Obě iniciativy představují zásadní filozofický rozkol v odvětví AI. Anthropic tvrdí, že nejlepší cestou k posílení kybernetické bezpečnosti je přísná kontrola přístupu k těmto nebezpečným modelům. OpenAI naopak prosazuje širší, odstupňovaný přístup, který by měl „zaplavit bojiště“ AI asistovanými obránci. [6, 13]
Motivace Cisca je jednoduchá: útoky poháněné AI už nejsou sci-fi a obránci si nemohou dovolit postupovat lidským tempem. Když Anthropic oznámil, že model Mythos Preview zadržuje, současně přiznal, že model již identifikoval slabiny v kritické softwarové infrastruktuře, na které stojí internet i globální ekonomika. [3, 15] Implikace je jasná: pokud obranné týmy nepoužijí tyto modely jako první, dříve nebo později k podobným schopnostem získají přístup útočníci.
Cisco svůj masivní sken 1,8 miliardy řádků kódu rámuje jako závod s touto nevyhnutelností. Společnost poznamenala, že tyto modely „nacházejí zranitelnosti v měřítku, jaké tu ještě nebylo, a není to jednorázová záležitost. Tyto věci budou nacházet nové zranitelnosti neustále.“
Přes všechnu tu slávu o rychlosti a rozsahu se Cisco systematicky vyhýbalo odpovědi na tu nejdůležitější otázku: kolik zranitelností modely skutečně odhalily? Několik zpráv potvrzuje, že Cisco „odmítlo odhalit celkový počet nalezených zranitelností“ – nezveřejnilo žádný součet, žádné rozdělení podle závažnosti, ani počet kritických či zneužitelných nálezů. [6, 12, 38]
Toto mlčení vytváří zjevný problém s důvěryhodností. Pokud by modely našly tisíce vážných chyb, zveřejnění čísla by celou akci potvrdilo jako obrovský úspěch – mohlo by to však také vyděsit zákazníky a regulátory. Pokud jich našly relativně málo, rétorika o „osmi letech práce za osm týdnů“ se hroutí. V každém případě se Cisco rozhodlo držet čísla pod pokličkou a místo toho chválit „transformační sílu“ AI. [6, 38]
Jedna konkrétní a důležitá změna ale na Cisco Live 2026 přece jen zazněla. Od července 2026 Cisco opouští svůj dosavadní nepravidelný model zveřejňování zranitelností a přechází na předvídatelný, plánovaný přístup. Firma bude nově vydávat bezpečnostní bulletiny první a třetí středu v měsíci. Sedm dní před každým vydáním navíc zveřejní seznam technologií a platforem, kterých se bude daná várka oprav týkat. [16, 40]
Důvod je přímo spojený s programem AI skenování. Tým Cisca pro reakci na bezpečnostní incidenty (PSIRT) očekává, že AI urychlí odhalování zranitelností tak dramaticky, že to povede k výraznému nárůstu jejich počtu. Pravidelný dvakrát měsíční cyklus má firemním zákazníkům poskytnout potřebnou předvídatelnost pro plánování záplatovacích cyklů, místo aby museli chaoticky reagovat na neočekávaná oznámení. [7, 16, 40]
Zatímco Cisco skenovalo svůj kód, britský Institut pro bezpečnost AI (AISI) nezávisle testoval oba modely. Jeho zjištění jsou znepokojivá: [4, 5, 8, 21]
Důsledky tohoto tempa jsou ohromující. Pokud bude trend pokračovat, mohly by AI systémy zhruba za rok a půl autonomně plnit kybernetické úkoly, které dnes vyžadují týmy expertů pracující týdny nebo měsíce.
Oznámení Cisca spolu s hodnocením AISI vykresluje obrázek odvětví, které přijalo logiku „závodů ve zbrojení“ poháněných AI, a aktivně se jich účastní. Stejné modely, které dokážou prohledat miliardy řádků kódu a hledat chyby, mohou teoreticky využít i útočníci k tomu, aby tyto chyby našli a zneužili ještě dřív.
Logika iniciativ Glasswing i Daybreak spočívá v tom, že nejlepší obranou je dát nejschopnější modely nejdříve těm nejzodpovědnějším organizacím pod přísnou kontrolou. Ty pak mohou zalepit díry v kritické infrastruktuře dříve, než se ofenzivní schopnosti rozšíří. Sken 1,8 miliardy řádků kódu v Ciscu je dosud největším testem této teorie v praxi. Rozhodnutí společnosti nezveřejnit počet nalezených chyb však zbytku odvětví ponechává jen lákavý, ale neúplný důkaz konceptu – a nový, umělou inteligencí řízený harmonogram zveřejňování zranitelností, který naznačuje, že objem nálezů byl tak významný, že si vyžádal trvalou změnu zaběhnutých procesů.
Comments
0 comments