetických útoků spadá především pod Prioritu 2: posílení provozní odolnosti bank a robustních kapacit ICT . V jejím rámci ECB očekává zejména:

• plné plnění nařízení DORA, včetně pravidel pro rizika externích ICT dodavatelů, hlášení incidentů a testování digitální provozní odolnosti ;
• rychlé odstranění známých nedostatků v kybernetické bezpečnosti a řízení rizik třetích stran ;
• vyspělejší dlouhodobou digitální strategii a řízení rizik spojených s AI, například kontrolu kvality dat, vysvětlitelnost výstupů modelů, průběžné řízení modelů a jasné určení odpovědnosti ;
• omezení závislosti na omezeném počtu mimoevropských poskytovatelů AI, stejně jako rizik koncentrace, uzamčení u dodavatele a obtížného přechodu k alternativnímu řešení .

Nejdůležitější změna spočívá v tom, že ECB už AI riziko neřeší pouze jako otázku technologií. Stává se z něj téma obezřetnostního dohledu — tedy otázka bezpečnosti, stability a schopnosti bank nepřerušit klíčové služby ani při závažném útoku.

Banky proto nemají předkládat jen obecné principy nebo experimentální projekty. Očekávají se konkrétní a financované plány nápravy. Schopnost přežít rozsáhlý kybernetický incident podporovaný AI a udržet základní provoz se v letech 2026–2028 stává jedním z měřítek bezpečnosti a stability bank .