Globální role eura v roce 2025 posílila díky zeleným dluhopisům, ale riziko roztříštěnosti zůstává

Výroční zpráva Evropské centrální banky o mezinárodní roli eura, zveřejněná v červnu 2026 a mapující vývoj v roce 2025, vykresluje obraz mírného pokroku, který je však zastíněn naléhavými varováními. Euro svou globální stopu mírně posílilo a dosáhlo významného milníku v oblasti udržitelného financování. Prezidentka ECB Christine Lagarde však zprávu využila k důrazné výzvě k akci: argumentuje, že roztříštěný světový řád a nejistý výhled amerického dolaru ještě nezaručují euru významnější roli. Místo toho trvá na tom, že si euro musí svůj globální status „zasloužit“ prostřednictvím bolestivých, ale nezbytných strukturálních reforem uvnitř Evropy .

Mírný růst a zelený milník

Zpráva konstatuje, že celková mezinárodní role eura v roce 2025 mírně vzrostla. Kompozitní index, který sleduje podíl eura napříč širokou škálou ukazatelů včetně rezerv, emisí dluhopisů a úvěrů, se při konstantních směnných kurzech zvýšil o 0,2 procentního bodu . Euro si pevně udrželo pozici druhé nejdůležitější měny v mezinárodním měnovém systému, přičemž jeho podíl napříč různými ukazateli dosahoval přibližně 20 %, stále však výrazně zaostává za zhruba 58% podílem amerického dolaru .

Výjimečným zjištěním byl výkon eura v oblasti udržitelných financí. Euro v roce 2025 vůbec poprvé předstihlo americký dolar a stalo se vedoucí měnou na globálním trhu zelených a udržitelných mezinárodních dluhopisů . Emise mezinárodních dluhů denominovaných v eurech navíc dosáhla rekordní výše, což odráží silnou poptávku ze strany stále širší základny globálních emitentů .

Varování Lagarde: Není prostor pro samolibost a potřeba reforem

Navzdory těmto pozitivním údajům bylo hlavním poselstvím Christine Lagarde varování před přílišným optimismem. V předmluvě ke zprávě uvedla, že „není prostor pro samolibost, protože v mezinárodním měnovém systému roste fragmentace“ . Poukázala na svět, kde je mnohostranná spolupráce nahrazována myšlením „kdo z koho“ a bilaterálním mocenským manévrováním, s jasným posunem od otevřenosti k protekcionismu .

Lagarde dlouhodobě vyzývá Evropu k posílení svých ekonomických základů. Argumentovala, že odpovědí na současný obrat v globální obchodní politice „by měla být větší, nikoli menší obchodní integrace“ . Aby se euro stalo skutečně globální měnou, zdůraznila, že Evropa musí urychleně pokročit v prohlubování svého vnitřního trhu, a to dokončením Unie kapitálových trhů a Bankovní unie . Hlubší a úplnější Hospodářská a měnová unie (HMU) je Eurosystémem považována za klíčovou pro podporu mezinárodní odolnosti eura .

Její argumenty odhalují strukturální nedostatky, které euro brzdí. Kombinovaný trh státních dluhopisů s ratingem AAA a AA v eurozóně dosahuje objemu pouhých 6,6 bilionu eur, což je jen pětina velikosti trhu s americkými státními dluhopisy. Evropské akciové trhy jsou méně než poloviční ve srovnání se Spojenými státy a od roku 2009 generovaly pětkrát nižší výnosy . Tato čísla zdůrazňují, proč je hlavním cílem vytvoření skutečné Unie úspor a investic, která přemění roztříštěné národní trhy na „panevropské“ fondy .

Důsledky oslabení dolaru: Podmíněná příležitost

Hodnocení ECB bylo zveřejněno na pozadí oslabujícího amerického dolaru. Prezidentka ECB Lagarde poznamenala, že dolar od března 2025 vůči euru „měřitelně oslabil“, což vyvolalo debatu o potenciálu eura zpochybnit nadvládu dolaru .

V projevu v Berlíně v květnu 2025 Lagarde uznala, že „měnící se prostředí by mohlo otevřít dveře pro větší mezinárodní roli eura“, zejména s ohledem na nejistotu kolem tradiční role dolaru jako základního kamene mezinárodního měnového systému . Tento pocit byl zdůrazněn i v blogovém příspěvku ECB, který tuto chvíli popsal jako potenciální okamžik pro „globální euro“, kdy Evropa může „převzít větší kontrolu nad svým vlastním osudem“ .

ECB však tuto příležitost pevně podmiňuje schopností Evropy jednat. Lagarde zdůraznila, že měna nezískává status rezervní měny automaticky; musí si jej zasloužit prostřednictvím geopolitické důvěryhodnosti, právní a institucionální integrity a ekonomické odolnosti . Bez hlubokých reforem na podporu produktivity, konkurenceschopnosti a finanční integrace zůstane euro „nevinným přihlížejícím“, který bude trpět otřesy vytvořenými jinde, aniž by měl postavení nabídnout skutečnou alternativu k dolaru . Cesta vpřed je jasná, ale politicky náročná: aby se euro transformovalo z měny v „mezidobí“ na plnohodnotnou mezinárodní měnu, musí Evropa nejprve „zamést před vlastním prahem“ .

Poznámka redakce: Tento článek vychází z 25. výroční zprávy Evropské centrální banky z června 2026 o mezinárodní roli eura (mapující rok 2025) a z veřejných prohlášení prezidentky Christine Lagarde.