Největší kontroverze se týká herních měn, jako jsou drahokamy, mince nebo žetony. Hry by podle navrhovaného přístupu měly během nákupu jasně zobrazovat také jejich hodnotu v eurech, aby hráč viděl, kolik skutečně utrácí. Síť evropských orgánů na ochranu spotřebitelů CPC už zveřejnila principy, které mají hernímu průmyslu pomoci zajistit větší transparentnost virtuálních měn .
Právě tento požadavek kritizuje generální ředitel společnosti Supercell Ilkka Paananen. Ve svém otevřeném dopise varoval, že by mohl „zničit jeden z největších evropských technologických úspěchů“ . Podle něj je oddělení herních měn od běžných peněz součástí ekonomiky free-to-play her. Povinné uvádění ceny v eurech u každé položky by proto mohlo změnit způsob, jakým tyto hry fungují a vydělávají .
Loot boxy jsou balíčky s náhodným obsahem, za které hráč platí skutečnými penězi nebo herní měnou. Evropský parlament dlouhodobě upozorňuje na riziko nekontrolovaných nákupů a možné dopady na nezletilé . Ve svém usnesení z října 2025 vyzval Komisi, aby u her dostupných dětem zakázala mechanismy podobné hazardu, včetně loot boxů .
Herní průmysl naopak tvrdí, že dostatečnou ochranu už poskytují evropská pravidla na ochranu spotřebitelů spolu se systémem hodnocení PEGI. Nová regulace by podle něj mohla jen duplikovat stávající povinnosti a vytvořit právní nejistotu, zejména kvůli nejasným definicím „návrhových“ nebo manipulačních prvků .
Ve veřejné konzultaci k DFA přišlo více než 3 300 odpovědí. Z dosavadních reakcí vyplývá silná podpora regulace takzvaných dark patterns — rozhraní, která uživatele skrytě tlačí k určitému rozhodnutí — a návykového designu .
Návrh se může dotknout také funkcí, které mají hráče udržet ve hře co nejdéle. Patří mezi ně například denní odměny za přihlášení, nekonečné procházení obsahu, automatické přehrávání nebo výchozí nastavení maximalizující dobu hraní.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová popsala cíl iniciativy jako boj proti „neetickým technikám a obchodním praktikám“ spojeným s dark patterns, marketingem influencerů, návykovým designem digitálních produktů a online profilováním — zejména tam, kde jsou komerčně využívány zranitelnosti spotřebitelů .
Evropský parlament vyzval Komisi, aby u nezletilých byly nejvíce návykové prvky ve výchozím nastavení vypnuté . Evropský spotřebitelský summit 2025 šel ještě dál a doporučil u her, ke kterým mohou mít děti přístup, zakázat loot boxy, herní měny, mechanismy „zaplať za postup“ i „zaplať za výhodu“ .
Organizace Video Games Europe a European Games Developer Federation (EGDF) se snaží podobu připravovaného zákona ovlivnit ještě před zveřejněním návrhu Komise.
V říjnu 2025 Video Games Europe ve své odpovědi na veřejnou konzultaci uvedla, že stávající unijní právní rámec a ratingové systémy PEGI a USK už poskytují dostatečné nástroje pro ochranu dětí i větší transparentnost u herních nákupů .
V březnu 2026 se Video Games Europe připojila k dopisu adresovanému místopředsedkyni Komise Henně Virkkunenové a komisaři Michaelu McGrathovi. Signatáři v něm vyzvali k „novému nastavení směru“ směrem k jednodušší a účinnější regulaci namísto nových pravidel zaměřených výhradně na videohry .
Na 3. června 2026 byl v bruselském Microsoft Innovation Hub naplánován také výrazný oborový lobbistický summit Games in Europe: Built Here, Played Globally, který pořádají EGDF a Video Games Europe. Setkat se na něm měli představitelé evropských herních firem a klíčoví unijní činitelé . EGDF varuje, že návrh může „zásadně změnit fungování her zdarma“ . Někteří vývojáři možný dopad přirovnávají ke změně pravidel společnosti Apple známé jako IDFA, která výrazně zasáhla příjmy z mobilní reklamy .
Ilkka Paananen ze Supercellu se stal nejviditelnějším kritikem připravovaných změn. Tvrdí, že povinné uvádění hodnoty v reálných penězích u herních položek nerozumí fungování ekonomik free-to-play her a mohlo by evropskému hernímu sektoru zasadit „kritickou ránu“ .
Obavy vyjádřil také Todd Green, prezident společnosti King, která stojí za tituly Candy Crush a Farm Heroes Saga. Jeho firma uvádí přibližně 200 milionů hráčů po celém světě . Kritika z oboru se týká především globální konkurenceschopnosti evropských studií a rizika, že příliš přísná pravidla přesunou investice a vývoj mimo Evropskou unii.
Na opačné straně sporu stojí spotřebitelské a digitálně-právní organizace. Ty netvrdí, že regulace jde příliš daleko — podle nich je naopak potřeba být ambicióznější.
Organizace European Digital Rights (EDRi) navrhla, aby byl DFA přijat jako přímo použitelná regulace se silnými mechanismy vymáhání. Součástí by podle ní měla být obecná povinnost navrhovat digitální služby férově a také zákaz dark patterns a dalších manipulativních rozhraní .
Evropský spotřebitelský summit 2025 doporučil u her zaměřených na nezletilé zakázat loot boxy, herní měny, systémy „zaplať za postup“, „zaplať za výhodu“ i další náhodný obsah prodávaný za skutečné peníze. Zároveň podpořil širší zákaz návykových prvků, jako jsou nekonečné procházení, automatické přehrávání nebo odměny za nepřetržité používání .
Usnesení Evropského parlamentu přijaté v listopadu 2025 výslovně zařadilo návykový design digitálních produktů a neetické obchodní praktiky mezi hlavní cíle připravovaného zákona .
Formální návrh Evropské komise se očekává na konci roku 2026. Následné projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU může pokračovat i v roce 2027 . Případné uplatňování nových pravidel by podle dostupných odhadů mohlo začít přibližně kolem roku 2030 .
Spor se tak zřejmě jen tak neuzavře. Herní průmysl tvrdí, že nové povinnosti ohrozí evropský technologický úspěch a oslabí konkurenceschopnost místních studií. Regulátoři a spotřebitelské organizace namítají, že současná ochrana nedokáže dostatečně omezit manipulační design, nekontrolované utrácení ani rizika pro děti. Digital Fairness Act proto může být jedním z nejdůležitějších střetů o budoucnost evropského herního trhu.
Největší kontroverze se týká herních měn, jako jsou drahokamy, mince nebo žetony. Hry by podle navrhovaného přístupu měly během nákupu jasně zobrazovat také jejich hodnotu v eurech, aby hráč viděl, kolik skutečně utrácí. Síť evropských orgánů na ochranu spotřebitelů CPC už zveřejnila principy, které mají hernímu průmyslu pomoci zajistit větší transparentnost virtuálních měn .
Právě tento požadavek kritizuje generální ředitel společnosti Supercell Ilkka Paananen. Ve svém otevřeném dopise varoval, že by mohl „zničit jeden z největších evropských technologických úspěchů“ . Podle něj je oddělení herních měn od běžných peněz součástí ekonomiky free-to-play her. Povinné uvádění ceny v eurech u každé položky by proto mohlo změnit způsob, jakým tyto hry fungují a vydělávají .
Loot boxy jsou balíčky s náhodným obsahem, za které hráč platí skutečnými penězi nebo herní měnou. Evropský parlament dlouhodobě upozorňuje na riziko nekontrolovaných nákupů a možné dopady na nezletilé . Ve svém usnesení z října 2025 vyzval Komisi, aby u her dostupných dětem zakázala mechanismy podobné hazardu, včetně loot boxů .
Herní průmysl naopak tvrdí, že dostatečnou ochranu už poskytují evropská pravidla na ochranu spotřebitelů spolu se systémem hodnocení PEGI. Nová regulace by podle něj mohla jen duplikovat stávající povinnosti a vytvořit právní nejistotu, zejména kvůli nejasným definicím „návrhových“ nebo manipulačních prvků .
Ve veřejné konzultaci k DFA přišlo více než 3 300 odpovědí. Z dosavadních reakcí vyplývá silná podpora regulace takzvaných dark patterns — rozhraní, která uživatele skrytě tlačí k určitému rozhodnutí — a návykového designu .
Návrh se může dotknout také funkcí, které mají hráče udržet ve hře co nejdéle. Patří mezi ně například denní odměny za přihlášení, nekonečné procházení obsahu, automatické přehrávání nebo výchozí nastavení maximalizující dobu hraní.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová popsala cíl iniciativy jako boj proti „neetickým technikám a obchodním praktikám“ spojeným s dark patterns, marketingem influencerů, návykovým designem digitálních produktů a online profilováním — zejména tam, kde jsou komerčně využívány zranitelnosti spotřebitelů .
Evropský parlament vyzval Komisi, aby u nezletilých byly nejvíce návykové prvky ve výchozím nastavení vypnuté . Evropský spotřebitelský summit 2025 šel ještě dál a doporučil u her, ke kterým mohou mít děti přístup, zakázat loot boxy, herní měny, mechanismy „zaplať za postup“ i „zaplať za výhodu“ .
Organizace Video Games Europe a European Games Developer Federation (EGDF) se snaží podobu připravovaného zákona ovlivnit ještě před zveřejněním návrhu Komise.
V říjnu 2025 Video Games Europe ve své odpovědi na veřejnou konzultaci uvedla, že stávající unijní právní rámec a ratingové systémy PEGI a USK už poskytují dostatečné nástroje pro ochranu dětí i větší transparentnost u herních nákupů .
V březnu 2026 se Video Games Europe připojila k dopisu adresovanému místopředsedkyni Komise Henně Virkkunenové a komisaři Michaelu McGrathovi. Signatáři v něm vyzvali k „novému nastavení směru“ směrem k jednodušší a účinnější regulaci namísto nových pravidel zaměřených výhradně na videohry .
Na 3. června 2026 byl v bruselském Microsoft Innovation Hub naplánován také výrazný oborový lobbistický summit Games in Europe: Built Here, Played Globally, který pořádají EGDF a Video Games Europe. Setkat se na něm měli představitelé evropských herních firem a klíčoví unijní činitelé . EGDF varuje, že návrh může „zásadně změnit fungování her zdarma“ . Někteří vývojáři možný dopad přirovnávají ke změně pravidel společnosti Apple známé jako IDFA, která výrazně zasáhla příjmy z mobilní reklamy .
Ilkka Paananen ze Supercellu se stal nejviditelnějším kritikem připravovaných změn. Tvrdí, že povinné uvádění hodnoty v reálných penězích u herních položek nerozumí fungování ekonomik free-to-play her a mohlo by evropskému hernímu sektoru zasadit „kritickou ránu“ .
Obavy vyjádřil také Todd Green, prezident společnosti King, která stojí za tituly Candy Crush a Farm Heroes Saga. Jeho firma uvádí přibližně 200 milionů hráčů po celém světě . Kritika z oboru se týká především globální konkurenceschopnosti evropských studií a rizika, že příliš přísná pravidla přesunou investice a vývoj mimo Evropskou unii.
Na opačné straně sporu stojí spotřebitelské a digitálně-právní organizace. Ty netvrdí, že regulace jde příliš daleko — podle nich je naopak potřeba být ambicióznější.
Organizace European Digital Rights (EDRi) navrhla, aby byl DFA přijat jako přímo použitelná regulace se silnými mechanismy vymáhání. Součástí by podle ní měla být obecná povinnost navrhovat digitální služby férově a také zákaz dark patterns a dalších manipulativních rozhraní .
Evropský spotřebitelský summit 2025 doporučil u her zaměřených na nezletilé zakázat loot boxy, herní měny, systémy „zaplať za postup“, „zaplať za výhodu“ i další náhodný obsah prodávaný za skutečné peníze. Zároveň podpořil širší zákaz návykových prvků, jako jsou nekonečné procházení, automatické přehrávání nebo odměny za nepřetržité používání .
Usnesení Evropského parlamentu přijaté v listopadu 2025 výslovně zařadilo návykový design digitálních produktů a neetické obchodní praktiky mezi hlavní cíle připravovaného zákona .
Formální návrh Evropské komise se očekává na konci roku 2026. Následné projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU může pokračovat i v roce 2027 . Případné uplatňování nových pravidel by podle dostupných odhadů mohlo začít přibližně kolem roku 2030 .
Spor se tak zřejmě jen tak neuzavře. Herní průmysl tvrdí, že nové povinnosti ohrozí evropský technologický úspěch a oslabí konkurenceschopnost místních studií. Regulátoři a spotřebitelské organizace namítají, že současná ochrana nedokáže dostatečně omezit manipulační design, nekontrolované utrácení ani rizika pro děti. Digital Fairness Act proto může být jedním z nejdůležitějších střetů o budoucnost evropského herního trhu.