I přes tento rozdíl je širší obraz zřejmý: ekonomická aktivita zůstává pod hranicí růstu a podniky čelí slabší poptávce i vyšším nákladům.

Zhoršený výhled růstu

Evropská komise snížila prognózu růstu HDP Evropské unie pro rok 2026 na 1,1 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než v podzimní prognóze z roku 2025. Zároveň zvýšila odhad inflace o celý jeden procentní bod.

ECB ve svých březnových projekcích očekává, že reálný HDP eurozóny v roce 2026 vzroste o 0,9 %. Oproti předchozí prognóze jde o snížení o 0,3 procentního bodu, které banka přičítá mimo jiné eskalaci války na Blízkém východě.

Konkrétní předpověď, že HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí klesne o 0,2 %, však poskytnuté oficiální zdroje nepotvrzují. Podporují pouze závěr, že hospodářský výhled se citelně zhoršil.

Energetický šok zrychluje inflaci

Podle rychlého odhadu Eurostatu dosáhla meziroční inflace v eurozóně v květnu 2026 3,2 %, zatímco v dubnu činila 3,0 %. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly energie, jejichž ceny stouply o 10,9 %.

Inflace v eurozóně přitom vzrostla z 2,5 % v březnu na 3,0 % v dubnu a následně na 3,2 % v květnu. Dubnová data ukazují, že k celkovému růstu významně přispěly služby, které přidaly 1,38 procentního bodu, a energie s příspěvkem 0,99 procentního bodu.

Vyšší ceny energií se do ekonomiky přelévají několika cestami:

• zdražují dopravu a výrobu,
• zvyšují účty domácností a snižují jejich kupní sílu,
• tlačí firmy k promítání nákladů do cen,
• oslabují poptávku po zboží a službách,
• zvyšují nejistotu při investičním a náborovém rozhodování.

Proč má ECB obtížnou volbu

ECB na dubnovém zasedání ponechala své tři klíčové úrokové sazby beze změny. Současně uvedla, že se zesílila proinflační rizika i rizika slabšího růstu.

Dostupné zdroje nepotvrzují tvrzení, že trhy oceňovaly 76% pravděpodobnost zvýšení sazeb v červnu, ani konkrétní očekávání dvou zvýšení o 25 bazických bodů. Oficiální stanovisko ECB je opatrnější: další nastavení měnové politiky bude záviset na nových datech a banka chce postupovat zasedání od zasedání.

Centrální banka se tak dostává do klasického stagflačního dilematu. Vyšší sazby mohou pomoci brzdit inflaci, ale zároveň prodražují úvěry a mohou dále oslabit investice, spotřebu a hospodářskou aktivitu. Naopak ponechání uvolněnější politiky by mohlo podpořit růst, ale při energetickém šoku hrozí delší období zvýšené inflace.

Celkový mechanismus dopadu

Z dostupných dat vyplývá tento řetězec:

1. Konflikt zvyšuje riziko narušení energetických toků. ECB spojuje eskalaci války na Blízkém východě se zhoršením výhledu růstu eurozóny.
2. Dražší energie se promítají do cen. Energetická inflace v květnu dosáhla 10,9 %.
3. Vyšší ceny oslabují domácnosti i firmy. Část příjmů se přesouvá na energie a dopravu, což omezuje jinou spotřebu a zvyšuje výrobní náklady.
4. Slabší poptávka se odráží v podnikatelských průzkumech. Květnový kompozitní PMI podle S&P Global zůstal pod hranicí 50 bodů.
5. ECB čelí protichůdným tlakům. Inflace roste, ale hospodářský růst slábne, což komplikuje rozhodování o sazbách.

Nejpřesnější popis současné situace proto není potvrzený pokles HDP o 0,2 % ani jediná sporná hodnota PMI. Jde o kombinaci energetického inflačního šoku, slabší podnikatelské aktivity a výrazně horšího výhledu růstu.

I přes tento rozdíl je širší obraz zřejmý: ekonomická aktivita zůstává pod hranicí růstu a podniky čelí slabší poptávce i vyšším nákladům.

Zhoršený výhled růstu

Evropská komise snížila prognózu růstu HDP Evropské unie pro rok 2026 na 1,1 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než v podzimní prognóze z roku 2025. Zároveň zvýšila odhad inflace o celý jeden procentní bod.

ECB ve svých březnových projekcích očekává, že reálný HDP eurozóny v roce 2026 vzroste o 0,9 %. Oproti předchozí prognóze jde o snížení o 0,3 procentního bodu, které banka přičítá mimo jiné eskalaci války na Blízkém východě.

Konkrétní předpověď, že HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí klesne o 0,2 %, však poskytnuté oficiální zdroje nepotvrzují. Podporují pouze závěr, že hospodářský výhled se citelně zhoršil.

Energetický šok zrychluje inflaci

Podle rychlého odhadu Eurostatu dosáhla meziroční inflace v eurozóně v květnu 2026 3,2 %, zatímco v dubnu činila 3,0 %. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly energie, jejichž ceny stouply o 10,9 %.

Inflace v eurozóně přitom vzrostla z 2,5 % v březnu na 3,0 % v dubnu a následně na 3,2 % v květnu. Dubnová data ukazují, že k celkovému růstu významně přispěly služby, které přidaly 1,38 procentního bodu, a energie s příspěvkem 0,99 procentního bodu.

Vyšší ceny energií se do ekonomiky přelévají několika cestami:

• zdražují dopravu a výrobu,
• zvyšují účty domácností a snižují jejich kupní sílu,
• tlačí firmy k promítání nákladů do cen,
• oslabují poptávku po zboží a službách,
• zvyšují nejistotu při investičním a náborovém rozhodování.

Proč má ECB obtížnou volbu

ECB na dubnovém zasedání ponechala své tři klíčové úrokové sazby beze změny. Současně uvedla, že se zesílila proinflační rizika i rizika slabšího růstu.

Dostupné zdroje nepotvrzují tvrzení, že trhy oceňovaly 76% pravděpodobnost zvýšení sazeb v červnu, ani konkrétní očekávání dvou zvýšení o 25 bazických bodů. Oficiální stanovisko ECB je opatrnější: další nastavení měnové politiky bude záviset na nových datech a banka chce postupovat zasedání od zasedání.

Centrální banka se tak dostává do klasického stagflačního dilematu. Vyšší sazby mohou pomoci brzdit inflaci, ale zároveň prodražují úvěry a mohou dále oslabit investice, spotřebu a hospodářskou aktivitu. Naopak ponechání uvolněnější politiky by mohlo podpořit růst, ale při energetickém šoku hrozí delší období zvýšené inflace.

Celkový mechanismus dopadu

Z dostupných dat vyplývá tento řetězec:

1. Konflikt zvyšuje riziko narušení energetických toků. ECB spojuje eskalaci války na Blízkém východě se zhoršením výhledu růstu eurozóny.
2. Dražší energie se promítají do cen. Energetická inflace v květnu dosáhla 10,9 %.
3. Vyšší ceny oslabují domácnosti i firmy. Část příjmů se přesouvá na energie a dopravu, což omezuje jinou spotřebu a zvyšuje výrobní náklady.
4. Slabší poptávka se odráží v podnikatelských průzkumech. Květnový kompozitní PMI podle S&P Global zůstal pod hranicí 50 bodů.
5. ECB čelí protichůdným tlakům. Inflace roste, ale hospodářský růst slábne, což komplikuje rozhodování o sazbách.

Nejpřesnější popis současné situace proto není potvrzený pokles HDP o 0,2 % ani jediná sporná hodnota PMI. Jde o kombinaci energetického inflačního šoku, slabší podnikatelské aktivity a výrazně horšího výhledu růstu.