Sázka ECB z nouze: 'Pojistné' zvýšení sazeb uprostřed stagflační bouře

Evropská centrální banka (ECB) je na prahu zásadního obratu ve své měnové politice. Poté, co téměř rok držela svou klíčovou sazbu na 2 %, očekává se, že na zasedání 11. června zvýší náklady na půjčky. Nejedná se však o typickou reakci na přehřívající se ekonomiku. Představitelé ECB, včetně členky výkonné rady Isabel Schnabelové a guvernéra finské centrální banky Olliho Rehna, tento krok označují za preventivní úder – "pojistné" opatření na ochranu důvěryhodnosti centrální banky v době, kdy externí energetický šok tlačí inflaci vysoko nad cíl. Toto rozhodnutí poukazuje na hluboké dilema: jak bojovat s nabídkovým růstem cen, aniž by došlo k prohloubení už tak citelného ekonomického zpomalení .

Logika 'pojistného' zvýšení sazeb

Hlavním argumentem pro červnové zvýšení sazeb je snaha ovlivnit psychologii trhu, nikoli zchladit poptávku. Členka výkonné rady ECB Isabel Schnabelová 26. května bez obalu prohlásila: "Z dnešního pohledu si myslím, že zvýšení sazeb v červnu bude potřeba" . Olli Rehn, šéf finské centrální banky, tento názor podpořil s tím, že ECB by mohla zvýšit sazby, "aby si zachovala důvěryhodnost" tváří v tvář růstu cen pohonných hmot způsobenému válkou .

Rehn logiku "pojistky" podrobně popsal v nedávném projevu. Nastínil scénář, kdy inflace výrazně vzroste a zůstane nad cílem, ale nevyvolá plošné druhotné efekty, například v podobě vyšších mezd nebo ziskových marží. V takovém případě by podle něj bylo možné klíčovou sazbu "zvýšit jako pojistku, aby se zajistilo ukotvení inflačních očekávání". Zároveň zdůraznil, že by to "neznamenalo začátek cyklu zvyšování sazeb ani nevedlo k razantnější měnověpolitické reakci" .

Jednoduše řečeno, ECB se snaží vyslat signál. Mírné zvýšení o 25 bazických bodů na 2,25 % má domácnostem a firmám ukázat, že centrální banka nebude tolerovat trvalý odklon od svého 2% inflačního cíle, i když jsou příčinou současného nárůstu jednorázové geopolitické události. Analytici z ING tento krok popsali jako "preventivní pojistné zvýšení sazeb zaměřené na upevnění závazku kontrolovat inflaci, spíše než reakci na okamžité přehřátí ekonomiky" . Pravděpodobnost takového kroku na červnovém zasedání je podle tržních cen 92 % .

Jak Schnabelová, tak Rehn zdůraznili, že se ECB "nezavazuje k žádné konkrétní trajektorii sazeb" a zůstává "striktně závislá na datech", což znamená, že politici budou potřebu dalšího zvyšování sazeb přehodnocovat na každém dalším zasedání .

Rychlá akcelerace inflace: Energetický šok

Cesta k červnovému zvýšení sazeb byla náhlá a prudká. Míra inflace v eurozóně v roce 2026 rychle rostla:

• Únor: 1,9 %
• Březen: 2,5 %
• Duben: 3,0 % (nejvyšší od září 2023)
• Květen: 3,2 % (rychlý odhad)

Toto zrychlení je téměř výhradně příběhem energií. V dubnu ceny energií meziročně vyskočily o 10,8 %, což byl nejprudší nárůst od února 2023, způsobený omezením dodávek v důsledku konfliktu na Blízkém východě . Květnová data ukázala ještě prudší skok v cenách energií, a to o 10,9 % . Naproti tomu inflace ve službách zůstala stabilní na 3,5 %, zatímco potraviny a neenergetické průmyslové zboží měly pouze mírný dopad .

Jarní ekonomická prognóza Evropské komise pro rok 2026 předpovídá, že inflace v celé EU dosáhne v průměru 3,1 %, což je revize směrem nahoru o celý procentní bod oproti podzimní prognóze. Očekává, že energetická inflace vyvrcholí ve druhém čtvrtletí nad 11 % a po zbytek roku 2026 zůstane nad 10 % .

Vlastní průzkum ECB mezi profesionálními prognostiky (SPF) pro druhé čtvrtletí roku 2026 ukazuje, že experti "výrazně revidovali směrem nahoru" své krátkodobé inflační odhady a pro rok 2026 předpovídají celkovou inflaci ve výši 2,7 %. Důležité je, že dlouhodobější odhady pro rok 2028 zůstaly pevně ukotveny na 2% cíli . To politikům ECB poskytuje určitou útěchu, že trhy stále věří ve schopnost centrální banky kontrolovat inflaci ve střednědobém horizontu.

Stagflační pozadí: Zpomalení růstu

Rozhodnutí ECB je o to riskantnější, že se ekonomický výhled rapidně zhoršuje. Tentýž energetický šok, který pohání inflaci, je také silnou brzdou růstu. Jarní prognóza Evropské komise snížila odhad růstu HDP EU pro rok 2026 na pouhých 1,1 % (z 1,5 % v roce 2025), což je o 0,3 procentního bodu méně oproti předchozímu odhadu. Spotřebitelská důvěra klesla na 40měsíční minimum v důsledku obav ze ztráty zaměstnání a růstu cen .

Tato stagflační kombinace – rostoucí ceny a klesající růst – je nejhorší noční můrou centrálních bankérů. Zvyšování sazeb v době hospodářského zpomalení riskuje další poškození firem a spotřebitelů. Představitelé ECB si toto riziko akutně uvědomují. Hlavní ekonom banky Philip Lane poznamenal, že makroekonomický výhled se od března "zhoršil", a varoval, že politická chyba, jakou bylo zvýšení sazeb ECB v roce 2011, je reálným nebezpečím .

Rada guvernérů ECB ve svém dubnovém prohlášení uznala, že "rizika pro růst inflace a rizika poklesu růstu zesílila", a současnou situaci označila za ostrý kompromis .

Geopolitické zemětřesení: Krize v Hormuzském průlivu

Spouštěčem této ekonomické bouře je jednoznačně geopolitika. Po vypuknutí války vedené USA proti Íránu na konci února 2026 byl Hormuzský průliv fakticky uzavřen. Touto úzkou úžinou běžně prochází přibližně 20 % světového obchodu s ropou . Narušení je nyní Světovou bankou považováno za "největší ropný šok v historii" .

Ceny ropy odrážely paniku okamžitě. Ropa Brent, která se před konfliktem pohybovala kolem 72 dolarů za barel, překonala 8. března hranici 100 dolarů a vyšplhala se až na téměř 126 dolarů, což znamenalo největší měsíční nárůst cen ropy v historii . Federální rezervní banka v Dallasu odhadla, že několikačtvrtletní narušení dodávek by mohlo cenu ropy vyšroubovat až na 167 dolarů za barel .

Tento nabídkový šok je přímým a dominantním motorem jestřábího obratu ECB. Přímo se promítl do energetické inflace v eurozóně a vyvolal obavy ze stagflace ve stylu 70. let, kdy centrální banky dopustily, aby se ropné šoky zabudovaly do mzdového a cenového chování.

Obchodní spory a složité rozhodování

Vnější prostředí pro ECB je dále komplikováno nejistotou v globální obchodní politice. Vlastní Ekonomický bulletin banky poukázal na náročné pozadí "vyšších cel a silnějšího eura" v uplynulém roce, které může zpomalit růst tažený vývozem . Ačkoli konkrétní dopad obchodní dohody mezi EU a USA není hlavním hnacím motorem tohoto rozhodnutí, zvýšená cla a obchodní spory přidávají další vrstvu rizik, která komplikují reakční funkci centrální banky.

Co bude dál: Cesta závislá na datech

Tvůrci měnové politiky tvrdě pracovali na tom, aby tržní očekávání nasměrovali spíše k jedinému, opatrnému zvýšení sazeb než k plnohodnotnému cyklu utahování. ING očekává pouze jedno "pojistné" zvýšení a tvrdí, že "tlumená fiskální podpora a nepřehřívající se ekonomika eurozóny snižují potřebu vícenásobného zvyšování" . Podobně nástroj pro sledování ECB založený na tržních datech ukazuje 92% pravděpodobnost pohybu o 25 bazických bodů v červnu, ale pravděpodobnost dalších zvýšení v červenci a září je nižší, přičemž na zářijovém zasedání je 32,1% šance na ponechání sazeb na 2,25 % a 49,5% šance na další zvýšení na 2,50 % .

Klíčovou proměnnou pro budoucí kroky bude, zda energetický šok začne generovat přetrvávající "druhotné efekty". Rehn koncem května poznamenal, že ačkoli krátkodobá inflační očekávání vykazují jisté "vibrace", stále nedošlo k "žádné významné odchylce ve střednědobých až dlouhodobých inflačních očekáváních" . Dokud to bude platit, ECB pravděpodobně dokáže své pojistné zvýšení udržet jako omezené.

Červnové zasedání bude komunikačním balancováním na laně. ECB se pokusí přesvědčit trhy, že to s bojem proti inflaci myslí vážně, aniž by je přesvědčila, že se chystá zadusit křehkou ekonomiku. Je to křehká rovnováha, zrozená z historické energetické krize a prováděná jedním malým, preventivním krokem.